Dosavadní režim získávání sil ze zahraničí by pak měli mít možnost využívat i malí zaměstnavatelé s několika pracovníky. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Svaz, který sdružuje zaměstnavatelské svazy a významné firmy, požadavky formuloval.
VELKÝ PŘEHLED: Jaké změny čekají v roce 2019 zaměstnance a podnikatele? |
Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost, navíc nejnižší v EU. V prosinci činila míra nezaměstnanosti 3,1 procenta, když meziročně klesla ze 3,8 procenta. Volných míst evidoval úřad práce zhruba 324 400, meziročně jich přibylo o víc než 100 tisíc. Uchazečů o zaměstnání bylo v prosinci kolem 231 500, dosažitelných ve věku od 15 do 64 let pak 210 700. Na nedostatek pracovníků si firmy dlouhodobě stěžují a volají po pracovnících z ciziny.
Mohlo by přijít o 20 tisíc více Ukrajinců
Česko má programy pro řízenou migraci s kvótami na počet pracovníků s kvalifikací ze zemí mimo EU. Zaměstnávat je tak možné lidi z Ukrajiny, Mongolska, Filipín či Indie, upřesnila Veličková. Svaz i Hospodářská komora usilují o navýšení kvót i rozšíření seznamu zemí. Letos by podle mluvčí do ČR tak mohlo přijít na 40 tisíc Ukrajinců místo 20 tisíc, ročně pak také po tisícovce pracovníků z Moldávie, Běloruska či Černé Hory.
„Apelujeme na vládu, aby zkrátila test trhu práce ze 30 dnů na deset dnů. To je doba, po kterou musí mít firma vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než může podat žádost o zařazení do režimu (pro získání zahraničních pracovníků),“ uvedla Veličková.
Do programů pro získávání cizinců se mohou podle mluvčí přihlásit podniky s minimálně deseti zaměstnanci. Svaz navrhuje počet snížit na šest, aby cizí síly mohly získat i malé firmy. Požaduje také, aby přijatý zahraniční pracovník nemohl půl roku změnit práci. „Tím by se zamezilo současné praxi, že firma vyřídí veškerou administrativu nutnou pro zaměstnání cizince a ten po příjezdu do Česka nastoupí jinam,“ přiblížila mluvčí.
Odbory se zmírňováním pravidel nesouhlasí
V prosinci zaměstnavatelé hledali nejčastěji stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut a vysokozdvižných vozíků, skladníky, svářeče i pomocné manipulační pracovníky. Poptávka byla ale i po kvalifikovaných silách. Veličková podotkla, že z vládních programů není možné získat nekvalifikované síly.
Odbory se přivážení lidí z ciziny nebrání, se zmírňováním pravidel ale nesouhlasí. Trvají také na tom, že cizinci nesmí pracovat za horších podmínek a nižší mzdu než místní. Pokud by podle vedení odborové konfederace podniky víc zvedaly výdělky, nemusely by hledat síly jen v chudších zemích. Mohly by je bez pracovních povolení a víz přivážet z jiných zemí EU, které mají výrazně vyšší nezaměstnanost než ČR.
Zahraničních pracovníků v Česku přibývá. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200 tisíc méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli na konci předloňska téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil ve čtvrtek na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj za rostoucím počtem pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí se zvětšuje mírnějším tempem.
