Dostupnost právních služeb je věcí jejich ceny, tedy ceny naprosto sprosté a nezdůvodnitelné. Potřeboval jsem před časem drobnou právní radu a naivně jsem se obrátil na jednoho právníka. Upřímně řečeno, nic, co bych nevěděl, mi za těch pět minut u něj neřekl. Řekl si o čtyři stovky. Dávaje mu peníze, řekl jsem si o kvitanci. Řekl mi, že s kvitancí to bude za šest set. V jiném případě jsem u jiného advokáta zadal vypracování jistého dokumentu. Dodal mi za 6 tisíc korun paskvil, který byl jasně jen otištěním prefabrikátu z počítače, jenom zapomněl chudák vysokoškolsky vzdělaný právník aspoň opravit mluvnický rod osob, když namísto On stálo Ona, namísto Jemu stálo jí atd. Ve světle honorářů, o které si právníci říkají, měli by chirurgové a lékařští specialisté mít měsíční příjem od jednoho milionu korun výše.