Od počátku devadesátých let se počet golfistů v Česku zhruba zdesetinásobil a stejné to bylo i s hracími plochami. Jenže poslední dva roky je všechno jinak.
Téměř nepřibývali hráči ani hřiště. Podle údajů České golfové federace (ČGF) za poslední dva roky zaregistrovali dohromady jen 891 nových amatérských hráčů. Přitom jen před několika lety se roční přírůstky pohybovaly kolem pěti tisíc lidí. A stejné to bylo i s hřišti.
Navíc se ukázalo, že hráčů, kteří se v Česku golfu věnují aktivně, je mnohem méně, než kolik udává ČGF. Tedy nikoli registrovaných 56 tisíc, nýbrž kolem 30 tisíc. Na jedno hřiště u nás tak připadá v průměru asi 300 aktivních hráčů, jak bylo ostatně konstatováno na loňské konferenci golfové federace.
ČTĚTE TAKÉ: |
A to je samozřejmě pro ekonomiku mnoha hřišť a klubů málo. Odhaduje se, že u nás proto prosperuje jen asi desetina všech hřišť, zbytek je na nule nebo v minusu. Stačí nahlédnout do některých výročních zpráv.
Třeba Golf Sokolov, a. s., vykázal v roce 2012 výsledek hospodaření za účetní období minus 3,4 milionu korun, v roce 2013 minus 1,8 milionu korun. Golf Club Český Krumlov, a. s., byl v minusu 2,06 milionu korun v roce 2013, Golf Resort Cihelny tratil v tomto roce 12,8 milionu korun.
Znamená to tedy, že mnohé brzy zkrachují? „Já bych to tak neviděl, jsem mírný optimista. V posledních letech došlo k mírnému pětiprocentnímu ekonomickému oživení,“ řekl LN Jan Loužecký ze společnosti TeeTime.
Žrout času
Proč přestal golf u nás táhnout jako dřív? Těch příčin je několik. Mezi ty hlavní patří to, že se očividně nehodí do dnešní zrychlené doby. Kdopak má čas hrát jedno kolo na osmnáctijamkovém hřišti pět až šest hodin? K tomu si ještě připočtěte v průměru hodinu cesty na hřiště a hodinu zpět domů.
Další překážkou rozvoje je finanční náročnost. Golf není levný. Poplatky za hru na jednotlivých hřištích se dnes pohybují od 900 do 2 500 korun za hru. (Těch levnějších hřišť přitom mnoho není.) Za trenéra zaplatíte za hodinu i tisíc korun. Průměrná výbava přijde na 20 tisíc a tím to nekončí, neustále musíte něco dokupovat.
Naproti tomu třeba cyklistika, která se stala v poslední době sportem číslo jedna, je mnohem méně časově i finančně náročná. A navíc - v Česku jako kdyby se někteří golfoví „architekti“ trumfovali, kdo postaví obtížnější hřiště v náročnějším terénu. Lze se pak divit, že patří k těm nejméně navštěvovaným?
Na cyklistice je naproti tomu skvělé, že si řídíte vše podle svého - délku jízdy, profil trati. A nikdo vás „nehoní“ jako na golfu, je na vás, jakým tempem pojedete. Můžete vyrazit s kamarády nebo bez nich. A vše je samozřejmě mnohem levnější.
Při návštěvě mnoha klubů si uvědomíte, že svou mentalitou ustrnuly někde v devadesátých letech, kdy jich nebylo mnoho a mohly si diktovat. Pokud si neuvědomí, že je třeba se změnit, čeká je chmurná budoucnost.
Dodnes vás tak většina majitelů hřišť na to svoje nevpustí, pokud nezískáte hrací oprávnění od trenéra. Jenže to vyžaduje čas a velké finanční prostředky, málokdo má náladu trávit často desítky hodin na tréninku.
Majitelé argumentují, že by jim neškolení hráči hřiště zničili, že by zdržovali ostatní. Jenže to se dá ohlídat. Pokud by například s takovým golfovým zelenáčem, který se teprve rozhoduje, zda se do tohoto sportu pustí naplno, hrál zkušený golfista, jistě by k ničemu takovému nedocházelo.
To u již zmiňované cyklistiky je vše snazší. Nasednete na kolo a jedete. Chcete-li si zaběhat, obujete běžecké boty a můžete vyrazit. Stejné je to i s lyžováním. Plaváním. Chůzí. I proto tyto sporty patří v Česku podle ankety, kterou uspořádal server Sportcentral. cz (4 443 respondentů), mezi nejoblíbenější. Golf se nedostal ani do první patnáctky.
Golfové kluby, pokud chtějí přivábit nové hráče, musejí být aktivnější. Musejí nabídnout přátelštější prostředí, kam by mohli zavítat i ostatní členové rodiny a užívat si společně volný čas.
A samozřejmě příznivější ceny. Ve srovnání se zahraničím jsou u nás vysoké, často i dvakrát třikrát v přepočtu na reálnou mzdu.
Musejí také nabízet flexibilnější členství, jiné ceny na hru dopoledne, před soumrakem, třeba i „nedělní“ členství jako v Anglii. V anketě webu Sportcentral.cz na otázku, jaký sport je podle vás drahý na provoz a třeba byste se mu rádi věnovali, ale máte za to, že je pro vás finančně neúnosný, odpovědělo 18 procent dotázaných, že golf. Získal tak nelichotivé první místo před hokejem (11,2 procenta).
Podpora státu?
Golf u nás je na tom ale pořád velmi dobře. Třeba ve srovnání s Polskem či Slovenskem, kde je podle webu Top100golfcourses 25, respektive 16 hřišť. A co se týká členské základny, jsou před ním v Česku jen fotbal (550 tisíc hráčů), tenis (63 tisíc) a hokej (60 tisíc). Jenže vše pouze zásluhou nadšenců, podnikatelů, firem.
V golfově rozvinutých zemích se na podpoře sportu podílejí výrazně i města či vesnice,místní samosprávy. Nabízejí svým obyvatelům levné sportovní vyžití za humny. U nás je ale rozvoj municipálních hřišť, byť se o něm na konferencích ČGF opakovaně hovoří, v plenkách. Nikdo se k výstavbě takových levných nenáročných hřišť nemá. Svědčí o tom i reakce Davida Hořínka z ministerstva pro místní rozvoj.
„Po projití databáze strukturálních fondů z období 2007 až 2013 vám mohu sdělit, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nefiguruje v žádném projektu financovaném ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti, který by se týkal výstavby municipálních golfových hřišť.“
