Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Elektřinu si v Česku zatím vyrábějí jen nadšenci, říká expert

Ekonomika

  6:20
PRAHA - Vyrábět si vlastní elektřinu se zatím vyplácí jen za použití dotací, říká v rozhovoru pro Lidové noviny Karel Srdečný, energetický auditor a partner Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.

Energetický auditor Karel Srdečný. foto: Marek Podhora, MAFRA

LN: Může vlastní výroba energie v rodinném domě vyjít levněji než dodávky z centrálních zdrojů?

Jsou speciální případy, kdy to levněji vychází, ale obecně je levnější energie od centrálních dodavatelů, ze sítě. Nicméně pro každý druh energie platí něco jiného. U vytápění je například možné dosáhnout energetické soběstačnosti tím, že si na pozemku vysázím rychle rostoucí dřeviny a těmi pak budu topit. To je však náročné na vstupní investici, proto vesměs vychází levněji si dřevo nakoupit od lesního závodu.

LN: Takže energetická soběstačnost je zatím jen pro fanoušky?

Ano, je to pro nadšence, kteří chtějí být soběstační, nechtějí být závislí na sítích. Je to i nutnost pro ty, kteří bydlí na samotě a museli by platit třeba kilometr elektrického vedení, pak je energetická soběstačnost ekonomicky výhodnější. Pokud ale stavíte na zasíťovaném pozemku nebo ve městě, je energie ze sítě levnější. Výjimkou je teplo z tepláren, kde existují levnější alternativy. Liší se to ale podle jednotlivých regionů.

LN: Zřejmě se to vyplatí v Liberci či Jablonci nad Nisou, kde je centrální teplo velmi drahé?

ČTĚTE TAKÉ:

Ano, Liberec je klasický příklad. Ty bytové domy ale nejsou energeticky soběstačné, protože vyměnily dodávky tepla z teplárny za vlastní plynovou kotelnu. Je to pro ně ale ekonomicky výhodnější, což platí už téměř všude v ČR: že teplo z vlastní plynové kotelny, ale i z jiného vlastního zdroje je levnější než z teplárny. Není to ale nezávislé řešení, je to jen výměna jednoho média za druhé. Výhodněji než teplo z teplárny vychází často i tepelné čerpadlo, záleží ale na ceně tepla a vstupní investici, která bývá vysoká. Tepelné čerpadlo se vyplatí tam, kde je centrální teplo dražší než asi 600 Kč/GJ, což je právě třeba ve zmíněných dvou městech.

LN: Energetickou soběstačnost rodinných domů nedoporučujete?

Energeticky soběstačný dům buď někdo chce, nebo ne. Dům je ale místo, kde se především bydlí, ne výrobna energie. Pokud chcete šetřit peníze, je tisíc jiných možností, jak peníze investovat, než zrovna do vlastní energie. Bazén si taky nekupujete, abyste ušetřila za vstupenky na plovárnu, ale proto, abyste se mohla koupat na vlastní zahradě. Podobně jsou lidé, kteří si chtějí vyrábět vlastní energii. Je to určitý komfort, součást životního stylu. Bez dotací to však ekonomicky vychází jen výjimečně. Pokud vlastníci rodinných domů chtějí ušetřit, je mnohem výhodnější třeba zateplování, rekonstrukce osvětlení, použití levnějšího paliva – třeba topit dřevem či hnědým uhlím místo plynu. Energetická soběstačnost nepřináší velké zisky.

LN: Přesto u nás ale existují třeba energeticky soběstačné obce – Kněžice, Jindřichovice pod Smrkem aj. Proč to tedy dělají, když se to nevyplatí?

Protože to chtějí. Ušetří, jen když na to dostanou dotaci, což je třeba příklad Kněžic, které dostaly na technologie dotaci z OPŽP. Bez dotací to pro ně výhodné být nemůže. U nás jsou jen dvě energeticky soběstačné obce, v Evropě je těch obcí, ale i regionů více, neobešly se ale bez dotací.

LN: Čili když někdo chce být soběstačný, musí si najít nějaký vhodný dotační titul?

Solární panely

Přesně tak. V novém programovém období 2014–2020 bude 16 operačních programů, většina z nich podporuje buď energetické úspory, nebo alternativní zdroje energie nebo jiné ekologické technologie. Nejvíce takových dotačních titulů pro OZE bude mít OPŽP. Obec může třeba pořídit solární systém pro bazén, školu či bytový dům, bude možnost těch dotací využít a ekonomicky by to mohlo vyjít velmi dobře.

LN: Hodně se mluví o tom, že budoucnost energetiky je v decentralizaci. Dá se tím i ušetřit?

Hlavní předností decentralizace je zvýšení energetické bezpečnosti. Dnes je vše závislé na centrálních dodávkách elektřiny – i kotle na plyn, tepelná čerpadla, solární systémy na ohřev vody, kotle na dřevo bez elektřiny nefungují. Je dobré mít vlastní záložní zdroje pro případ, že selže část sítě. Už dnes mají záložní zdroje nemocnice, bezpečnostní složky, hasiči aj.

