„Banky budou reagovat hned v průběhu listopadu,“ odhaduje šéf makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek.
Přebytek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 26,5 miliardy korun |
Po zvýšení sazby o čtvrt bodu, může se dle Ostatka sazba, již platí klienti za novou hypotéku či refinancování starého úvěru, zvednout až o 0,2 procentního bodu. Důvodem, proč by se zvýšení nemělo promítnout v plné výši, je konkurenční boj mezi bankami o solventní klienty.
„V případě, že má klient dvoumilionovou hypotéku se splatností 25 let, zaplatí měsíčně navíc 200 korun,“ přibližuje Ostatek.
Prostor pro zdražování tu je
Záměr zdražovat potvrzují i některé banky. „Od listopadu reagujeme mírným zvýšením úrokové sazby o 0,1 procentního bodu u všech fixních hypoték. Důvodem je nárůst ceny zdrojů na mezibankovním trhu,“ potvrdil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
V dalších se pak o zdražování velmi diskutuje. Podle informací LN se na mírné zdražování chystá třeba Česká spořitelna. „V souvislosti s diskusemi okolo možného zvyšování sazeb ČNB analyzujeme scénáře dalšího vývoje a jsme připraveni reagovat na vývoj hypotečního trhu novinkami v našem produktovém portfoliu,“ uvedl ještě před zveřejněním rozhodnutí ČNB mluvčí banky Filip Hrubý.
Konkrétnější nechtěli být ani zástupci dalších bank. „Diskuse nad výší úrokových sazeb u nás probíhá, vše se odvine od čtvrtečního zasedání ČNB,“ sdělila mluvčí jedničky trhu Hypoteční banky Marie Mocková.
Vláda nové sněmovně předloží stejný návrh rozpočtu na příští rok |
Prostor ke zvyšování by ale banky rozhodně mít měly, protože od srpna, kdy ČNB poprvé po více než devíti letech zvedla úrokovou sazbu, zatím zdražovaly úvěry jen mírně.
„Díky vývoji tržních sazeb jsou však hypoteční sazby neudržitelně nízké a v horizontu několika měsíců lze očekávat jejich růst. Doba extrémně nízkých úrokových sazeb tak pomalu končí,“ věří ekonom ING Jakub Seidler.
Kromě hypoték dojde ke zdražení u spotřebitelských úvěrů i úvěrů firemních.
Ale zatímco u půjček se čeká zdražování, růst úročení na spořících účtech by měl být pozvolnější. Shodují se na tom alespoň ekonomové oslovení LN. „Ano, porostou, ale ještě pomaleji než úroky u úvěrů. Je to právě kvůli vysoké likviditě v českém finančním trhu,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
„Pohyb sazeb na spořících účtech bude zatím zanedbatelný, protože mezi bankami ještě žádný tvrdý boj o vklady neprobíhá,“ vysvětluje Michal Skořepa, analytik České spořitelny.
Silný růst koruny se nečeká
Zrušení brexitu by výrazně pomohlo britské ekonomice, tvrdí analýza OECD |
Zvýšení úrokových sazeb ČNB by mohlo mít dopad i na vývoj kurzu koruny. Po mírném zvýšení by ale kurz koruny nemusel reagovat nijak výrazně. Trh totiž už do velké míry se čtvrtečním oznámením růstu sazeb počítá.
„Koruna za poslední týdny posílila velmi prudce. Původně jsme odhadovali kurz koruny na konci roku na 25,70 koruny za euro. Na této úrovni je už ale nyní,“ vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Koruna bude dále mírně posilovat s tím, že její kurz bych očekával na konci roku mezi 25 a 25,50 koruny za euro,“ odhaduje Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
