Cílem navrhovaných opatření je snížit podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu po roce 2013 trvale pod hranici tří procent. To je mez stanovená Evropskou unií pro přijetí eura.
Vláda v dokumentu varuje, že už během letoška bude nutné přikročit k úsporám a restriktivní rozpočtové politice. Žádné nové finanční injekce na podporu hospodářského růstu nepřijdou. "Podniky získaly v průběhu uplynulého roku čas na adaptaci na změněnou ekonomickou situaci," stojí v materiálu. Proto už pokračovat v expanzivní hospodářské politice, jež pro firmy znamenala určitý polštář, není nutné. A s ohledem na stav veřejných financí ani možné, dodává dokument.
Češi se musí připravit jak na hledání úspor, tak na vyšší daně. O tom, v jakém poměru budou tyto nástroje použity, rozhodnou volby letos na jaře, předpověděl kabinet.
ČSSD: Na sociální dávky nešahat
Stát se chystá využít i dividend ze státních podniků, ovšem jen v míře, která neohrozí jejich stabilitu a investiční potřeby. Tyto prostředky pak budou ve státním rozpočtu použity na investiční výdaje, na zahlazování ekologických škod a podobně. Nikoliv na spotřebu, varuje Fischerova vláda. Tím naráží na levicové sliby takzvaného 13. důchodu z dividend elektrárenské firmy ČEZ.
"Řada námětů je využitelná i po volbách a řada z nich je obsažena i v připravovaném volebním programu ČSSD," řekl stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka. Poukázal například na návrh sjednocení výběru daní a dalších odvodů do jednotného inkasního místa, sjednocení kontroly, posílení daňové progrese a některá opatření v boji proti korupci.
Vítá také, že vláda nenavrhuje snížení sociálních mandatorních výdajů. Česká republika podle něj totiž v porovnání těchto výdajů k hrubému domácímu produktu patří k zemím s nižšími sociálními výdaji.
Některá opatření z Janotova balíčku by měla platit na stálo
Hlavní pilíře úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty, které měly původně platit jen letos, by se podle vládního doporučení měly prodloužit natrvalo. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Dávky by se sice neměly snižovat, ale napříště důsledně valorizovat jen ve zcela výjimečných případech předepsaných zákonem.
Vyšší by zůstala daň z nemovitostí i spotřební daně. Sazby daně z přidané hodnoty by se pro příští rok nevrátily na úroveň loňského roku, ale setrvaly by na deseti a 20 procentech. Nově by ministři měli prosadit druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent, doporučuje dokument.
ČTK dnes materiál poskytl úřad vlády s tím, že je to upravená verze dokumentu, který koncem listopadu odmítli odboráři a zaměstnavatelé. Materiál ještě znovu projedná tripartita, konečnou podobu by mohl dostat po jejím zasedání 21. ledna.