LN: Cílem decentralizace je tedy zvýšit energetickou bezpečnost, ne ušetřit?

Jsou na to dva pohledy. Jeden je pohled státu, který musí zabezpečit fungování státu, města, či starostů, a pak je pohled majitelů domů. Pokud se na to díváte z globálního pohledu, je váš postoj zcela jiný, než když jako majitel domu chci být energeticky nezávislý.

Zatím se o decentralizaci jen mluví, ale nevidím kroky, které by k tomu směřovaly. Velký potenciál vidím třeba v teplárnách. Každé větší město má nějakou svou výtopnu či teplárnu. Není žádný velký problém kromě tepla vyrábět i elektřinu v kogenerační jednotce, zvýšilo by to energetickou bezpečnost toho města. Ale stát to podporuje jen minimálně. V menším měřítku mohou kogenerační jednotky využívat i bytové domy, které se odpojí od teplárny. Ekonomicky to může být ziskové, když budou elektřinu z kogenerační jednotky na plyn prodávat obyvatelům toho domu. Téměř každý bytový dům může mít svou vlastní elektrárnu. Už dnes takové existují.

LN: Je decentralizace energetiky v nejbližších letech reálná?

Vítr může v roce 2050 vyrábět až třetinu elektřiny, zjistili ekologové

Ano, vývoj jde směrem k decentralizaci. Nejlépe je to vidět v teplárenství, kdy se teplárenská soustava pomalu rozpadá, protože centrální teplo je příliš drahé. Je to proto, že kvůli zateplování i nižší spotřebě průmyslu stále klesá spotřeba tepla, a tak teplárny musí zdražovat. Odběratelům se proto vyplatí pořídit si raději vlastní kotelnu s kogenerací. Čím více lidí se odpojí, tím hůře na tom teplárny budou a pokud se něco nestane, tak do několika let se sítě rozpadnou. Jestli tomu tak bude iv elektroenergetice, nevím. V plynárenství asi ne, neb je dost složité si sám vyrábět plyn.

LN: Jak se změní elektroenergetika?

Podle mě dosti zásadně. Už dnes, když svítí slunce, vyrábějí fotovoltaické elektrárny mnohem levněji, než stojí elektřina ze sítě. Pokud se tato technologie ještě zlevní, navíc budou možnosti akumulace, skladování elektřiny, domy s fotovoltaickými panely budou ze sítě odebírat mnohem méně než dnes. Podobné to bude iv průmyslu. Tam je už dnes výhodnější si vyrobit elektřinu ve vlastních zdrojích.

Podle nového energetického zákona se bude platit za proud podle velikosti jističe – zvýší se stálá platba za jistič, za kWh elektřiny se bude naopak platit méně. V důsledku toho se zhorší návratnost investic do technologií typu fotovoltaika. Dům bude platit hodně za to, že je nastálo připojen na síť a méně za odběr samotného proudu. Vzroste tedy motivace k tomu, úplně se od sítě odpojit.

Výrazně vzrostou náklady na řízení sítě, neb bude mnoho menších zdrojů, méně těch velkých. Chytré sítě budou ovlivňovat velikost spotřeby, aby se přizpůsobila možnostem dodávek.

LN: Budou potřeba nové jaderné bloky?

Považuji za veliké riziko je začít stavět. Stavěly by se minimálně 20 let, přitom nevíme, jaká bude situace v té době. Proto ČEZ požadoval garantovanou výkupní cenu, s čímž máme ty nejhorší zkušenosti z fotovoltaického boomu.

Malá energetika je mnohem pružnější. Stejné peníze, jako by stál nový Temelín, během pouhých tří let už investovali soukromí investoři do fotovoltaiky na polích. Výkon nového Temelína – 2000 MW – se během 3 let postavil ve fotovoltaice, samozřejmě s nižší výrobou elektřiny. A to ještě nebylo dovoleno stovkám drobných investorů pořídit si malou elektrárnu na rodinném domku. Pokud tedy bude požadavek na nárůst výkonu soustavy, není problém během 1–3 let postavit řadu malých kogeneračních jednotek na plyn nebo jiných zdrojů a ten výkon pokrýt. Není nutno čekat 30 let, až se postaví nový jaderný blok.

LN: Budoucnost je tedy v malých kogeneračních jednotkách na plyn a obnovitelných zdrojích?

Ano. Vznikne množství malých kogeneračních jednotek, bude přibývat instalací na rodinných domech, které zvýší energetickou nezávislost. Ekonomicky výhodnější budou systémy, které budou zásobovat energií celou obec. Energetická soběstačnost by měla fungovat spíše na úrovni obcí než domácností, je to efektivnější.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...