Baťa užíval zdravý rozum a měl úspěch

Není co dodat, takto by to určitě fungovalo! Základní a podstatnou podmínkou ale je, aby vedoucí politikové byli ochotni užít zdravý rozum pro práci na společnému dobru, nikoliv k prosazování svých skupinových a politických zájmů.

Práce pro společné dobro (Baťův koncept) neznamená budování sociálně tržního hospodářství na dluh!

Idea sociálně tržního hospodářství vychází z chybného předpokladu, že se dá vykalkulovat, jak se budou občané chovat v tržním prostředí, a že je potom účelné chování občanů politicky řídit (dotační a regulační politikou).

Občané se ovšem v celém komplexu nikdy nebudou chovat dle politických kalkulací. Politici proto cílí svá opatření na jednotlivé skupiny (v případě EU i na celé národy), které propagují a kterým jako jediným přinášejí viditelný prospěch. Ovšem na úkor všech zbývajících občanů.

V návaznosti na předmětný článek je zcela zřejmé, že ke zdravému rozumu má blíže jednání ministra financí, než ministra Jurečky.

T. Baťa 1932:

Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen

mravním hlediskem a osobním příkladem.