Intervence České národní banky (ČNB) podle továrníka a senátora Jiřího Hlavatého české ekonomice pomohly. Rozhodně pak pomohly jeho textilní společnosti Juta, která loni dosáhla rekordních výsledků. Tržby se vyšplhaly na 7,5 miliardy korun a zisk před započtením úroků, daní a odpisů dosáhl takřka jedné miliardy korun.
Podle Hlavatého byla jedním z důvodů rekordních výsledků právě slabá koruna, kterou ČNB držela na uzdě od podzimu roku 2013. Zpočátku byl přitom Hlavatý na centrální banku kvůli intervencím pořádně naštvaný.
Obhajoba guvernéra ČNB
Textilka Juta loni vydělala rekordních 7,5 miliardy. Tržbu zvedla o 6,5 procenta |
„První rok intervencí jsme byli hodně rozzlobení, protože jsme byli zajištění a rozhodnutí ČNB nás připravilo o více než 50 milionů korun. S guvernérem ČNB jsme si vyměnili v novinách na tuto věc názory, on za mnou pak dokonce přijel a u stolu jsme si vše vyříkali,“ vzpomíná teď Hlavatý.
Šéf Juty vysvětluje, že se vůči měnovým intervencím stavěl velmi negativně, protože se domníval, že budou krátkodobé. „Jelikož ale trvaly takřka tři a půl roku, nakonec jsme na nich vydělali,“ říká nyní.
Zpětně je tak považuje za dobrý krok. Kritiku, že kvůli slabé koruně exportéři zlenivěli, rozhodně odmítá.
„Rozhodně třeba nesouhlasím s názorem, že jsme se spoléhali na to, že to díky levné koruně půjde všechno samo. Není to pravda, nezlenivěli jsme. A to nemluvím jen za naši firmu, ale za stovky podnikatelů a exportérů. Všichni jsme bez ohledu na kurz koruny dřeli. Máme to totiž v povaze. Jsme takoví, jací jsme, a budeme tvrdě pracovat, ať bude euro za 24 korun nebo za 27 korun,“ tvrdí Hlavatý.
Nejsou lidi
Stejně jako řada dalších firem i Juta se podle něj potýká s nedostatkem pracovních sil. Nutně to podle něj vede k tomu, že se nakonec společnosti o zaměstnance přetahují.
Česká koruna opět oslabila. Přiblížila se k hranici 27 korun za euro |
„Nedávno jsem jednomu italskému podnikateli říkal, že už nevím, co mám dělat, abych si zaměstnance udržel. Vždyť jsme jim za poslední dva roky zvedli platy o 15 až 20 procent. Dokonce ve firmě mluvím veřejně o tom, že když odejde dobrý zaměstnanec, protože jsme mu nevytvořili dobré pracovní podmínky nebo neodstranili překážky, které mu brání v kvalitním výkonu, budu to považovat za hrubé porušení pracovní kázně ze strany ředitele závodu, v němž ten člověk pracoval,“ popisuje Hlavatý.
Silná koruna a slabá libra
Jak dodává, loňský rekordní rok bude těžké zopakovat. Nejde jen o to, že se bude muset Juta prát se silnější korunou. Rekordního výsledku dosáhla totiž textilní společnost i díky loňským stabilizovaným cenám surovin, na jejichž výši je Juta hodně závislá.
„Když výrazně stoupnou, tak tratíme, protože jen těžko můžeme zvýšit ceny našich výrobků. Trh to prostě neakceptuje,“ vysvětluje Hlavatý. Potíž je v tom, že od počátku letošního roku stoupla o pětinu cena polymerů, tedy vstupních surovin Juty.
„Při nákupu sta tisíc tun očekáváme zvýšení nákladů o 500 milionů korun. Jednoduché pro nás není ani prudké oslabení libry, která oslabila o 20 procent. Když máte při vývozu do Velké Británie marži 20 procent, tak najednou zjistíte, že si maximálně pokryjete výrobní náklady a nevyděláte nic,“ vysvětluje Hlavatý.
Nicméně tvrdí, že navzdory těžším podmínkám chce mít Juta letos minimálně stejný objem výroby jako loni. „Nepočítáme v našich plánech s tím, že bychom šli s tržbami pod loňských 7,5 miliardy korun,“ říká Hlavatý.
