Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Facebook bojuje proti nenávistným komentářům. Vymazává ale i statusy lidí, kteří byli jejich obětí

Média

  20:00
WASHINGTON - Paní Latourová šla se syny nakupovat do obchodu. Chlapci ve věku 8 a 12 let se poprvé stali terčem rasistického komentáře. Muž ho tiše prohlásil poblíž nich. V rozezlení se o urážce později matka explicitně vyjádřila na Facebooku. O dvacet minut později byl její status smazán administrátory sociální sítě Facebook, a to se vzkazem, že porušila pravidla společnosti.
Facebook – ilustrační foto.

Facebook – ilustrační foto. foto: Shutterstock

„Už jsem to nemohla tolerovat. A jen tak tiše sedět,“ řekla Latourová v interview pro americký deník The Washington Post. „Myslela jsem, že vyskočím z kůže, mým dětem ukradl nevinnost v rychlosti mrknutí oka,“ dodala k incidentu.

Bílý muž by se měl chránit, černé dítě nikoliv, stojí v interních dokumentech Facebooku

Zkušenost, kterou zažila Latourová, je jednou z výzev, které má před sebou šéf Facebooku Marc Zuckerberg. Ten se od začátku snaží vést firmu cestou, kde mají rodiny a komunity bezpečný prostor. Ale v rámci rozhodnutí o omezení svobody slova a projevu na jeho sociální síti částečně selhal. Vzal tím totiž i prostor pro vyjádření menšin ohledně jejich osobních zkušeností s náboženskými či rasovými útoky. Právě menšiny chce ale Zuckerberg chránit, jak sám říká.

Jak naznačil článek The Washington Post, dochází tak ke konfliktu dvou věcí. Sociální síť sama o sobě je komunikačním kanálem pro třetinu světové populace. Na druhou stranu se na ní ale čím dál více objevují příspěvky násilných videí nebo fake news článků. Zuckerberg sám řekl, že platforma je odpovědná za zmírnění negativních účinků servisu, který nabízí. O to víc v dnešní nebezpečnější a politicky roztříštěnější době. V červnu také oficiálně změnil misi Facebooku, a to z „propojení světové komunity“ na „budování komunity“.

‚Až příliš časté chyby‘

V současnosti firma vymazává okolo 288 tisíc nenávistných příspěvků za měsíc. Aktivisté ale upozorňují na to, že tyto standardy jsou nejasné a neobjektivní. Tím je tedy podle jejich slov nemožné vědět, co se smí říkat a co nikoliv. Téměř se dvěma miliardami lidí, kteří se na Facebooku měsíčně přihlašují se ale kontrola příspěvků komplikuje.

Výsledkem je to, že minoritní skupiny jsou při využívání platformy sociální sítě Facebook nepřiměřeně cenzurovány, když se například snaží pouze vyvolat dialog o rasismu. V příkladu Latourové se jednalo o to, že pouze zopakovala to, co muž jejím dětem v obchodě řekl.

Firma přiznala, že „až příliš často dochází k chybám“, a to především ve chvílích, kdy lidé popisují osobní zkušenost s rasistickými výroky. Facebook tak plánuje najmout dalších 3000 zaměstnanců do konce tohoto roku, aby vylepšili kódovací software pro zachycení takových komentářů. Dohromady tedy v tomto oddělení bude 7,5 tisíce lidí. „Víme, že to je problém,“ řekla tisková mluvčí Facebooku Ruchika Budhraja.

Vězení Facebooku

Odstranění příspěvku, popřípadě uzamčení účtu na 24 hodin nebo i více - to jsou mezi aktivisty známé kroky Facebooku - které přezdívají jako „vězení Facebooku“. Tak tento jev nazývá i Stacey Patton, novinář a univerzitní profesor. Řekl: „Jde to úplně proti cíli pana Zuckerberga utvořit veřejné náměstí“.

Useknuté hlavy i znásilnění. Správci obsahu Facebooku denně vídají hrůzné snímky

Se svým příběhem se podělila i Zahra Billoová, ředitelka Rady americko-islámských vztahů v San Francisku. Ve svém příspěvku na Facebooku publikovala fotografii ručně psaného nenávistného dopisu, který byl dva týdny po inauguraci Donalda Trumpa zaslán do mešity v San Jose. „Udělá Vám muslimům to stejné, co udělal Hitler Židům,“ znělo v dopise. Příspěvek Billoová publikovala na čtyřech různých účtech a podle instrukcí Facebooku rovněž uvedla, že vzkaz obsahuje nenávistné zmínky, a byl zaslán anonymně do mešity.

Facebook i tehdy příspěvek odstranil ze dvou z nich, na dvou účtech ho nechal. „Jak mám být schopna dělat svou práci - vznést námitky ohledně nenávistných zpráv a sdílet informace, které to dokazují?“ řekla Billoová. Po nějaké době dostala omluvu ze sociální sítě a její příspěvek byl znovuaktivován.

Někteří aktivisté si tak zakládají nové účty, jiní zase kódují slova pro ta, která software zhodnocuje jako vadná. V lednu sepsalo před 70 skupin bojujících za občanská práva oficiální stížnost na Facebook. A to ohledně „rasově zaujatého a neobjektivního systému kontrol obsahu“. Podepsalo se pod ní více než 570 tisíc osob.

Latourová svou zkušenost s cenzurou cítila přesně tak jako to, co se stalo v obchodě jejím synům. „Muž rozpoutal rasovou nenávist tak tiše, že pro nikoho jiného v obchodě se slovní útok nikdy nestal,“ vysvětlila pro deník The Washington Post. Ale vyděsil její chlapce. „Naprosto ztuhli, zahanbeni a v nenávisti. A když jsem se to pokusila sdílet, aby to ostatní věděli, někdo mě umlčel,“ dodala.

Autor: