Oč se ve svých předpovědích opírají? O fakt, že se Češi po pěti letech začali vracet do restaurací. Na krizi již očividně zapomněli. Trend potvrdili nejen restauratéři a hospodští, ale i velké české pivovary, například Plzeňský Prazdroj či Pivovary Staropramen, kterým vzrostla výtoč.
A lidé se mají kam vracet, vzrostl totiž počet hodně kvalitních restaurací a hospod. Po roce 1989 do nich majitelé investovali přes 20 miliard korun.
Gambrinus ošálil pivaře. Nabízel jim své pivo pod fiktivní značkou |
Dnes obstojí jen ten, kdo nabízí atraktivní interiér a služby. Kdo jde naproti zákazníkům, jejich požadavkům, představám. Ukázalo se to třeba v hojně komentované „kauze“ nekuřáckých podniků.
Stále více zákazníků jim v minulých měsících dávalo přednost, až nakonec vláda „vox populi“ vyslyšela. Přijala novelu zákona, podle níž si kuřáci od příštího roku už v hospodě nezapálí.
Spící organizace
A to i přes vášnivé námitky Asociace hotelů a restaurací ČR, která tvrdila, že plošný zákaz kouření bude „poslední tečkou pro provozovatele některých pivnic a hostinců, zvláště na venkově budou stát před rozhodnutím své podnikání ukončit“.
Zvláštní však bylo, že přitom ani jednou nezmínila, jak kouření v restauracích dosud ohrožovalo zaměstnance pohostinských zařízení – o něž by asociaci mělo jít přinejmenším stejně jako o zákazníky – a že kouření v restauracích, hospodách, kavárnách či barech vadilo stále více lidem.
Naposledy to ukázal průzkum Fakulty sociálních věd UK a agentury Ipsos. Podle něj si 78 procent dotázaných přálo zákaz kouření v restauracích.
Podobné vášně vzbuzuje i současná debata o elektronické evidenci tržeb. Víme, že naše konkurence podvádí, říkají mnozí majitelé restaurací a hospod. A nechápou, jak to, že se v jedné ulici mohou vyskytovat čtyři restaurace, z čehož dvě jsou plátcem DPH,dvě ne, a vykazují propastné rozdíly v tržbách. Poukázal na to třeba restauratér Aleš Štočka na webu BusinessInfo.
Ta nejnižší penze
Z toho se odvíjí další problém týkající se zaměstnanců v českém pohostinství. Pokud totiž někdo takto brutálně krátí daně, vyplácí svoje zaměstnance hotově a bez papírů, tak ti pak nemají odpracované roky pro důchod. Anebo mají, v případě, že dostávají minimální mzdu, ale pak mají nárok jen na tu nejnižší penzi.
V tomto případě je však stanovisko asociace shodné s postojem ministerstva financí. Je příznivcem zavedení elektronické evidence tržeb, avšak bez výjimek.
Česko a další státy chtějí bojovat proti podvodům s DPH. Změní se systém? |
Ve svém prohlášení uvedla, že „vnímala od počátku návrh na její zavedení pozitivně, jako jedno z opatření, které zajistí rovné podmínky podnikání“.
Zároveň se však neopomněla ohradit proti tomu, že obor veřejného stravování je opakovaně zmiňován jako nejvýznamnější tvůrce šedé ekonomiky: „Z dostupných studií jasně vyplývá, že ‚nechuť k daňovým odvodům‘ nevykazují podnikatelé ve veřejném stravování a ubytovacích službách zdaleka na prvním místě, jak je často mediálně deklarováno.“
Loňský paradox
V roce 2014 si většina restauratérů pochvalovala návštěvnost svých zařízení. Dva ze tří potvrdili, že byla meziročně vyšší, případně stejná. Vývoj byl v tomto ohledu ve srovnání s obdobným měřením v letech 2012 a 2013 jednoznačně pozitivní.
Jenže jedním dechem dodali, že tržby zůstaly za očekáváním. V Praze zaostávaly ve 30 procentech případů za předpoklady restauratérů, v ostatních částech republiky to bylo dokonce ještě výraznější.
V loňském roce tak vzrostl počet těch, kteří očekávali uzavření nebo výrazné omezení provozu. Nejvíce ohroženy byly vesnické hospody, pohostinská zařízení v nižší cenové skupině se stálou klientelou v menších obcích. Podle výzkumné agentury Data Servis uzavření nebo výrazné omezení provozu loni očekávalo 5,3 procenta podniků.
Poradenská agentura Bisnode byla v tomto ohledu letos ještě skeptičtější. Provedla analýzu rozložení rizikovosti a stability firem a podle ní k nejrizikovějším oborům podnikání v Česku patří obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví.
Zvýšeným rizikem krachu je podle ní ohrožena každá třetí firma z pohostinství. Naopak více než třetina má skvělé vyhlídky do budoucna.
Jak zaujmout?
Na růstu tržeb se loni u 29 procent úspěšných provozoven nejvíce podílely vyšší návštěvnost (52 procent) a rozšíření sortimentu nabídky jídla a pití (11 procent).
„Růst čím dál méně souvisí se zvyšováním cen v podnicích – pouze 11 procent podniků, které měly vyšší tržby, uvádí, že to bylo způsobeno také růstem cen,“ říká Marcela Šimková, ředitelka Data Servisu.
Naopak je zřejmé, že zabírá pestrost nabídky, její změna. Dále dostupnost wi-fi. „To je v dnešní době automatická věc, jako kohoutková voda. Lidé přijdou a připojí se přes telefon. Nedokážu si představit v dnešní době restauraci, která tohle nemá,“ tvrdí Ondřej Koubek z Plzeňského restaurantu Anděl.
Více akcí, odlišit se – to je další cesta, jak zaujmout. Třeba pro děti. Zábavné koncerty, turnaje, podpora věrnostního programu.
„V rozvoji nabídky lze zaznamenat trend experimentování a speciálních nabídek. Ty loni v různé podobě realizovaly dvě třetiny podniků,“ vyčíslila Šimková.
Šlo například o pořádání zvěřinových hodů, nabídku valentýnského menu, grilování, přípravu domácích specialit a nápojů.
Podle rezervačního portálu Restu.cz vyhledává restaurace a jejich recenze každý den na internetu až 50 tisíc Čechů. A jejich počet stále roste. Nejvíce je ovlivňuje právě Restu.cz a pak také Trip Advisor a Grand Restaurant. Druhé dva hodnoticí portály si však svoji pověst pokazily.
Z mnoha recenzí na Trip Advisoru je na první pohled zřejmé, že je psaly „spřátelené osoby“. Av případě Grand Restaurantu Pavla Maurera vadí, třeba podle kuchařky a food blogerky Kamily Rundusové, že „člověk může restauraci hodnotit bez ohledu na to, zda ji navštívil. A hodnocení přispěvatelů se nezveřejňuje, je zcela anonymní“.
Pak se stává, že jeden rok se restaurace umístí mezi nejlepšími deseti a o rok později je v druhé padesátce. I když se v ní nic nezměnilo.
