LN: Proč čínští finančníci vstoupili do velkého fotbalu a začali pumpovat miliardy dolarů do evropských klubů? Souvisel tento krok se strategií tamního vládního režimu?
Čínská vláda má vizi, že do roku 2025 vybuduje nejsilnější sportovní ekonomiku. Neboli že bude zemí, která na sport vynakládá nejvíce peněz na světě. Fotbal se stal v tomto ohledu pro Čínu vlajkovou lodí. S tím souvisí i nástup čínských investorů na evropskou fotbalovou scénu.
Evropský šéf CEFC Tvrdík: Netuším, co se v Číně děje, firma se potýká s problémy |
Obchodníci si mysleli, že tímto pomohou dosáhnout vládního cíle pro rok 2025. Jenže masivní investice do nákupu evropských klubů proběhly bez koordinace s čínským režimem. Často šlo o dosti spekulativní transakce, v jednu dobu se zdálo, že kolem vstupu do evropského fotbalu vypuklo hotové šílenství.
LN: Mají Číňané fotbal rádi?
Někteří lidé si k fotbalu cestu našli, většina ho ale nesleduje. Každopádně, i když jde o malou část populace, v evropském měřítku jde o obrovské množství lidí. Atmosféra zápasů je různá a řekl bych pestrá. Jsou utkání, která nemají duch, atmosféra nulová. Úplně jinak se cítíte na zápasech pekingského klubu Kuo-an nebo derby v Šanghaji. Tyto zápasy si divák užívá.
LN: Jde o epizodní stopu, kterou Čína ve fotbale zanechá, nebo o dlouhodobý trend?
Určitě si nemyslím, že by šlo o pouhou epizodu. Jsem přesvědčený, že Čína do 20 let uspořádá fotbalové mistrovství světa. Čínské korporace lijí do mezinárodních organizací velké peníze. Otázka nestojí tak, zda turnaj uspořádají, ale kdy. Jinou otázkou je, nakolik se podaří splnit představy čínského režimu o tom, že do roku 2050 by chtěli světový šampionát vyhrát. I to je totiž jeden z vládních cílů.
Slavii bude konečně patřit stadion v Edenu. Odkoupí jej za dva týdny |
LN: Jak by takový šampionát v čínském provedení mohl vypadat?
Z dosavadního postupu Číny lze vyčíst, že mistrovství světa by mělo posílit Čínu jako značku. Zatímco symbolem olympiády v Pekingu v roce 2008 bylo ukázat Čínu jako probouzející se sílu, světový fotbalový turnaj by Čínu ukázal jako etablovanou mocnost, jejíž svaly neustále rostou. Turnaj pořádaný v Číně by byl politickým vzkazem pro celý svět a zároveň zprávou pro samotné Číňany, jaká je jejich identita. Myslím si, že v rámci snahy získat pořadatelství bude růst sponzoring a partnerství čínských korporací se světovou federací FIFA.
LN: Lišilo by se mistrovství od pekingské olympiády?
V roce 2008 byla světová pozornost zaměřena na Peking, v případě fotbalového turnaje by se čínský režim podle mého snažil rozprostřít pořádání do více měst. Pozornost by se měla upřít na západ od Pekingu a východního pobřeží. Už nyní se spekuluje, že města jako Čchung-čching, Čcheng-tu, Kchun-ming nebo Si-an by se mohla stát pořadatelskými. A nejen to, součástí vládní strategie by měla být podpora turismu v těchto oblastech.
Myslím, že prezident Si Ťin-pching bude usilovat spíše o méně okázalé pořadatelství. Důraz by byl kladen na finanční návratnost a využitelnost sportovišť i po skončení akce. Mistrovství by mělo výrazný přesah v tom, že součástí výstavby by bylo i posílení infrastruktury. Je také pravděpodobné, že příprava šampionátu by šla ruku v ruce s budováním nové hedvábné stezky.
LN: Jaká je síla čínských obchodníků v rámci fotbalových diplomatických struktur – v porovnání s donory z Ruska, Kataru či Spojených arabských emirátů?
O tomto faktoru se nyní čile hovoří. Není pochyb, že čínské korporace patří k nejvlivnějším společnostem v portfoliu FIFA. Firmy jako Wanda představují pro organizaci FIFA významný zdroj peněz. Tím samozřejmě roste i síla čínského státu v orgánech FIFA.
LN: Jaké jsou výsledky nájezdu čínských obchodníků do evropských klubů?
Někde můžeme situaci hodnotit jako stabilní a vyrovnanou, v případě anglického Wolverhampton Wanderers lze hovořit o úspěších. U italských AC Milán a Interu Milán patrně existují nějaké problémy. Primárně je však potřeba si uvědomit, že čínští majitelé nevstupovali do evropských klubů výhradně kvůli lásce k fotbalu, ale proto, aby vydělali a pomohli naplnit čínské národní cíle.
