Ve skutečnosti si není na co stěžovat. V letech 2013 a 2014 platili řidiči v Česku za pohonné hmoty v průměru až o pět korun více než dnes a cenovky některých prodejců šplhaly ke 40 korunám. Současně platí, že český benzin patří stále k nejlevnějším v Evropě, respektive je aktuálně šestý nejlevnější z celé osmadvacítky (průměr v EU je v současnosti 36,6 koruny). Levnější než Česko jsou už jen Litva, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Bulharsko.
Za výplatu víc benzinu
A hlavně – ještě nikdy od roku 1989 jsme neplatili tak málo jako nyní. Z průměrné mzdy loňského roku si totiž řidič mohl pořídit přesně tisíc litrů benzinu Natural 95. To je nejvíc v novodobé historii Česka.
Je jich jen zlomek. Benzinky u supermarketů ale prodají dvojnásobek průměru |
V roce 1989 to byly při tehdejší ceně paliva a průměrné mzdě necelé čtyři stovky litrů. Letos vychází na průměrnou mzdu (z konce loňska) už přes tisíc litrů natankovaného benzinu. Přestože jeho cena za litr v průměru za první tři letošní měsíce je o 1,2 koruny vyšší než loni.
Mzdy totiž rostou většinu uplynulých let rychleji než ceny pohonných hmot. A skutečností také je, že automobily jsou rok od roku úspornější, spotřebují méně paliva.
„Jakkoli se může spotřebitelům zdát cena pohonných hmot vysoká, realita je taková, že ceny benzinu v České republice patři k nejnižším v Evropě. A porovnáme-li historická data, zjistíme, že za posledních 25 let nebylo mnoho okamžiků, kdy bychom si mohli za průměrnou mzdu koupit více benzinu o průměrné ceně, než kupujeme dnes,“ potvrzuje Ivan Indráček, šéf SČS – Unie nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší prodejce a distributory pohonných hmot.
Podobná situace je i v případě nafty, která měla svůj cenový vrchol v roce 2012, kdy jí řidiči tankovali v průměru za litr až o sedm korun dráž než dnes.
„V roce 2012 si bylo za průměrnou mzdu možné koupit asi 660 litrů nafty. Dnes si lidé mohou díky příznivější ceně a vyšším mzdám koupit za jednu výplatu v průměru přes tisíc litrů nafty,“ vypočítává Damir Durakovič, šéf nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty a analyzuje vývoj cen pohonných hmot.
Zdražování ještě není konec
Ropa v minulých týdnech zdražuje zejména kvůli tomu, že Spojené státy odstoupily od jaderné dohody s Íránem a zavedly opět sankce, což zvyšuje obavy ze snížení exportu íránské ropy. Směrem vzhůru však táhnou ropu i další geopolitické vlivy – nepokoje v Pásmu Gazy kvůli stěhování americké ambasády do Jeruzaléma nebo obavy z výsledku chystaných voleb ve Venezuele, která je rovněž významným vývozcem černého zlata.
Pohonné hmoty dále zdražují, ceny stouply na úroveň září 2015 |
O tom, že jeho nynější vyšší ceny ještě nějakou dobu zřejmě vydrží, svědčí i skutečnost, že světové zásoby ropy a pohonných hmot v posledních měsících klesly kvůli vysoké poptávce a omezení těžby ze strany největších světových producentů. Analytici očekávají, že zásoby se budou dál snižovat, protože se blíží letní sezona, kdy po benzinu roste poptávka.
Dávno už také neplatí, že petrolejářské řemeslo je automaticky zárukou zbohatnutí. Marže benzinky z prodeje jednoho litru paliva je podle analýz společnosti Finlord v průměru kolem šesti procent, tedy zhruba dvě koruny. Pro srovnání – v rámci maloobchodního prodeje si účtují nejvyšší marže velké prodejny potravin a obchodní řetězce; v některých případech až desítky procent.
