Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek upozornil, že navržená opatření by znamenala růst ceny tepla a další znevýhodnění občanů využívajících teplo z dálkového vytápění. Firmy ČEZ nebo Westinghouse návrh naopak vítají.
V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021.
Evropská komise promarnila šanci
"Návrh EK není v souladu ani s doporučením vědců, ani s jejími vlastními staršími dokumenty. Pokud Evropa myslí svůj závazek omezit oteplení planety pod dva stupně Celsia vážně, musí emisní cíl navýšit na minimálně 55 procent," míní Barbora Urbanová z Klimatické koalice.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský doplnil, že EK promarnila důležitou příležitost, jak snížit závislost evropských spotřebitelů na obřích energetických firmách jednajících ve shodě, omezit nebezpečné znečištění a zvýšit zaměstnanost v trvale udržitelné průmyslové výrobě.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost se obnovitelné zdroje po roce 2020 obejdou bez podpory, proto postupně vytlačí uhlí nebo jádro a lidem nabídnou dostupnější a šetrnější energii. "Reaktor si prostě nikdo na dvorku nepostaví, zato solární panel může mít na střeše už dnes každý dům," dodal Sedlák.
Návrh vítá ČEZ i Westinghouse
Návrh EK naopak vítají firmy Westinghouse a ČEZ. Spolu s reformou systému obchodování s emisními povolenkami, která by měla přinést větší flexibilitu, je to správný krok směrem k nízkouhlíkové energetice, uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Stačil by však pouze jeden závazný cíl, podpora obnovitelných zdrojů vnáší do energetického sektoru nestabilitu a narušuje tržní mechanismy, dodala.
"Převážná část návrhu EK dává jasný signál a nastavuje ten správný dlouhodobý rámec všem zúčastněným subjektům ve snaze přispět k nízkoemisní budoucnosti Evropy," doplnil prezident Westinghouse pro Evropu, Blízký východ a Afriku Yves Brachet.
Hájek upozornil, že tlak na zvyšování ceny povolenky na emise skleníkových plynů dále prohloubí znevýhodnění teplárenství na trhu s teplem, protože tato povinnost se bude nadále vztahovat pouze na velké zdroje, zatímco lokální výroba tepla nebude cenou povolenky zatížena. Pro narovnání trhu by bylo potřeba rozšířit emisní obchodování i na menší producenty emisí, EK ale nic takového nenavrhla.
