Už se to blíží. Již za dva týdny začnou domácí daňoví poplatníci vydělávat sami na sebe, a nikoli na pokrytí veřejných výdajů. Takzvaný den daňové svobody letos podle propočtů společnosti Deloitte připadne na 20 .června. Nastane o dva dny dříve než v roce loňském.
Češi tak budou letos na stát vydělávat podle Deloitte celkem 172 dní. Přibližně stejnou dobu budou pracovat na zaplacení daní také ve Slovinsku, Německu či Řecku.
Nejlepší květen v historii českého rozpočtu. Výběr daní se daří, tvrdí Babiš |
Z celoevropského hlediska jsou na tom čeští daňoví poplatníci veskrze průměrně. Není to pro ně na straně jedné zdaleka tak dobré jako pro poplatníky v Litvě a Bulharsku, kteří na stát přestali vydělávat o 50 dní dříve. Na druhou stranu se nám nedaří zdaleka tak špatně jako lidem v Dánsku a Lucembursku, kteří den daňové svobody oslaví až v srpnu, respektive v září.
Den daňové svobody je fenomén, který svět ekonomie zná již déle než půl století.
S myšlenkou na určení dne, kdy občan začne konečně vydělávat na sebe, a nikoli na stát, přišel již v roce 1948 americký podnikatel Dallas Hostetler, který jeho datum po dvě následující dekády sám vypočítával. V roce 1971 pak tuto práci přenechal think tanku Tax Foundation.
Pomohl přestupný rok
Nápad se poměrně rychle rozšířil do řady zemí světa. V Česku jej kromě společnosti Deloitte každoročně vypočítává i Liberální institut. Podle jeho propočtů jsme dokonce den daňové svobody oslavili již 2. června.
Na stát jsme tak pracovali jen 153 dnů, což je nejméně od roku 2000, kdy Liberální institut s výpočty začal.
Nestihli jste zaplatit daň za byt či dům? Pokuty jsou malé, ale hrozí i exekuce |
Mimochodem rozdíl mezi oběma výpočty vychází z rozdílné metodiky. Deloitte jej určuje jako podíl daní, které jsou součástí veřejných příjmů. Liberální institut oproti tomu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta pracuje s odhadovaným podílem veřejných výdajů na hrubém domácím produktu jednotlivých zemí. Jinými slovy měří, kolik dní musí daňoví poplatníci odpracovat, aby bylo možné pokrýt všechny veřejné výdaje – například na školství, dopravu či armádu.
V případě obou propočtů došlo každopádně letos ke zlepšení – na stát pracujeme méně času. Není to ale kvůli tomu, že by nějakým zásadním způsobem klesly daně. Některá daňová opatření politiků naopak dobu, po niž pracujeme na stát, zřejmě prodlouží.
„Z pohledu celkového inkasa daní by nejvýznamnější změnou le tošního roku mělo být zavedení kontrolního hlášení. Právě toto opatření by mělo posunout den daňové svobody na pozdější termín,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. K letošnímu posunu data dne daňové svobody na bližší termín tak spíše pomohl solidní ekonomický růst a také přestupný rok, díky němuž měl únor o den více.
Daně je třeba zjednodušit
Jenže je vlastně vůbec tak skvělé platit na daních méně než Dánové či lidé v Lucembursku? Mnozí kritici dne daňové svobody upozorňují na to, že zdaleka nezáleží jen na tom, kolik stát vybere, ale především na tom, co se s vybraným obnosem udělá. Kolik spolkne byrokracie, kolik se ztratí či utratí nesmyslně. Je sice hezké, že výdaje za „erár“ máme splacené dřív než daňoví poplatníci v Lucembursku, jenže pokud jde o životní úroveň člověka s průměrnou mzdou, jsme na tom o poznání hůř.
Když OECD v roce 2013 přepočítala průměrnou mzdu v dané zemi na paritu kupní síly, došla k tomu, že zatímco v Česku si člověk za rok vydělá v průměru něco málo přes dvacet tisíc dolarů, v Lucembursku si přijde na 56 tisíc dolarů.
Stovky ekonomů vyzvaly světové lídry: Pryč s daňovými ráji, těží z nich jen boháči |
Že výše daní není zdaleka tím největším problémem, ostatně dlouhodobě opakují i čeští podnikatelé. Daleko větší potíží je podle nich složitost a časté změny daňového systému. „Tuzemský daňový řád potřebuje zcela zásadní změny. Patří k nejkomplikovanějším na světě a je nezbytné jej zpřehlednit a zjednodušit.
V tuto chvíli se v něm neorientují již ani daňoví poradci, natož malí podnikatelé. Je třeba si uvědomit, že pro mnohé firmy, zejména ty menší, je čas strávený nad přípravou a kontrolou všech dokumentů leckdy důležitější než samotná daňová sazba,“ říká například Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Za zjednodušení a zpřehlednění daňového systému se v anketě Indexu LN přimlouvali například i šéf Jablotronu Dalibor Dědek či majitel společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánek.
„Daňové zákony se poměrně často mění, výklady jsou v řadě případů nejednoznačné. Za pozitivní by nejvíce daňových poplatníků považovalo zjednodušení daňového systému a větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému,“ tvrdí ostatně i Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte.
Téma Začátek daňového pekla přináší magazín Index v dnešních Lidových novinách.