LN: Čínská finanční skupina CEFC koupila český klub Slavia Praha. Jaké postavení má či měla tato firma a její ředitel Jie Ťien-ming v Číně?
CEFC a její majitel se velmi rychle dostali velmi daleko. Tím na sebe připoutali pozornost. Vyvstaly otázky, kde a jak přišla CEFC k penězům, nebo jaké jsou záměry jejích investic. Každopádně ať už má či měla CEFC jakýkoliv status, je nutné připomenout, že čínský byznys je neoddělitelně spjatý s přáními a vrtochy čínského státu. Přestože původně čínští investoři nalili do evropských klubů velké peníze, nyní to vypadá, že na základě stáních pokynů se budou muset spíše stahovat.
Společnost CEFC.
LN: Slavia již druhým rokem usiluje o postup do Ligy mistrů. Nakolik je pro čínské obchodníky důležité dostat se do takové soutěže?
Kanceláře na stadionech při utkáních Ligy mistrů jsou obvykle plné důležitých lidí. Myslím si, že kdyby Slavia postoupila do Ligy mistrů, kolem klubu by zhoustla síť důležitých lidí.
LN: Šéf CEFC Jie Ťien-ming je poradcem českého prezidenta Miloše Zemana. Je běžné v jiných zemích, že čínští finančníci oficiálně zastávají takové funkce?
Když obchodujete s čínskými firmami, nevyhnutelně zároveň obchodujete i s čínským státem. Je to dáno provázáním čínských korporací s tamním vládním režimem. Když navazujete kontakty s Čínou, musíte si uvědomit, že nejde o žádné altruisty, jak by se mohlo na první pohled jevit.
Jejich charakteristickým znakem je důkladná strategie a vždy cíl vytěžit a vydělat maximum možného ze vztahu, který navazují. Pro země jako Česká republika může mít spolupráce s Čínou určité dílčí benefity, k tomu je však nutné si uvědomit, že vztahy s Čínou něco stojí. Je to cena, kterou si většinou nikdo neuvědomuje, když se do partnerství s Čínou pouští.
LN: Znáte jiné evropské politiky, kteří udržují s čínskými finančníky tak těsné vazby jako český prezident Zeman?
Mohl bych uvést britského expremiéra Davida Camerona a exministra financí George Osborna, kteří využívali fotbal jako nástroj pro komunikaci a vyjednávání s čínskými politiky. Čínský prezident takto navštívil Manchester City při cestě do Velké Británie v roce 2015.
LN: Šéf CEFC Jie Ťien-ming je nyní v Číně vyšetřovaný kvůli možnému porušení zákona. Může to mít dopad na chod Slavie?
Podrobnosti vyšetřování zatím nejsou známy. Ale připomenu případ firmy Wanda (společnost Dalian Wanda Group letos v únoru po třech letech prodala minoritní podíl ve španělském Atlético Madrid – pozn. red.). Ukázal, že čínská vláda dokáže intervenovat do fotbalu, což může nutit investory zbavit se svých podílů. Čínskou vládu zajímá finanční kondice firem působících v zahraničí. Pokud se bavíme o Slavii, může se stát, že vládní garnitura přiškrtí klubu peníze například na posily.
Jie Ťien-ming, předseda představenstva a jeden ze čtyř výkonných ředitelů čínské finanční skupiny CEFC (China Energy Company Limited).
LN: Může se stát, že v důsledku politického tlaku se čínské firmy a finančníci začnou stahovat z Evropy?
Na jednu stranu prezident Si prosazuje politiku „China First“ (Čína na prvním místě), tudíž tlačí na obchodníky, aby pumpovali peníze do čínského fotbalu. Na druhé straně si nemyslím, že by se čínští investoři kompletně stáhli ze zahraničí. Čínský prezident a vláda spíše budou tlačit na to, aby zahraniční investice byly výdělečné. To znamená, že Čína v zahraničí musí vydělávat více, než sama utrácí.
LN: Takže pokud kluby jako Slavia nebudou výdělečné, hrozí, že čínští finančníci se stáhnou?
Být v rukou Číňanů představuje pro evropské kluby risk a hrozbu. Břemeno nyní leží na straně Slavie, která se musí snažit vydělat co nejvíce peněz a utrácet co nejméně. Musejí mít profit, který odevzdají do Číny. Fanoušci, kteří očekávají další nákupní a přestupovou horečku, si mohou nechat zajít chuť do budoucna. Lidé si musejí uvědomit, že Čína bude chtít vydolovat víc, než kolik do firmy nebo klubu vkládá.
SIMON CHADWICK -Profesor Salfordské univerzity v Manchesteru se specializuje na oblast sportovního byznysu. Na univerzitě vede Centrum pro sport a podnikání. Působí též na Nottinghamské univerzitě v Institutu pro studium čínské politiky a založil Institut pro studium čínského fotbalu. -Chadwick (53) napsal několik knih. Hitem byla kniha „Managing Football: An International Perspective“ z roku 2009, ve které se zabýval světem fotbalových manažerů. |
