Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Energy Summit: Češi diskutují o šancích Číňanů a Němci vsadili na obnovitelné zdroje

Ekonomika

  10:53
PRAHA - Ve spolupráci s našimi obchodními partnery a odbornou veřejností realizujeme jedinečná setkání s osobnostmi z byznysového a politického prostředí, tentokrát na téma energetika.

Konference Energy Summit, 31.10.2016 foto: Lidové noviny

Je dostavba jaderných elektráren Číňany opravdu jen novinářská kachna?

Tvrzení Hospodářských novin, že Čína požaduje od české vlády slib, že některá z čínských firem automaticky, bez výběrového řízení, dostane zakázku na dostavbu některé z českých tuzemských elektráren, patrně Dukovan, označil na nedávném Energy Summitu LN šéf ČEZ Daniel Beneš za naprostou lež a novinářskou kachnu bez reálného základu, stejně jako tvrzení, že dostavba Dukovan či Temelína by mohla být někomu přidělena bez výběrového řízení. „Mohu každého ujistit, že podmínky tendru budou naprosto rovné,“ prohlásil doslova Beneš.

Ve stejný den ale na jiné akci ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský uvedl, že výstavbu nového jaderného bloku v Česku by bylo jednodušší uskutečnit pomocí mezivládní dohody než pomocí tendru, protože ve veřejné zakázce zadané podle zákona je mnoho omezení. „Ve chvíli, kdy běží tendr a například se změní atomový zákon nebo nějaká jaderná vyhláška, zadání již nesmíte změnit. Nemůžete do něj dát nové požadavky, které by měl například Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) nebo které by vyšly z mezinárodních norem. Mezivládní dohoda je lepší i v tom, že v sobě může pokrýt financování a další oblasti než čistě jen dodávku jaderného bloku,“ uvedl. Ve veřejné zakázce podle něj navíc nemůže být konkretizován požadavek na zapojení českého průmyslu do stavby. „To je zásadní nedostatek,“ dodal.

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Lenka Kovačovská pak na summitu LN k Benešovým slovům doplnila, že potenciální účastníci tendru byli zmíněným článkem vážně znepokojeni. Dodala, že do 30. září měly tyto firmy dodat technické podmínky tendru a do 30. října podmínky financování, do konce roku však nebude známo, jaký investiční model bude při dostavbě zvolen. Dodavatel technologie pro Dukovany by měl být vybrán do roku 2020.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku teprve začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní.

„V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, ČR oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl pak v říjnu bez bližší specifikace mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekávala do konce října.

Podle Kovačovské budou největší výhodou v tendru reference, tedy výčet jaderných bloků, které daná firma postavila, především v Evropě, jinak hrozí velké technické problémy, zpožďování stavby a navyšování nákladů. Čínská firma se podílí na jediné stavbě jaderné elektrárny v Evropě, a to britské Hinkley Point C. Hlavním dodavatelem je ale francouzská EdF, reaktor dodá francouzská Areva.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek připustil, že teoreticky možnost výstavby jaderné elektrárny bez výběrového řízení možná je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom. Maďarský projekt je zčásti financován prostřednictvím výhodné ruské půjčky deset miliard eur (270 miliard korun). Evropská komise nyní mimo jiné zkoumá, zda postup vlády v Budapešti neporušuje unijní pravidla o poskytování státní pomoci.

Expert na jadernou energetiku František Hezoučký, někdejší ředitel Jaderné elektrárny Temelín, otevřeně považuje možné čínské angažmá v českém jaderném průmyslu za problém.

„Když máte jazykovou bariéru, jste na tom při přípravě, výstavbě, při čtení dokumentace špatně. Mít dokumentaci v angličtině psané Číňany je pro stavbu jaderné elektrárny riskantní. Nemají navíc zahraniční zkušenosti. Dodali nějaké bloky do Pákistánu, protože tam nikdo jiný dodávat nechtěl,“ uvedl Hezoučký pro web Hlídací pes. „Nevím také, do jaké míry lze důvěřovat kvalitě materiálů. Postavit blok, jehož životnost skončí po třiceti letech, což by se mohlo stát, to si určitě nemůžeme dovolit. Dnes se běžně počítá s životností prověřených jaderných bloků až 80 let,“ dodal.

Německo na jádro už nesází

Zatímco se v Česku řeší výstavba nových jaderných bloků, Německo a s ním i firma Innogy, dříve RWE, mají zcela jiné starosti. Plně vsadily na obnovitelné zdroje (OZE) a další progresivní technologie, dokonce se kvůli tomu firma přejmenovala. „Innogy znamená inovativní energie, reagujeme tak na změny v energetice, jimiž jsou dekarbonizace, decentralizace a digitalizace,“ vysvětlil šéf Innogy ČR Martin Herrmann. Proto firma vybudovala na moři u německého pobřeží druhou největší větrnou offshorovou elektrárnu na světě. Také v Česku začala nabízet například instalaci střešních fotovoltaických elektráren na klíč, u nichž se čeká v příštích letech obrovský boom. „Elektřina z obnovitelných zdrojů už pro nás nepředstavuje žádný problém, protože přebytečnou energii už umíme uložit, například do baterií, ale i do výroby obnovitelného metanu,“ vysvětlil Herrmann. Metan, součást zemního plynu, se vyrábí tak, že přebytek elektřiny z OZE slouží k výrobě vodíku elektrolýzou a z něj se pak tzv. metanizací vyrábí slučováním s oxidem uhličitým metan. Tato vysoce progresivní metoda ukládání elektřiny nese název power-to-gas.

Herrmann je zároveň přesvědčen, že výroba elektřiny z OZE, především z větrných elektráren na severu Německa, se „nepotkává“ s přetoky elektřiny do České republiky, které způsobují velké problémy v naší síti a kvůli nimž nyní společnost ČEPS postavila na hranicích s Německem tzv. phase-shiftery, transformátory, které přetoky zastavují. Podle šéfa ČEPS Jana Kaliny byly potřebné, protože přebytek elektřiny z větrných elektráren v Německu dosahuje až 8500 MW, ale ze severu na jih Německa a do Rakouska proudí jen 4000 MW, zatímco celých 2000 MW protéká přes Českou republiku a 1500 MW přes Polsko. Jen 500 MW se spotřebuje na místě výroby.

„Přetoky by mohlo snížit rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny, jejíž součástí je i obchod s elektřinou. Sjednané obchody ale neodpovídají možnostem německých a rakouských sítí, proto elektřina teče přes okolní země,“ vysvětlil Kalina. Jeho přání bylo v polovině listopadu skutečně vyslyšeno, došlo k rozdělení této zóny.

„Společnost ČEPS na protiprávnost a škodlivost existence jednotné německo-rakouské obchodní zóny upozorňovala dlouhodobě. A to jak na odborné, tak na politické úrovni. Nyní byly argumenty vyslyšeny. ČEPS to považuje za dobrý signál pro všechny uživatele sítí v těchto zemích a za důležitý krok pro bezpečný provoz přenosových soustav i pro další spravedlivý rozvoj trhů s elektřinou,“ uvedla firma ČEPS v tiskové zprávě.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!