Jüan oslabil zhruba o dvě procenta na 6,3391 jüanu za dolar. Dostal se tak nejníže od září 2012 a zaznamenal nejprudší denní pokles od roku 1994. Čínská centrální banka snížila střední kurz, od kterého se může tržní kurz každý den odchýlit maximálně o dvě procenta, na 6,2298 jüanu za dolar. V pondělí administrativně stanovený kurz činil 6,1162 jüanu.
Centrální banka svůj krok označila za „jednorázové znehodnocení“ a vysvětlila jej změnou způsobu, jimž bude oficiální kurz napříště určovat. Podle řady ekonomů je ale cílem tohoto kroku posílení konkurenceschopnosti čínského hospodářství.
Slovní spojení „měnové války“ použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export. V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě |
Ekonomové také upozorňují, že devalvace jüanu by totiž mohla odstartovat vlnu devalvací v dalších zemích a zbrzdit zpřísňování měnové politiky po celém světě. Mohl by dokonce přimět americkou centrální banku (Fed), aby odložila připravované zvyšování úrokových sazeb. Je to podle nich nová a kritická fáze globální měnové války.
„Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí,“ řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.
V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace. Evropská centrální banka (ECB) například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.
V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky. Jak píše agentura Reuters, úterní téměř dvouprocentní devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy.
Reakce v USA
„(Devalvace jüanu) staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu (zvýšení úrokových sazeb),“ upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management.
Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.
Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí.
Z nejistoty ohledně načasování růstu úroků v USA v úterý těžilo euro. Jednotná evropská měna se během dne vyšplhala až na 1,1089 USD. Dolar k japonskému jenu přidával 0,2 procenta na 124,87 JPY.
