Za jejich pád samozřejmě nemůže samotný brexit. Ten nicméně zafungoval tak, že jak problémy, které trápí celý sektor, tak dílčí trable jednotlivých bank, vyplavaly opět na povrch.
Je jich přitom více než dost. Počínaje rekordně nízkými úrokovými sazbami přes bobtnající horu nesplácených úvěrů, které v současnosti trápí nejenom Itálii, ale například i Portugalsko. Bankám se také formuje nepříliš regulovaná konkurence z řad fintech společností (firmy podnikající zároveň ve financích a v technologiích, pozn. red.).
Nedobytné půjčky
Největší zlo bankovnictví? ,Služby zdarma,’ říká šéf Komerční banky |
Ovšem problémem, který patří v současnosti k těm nejpalčivějším, jsou nesplácené úvěry. Jejich výše dnes u evropský bankovních institucí dosahuje přibližně 950 miliard eur (asi 25 bilionů korun). Největším bolehlavem jsou tyto špatné úvěry pro italskou ekonomiku. Činí asi 360 miliard eur, což je zhruba 17 procent ze všech v zemi poskytnutých půjček.
Pro srovnání, podíl nesplácených úvěrů v Česku činil ke konci loňského roku asi 4,3 procenta a dlouhodobě klesá. Největší podíl, asi 46,9 miliardy eur, drží nejstarší italská banka Monte dei Paschi di Siena, které by sice chtěla pomoci italská vláda, ale zároveň by to odporovalo pravidlům EU.
Výší nesplacených úvěrů trpí i banky v Portugalsku. Jejich podíl tam dosahuje asi 12 procent. Země by přitom podobně jako Itálie chtěla svým bankám ulehčit. Podle nejmenovaného představitele eurozóny, kterého oslovila agentura Reuters, je zde situace stejně kritická jako v Itálii – jen s tím rozdílem, že problémy země by neznamenaly systémové riziko pro evropskou finanční stabilitu jako „pád Říma“.
Nicméně stejně jako v případě Itálie vznikají velké třecí plochy mezi Portugalci a Evropskou komisí, popřípadě Německem, které se staví proti ohýbání pravidel v podobě zákazu státní pomoci bankám.
Řešením pro banky v problémech by bylo navýšení kapitálu z případného zisku. Jenže to zásadním způsobem komplikuje další obtíž sektoru – rekordně nízké úrokové sazby, které bankám neumožňují dosahovat příliš velkých úrokových marží.
České banky jsou silné
S hospodářským růstem, který by mohl zvýšit poptávku společností i domácností po úvěrech, je to však rovněž nahnuté. Například podle aktuálního odhadu Mezinárodního měnového fondu z konce minulého týdne zpomalí ekonomika eurozóny v příštím roce z letošních 1,6 procenta na 1,4 procenta HDP.
Případná evropská krize by se nepochybně dotkla i Česka. Podle v červnu zveřejněných zátěžových testů však tuzemské banky vykazují vysokou odolnost. Podle České národní banky tak zůstává tuzemský bankovní sektor vysoce odolný i vůči scénářům jen málo pravděpodobného nepříznivého vývoje, který předpokládá konec oživení v eurozóně.
I v případě nejhoršího scénáře vývoje ekonomiky by se pak dostalo pod kapitálové osmiprocentní regulatorní minimum jen sedm tuzemských bank. Ty by tak musely doplnit kapitál za celkem sedm miliard korun.
