Odpor se zdvihl hlavně mezi předáky odborů, emocím však podlehla i ministryně práce Elsa Fornerová, která se na tiskové konferenci rozplakala.
Premiér Mario Monti mluví o sérii protikrizových opatření - jejíž součástí je plán rozpočtových úspor, strukturálních reforem a kroků na podporu ekonomického růstu - jako o balíku záchrany. Úspory a reformy by měly do rozpočtu do roku 2014 přinést celkem 30 miliard eur (754 miliard korun), a ochránit tak Itálii před pádem do dluhové krize a fatálními důsledky ekonomické stagnace.
ČTĚTE TAKÉ: |
Reformní kroky, které Monti navrhuje, jsou poměrně tvrdé. Počítá se například s razantním zvyšováním věku pro odchod do důchodu či s růstem daně z nemovitostí, ve výhledu je i zvyšování sazeb DPH.
Italský tisk dnes o reformách široce referuje a hojně využívá fotografii ministryně Fornerové, která se na tiskové konferenci po zasedání kabinetu neubránila dojetí. Italy se snažila na svou stranu získat alespoň oznámením o zavedení minimální mzdy. Monti zase vášně uklidňoval prohlášením, že se vzdá svého platu.
Podle deníku La Repubblica je protikrizový balík "chirurgickou operací prováděnou bez umrtvení, která rozpláče několik milionů lidí", přesto prý ale není tak drastický, jak se obecně očekávalo. Také deník Corriere della Sera ve svém komentáři píše o "hořké medicíně" a list Il Secolo XIX svému článku dal rovnou titulek "Balík k pláči".
ELSA FORNEROVÁ - italská ministryně práce se rozplakala nad rozpočtovými škrty.
Ihned se ozvaly i odbory - sdružení, které zastupuje pracovníky v kovoprůmyslu už dokonce oznámilo, že na středu pravděpodobně vyhlásí dvouhodinovou stávku. "Znovu musí oběti podstupovat hlavně dělníci, důchodci a nízkopříjmové vrstvy obyvatel," uvedlo sdružení FIM-CISL ve svém prohlášení.
O podrobnostech reformních opatření, které by podle Montiho měly Itálii do roku 2013 zajistit vyrovnaný rozpočet, dnes premiér bude hovořit s médii a pak je předestře v parlamentu. Brzký souhlas poslanců ale nepotřebuje - reformy vstupují v platnost okamžitě, protože jsou součástí mimořádného vládního dekretu. Pokud ale mají platit dlouhodobě, musí je parlament odsouhlasit do 60 dnů.
Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranicí sedmi procent.
Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese. Itálii také trápí vysoký veřejný dluh, jehož absolutní výše 1,9 bilionu eur je vůbec největší v Evropě.
