Šéf ČEZ Daniel Beneš bude v pátek na valné hromadě hájit tu, kde nejvíce rizik ponese stát. „Umožňuje využití levného financování, poskytuje vysokou kontrolu státu a možnost účinně prosazovat jeho preference,“ stojí v analýze.
Tato varianta předpokládá, že se část ČEZ s jadernými elektrárnami zestátní. Temelín, Dukovany, ale pravděpodobně i všechny uhelné a velké vodní elektrárny i s uhelnými doly budou opět zcela v rukou státu bez minoritních akcionářů. Ti za akcie stávajícího ČEZ získají podíl v nově vytvořené dceřiné firmě, ve které bude například distribuce elektřiny, energetické služby a větrné či solární elektrárny a v níž si nový státní ČEZ udrží majoritu.
Jako méně výhodná se podle dokumentu jeví varianta vybudování nových bloků, pokud by je postavila nová dceřiná společnost ČEZ. A ještě hůře je na tom třetí možnost – že režii by převzala nová státní firma, která by s ČEZ neměla nic společného.
Chybí dopady na státní kasu
Beneš se opírá o studii pracovní skupiny pro financování nových jaderných zdrojů, kterou tvoří státní úředníci a experti z ČEZ. Studie řeší jen financování, nezabývá se výběrem dodavatele klíčových technologií.
Potíž tkví ale v tom, že podklady neuvádějí dopady na státní rozpočet. A ty mohou být velké. Vytýká to i oponentní posudek společnosti PwC, který si objednalo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Upozorňujeme na zcela zásadní potřebu doplnit vypracované dokumenty o kvantitativní vyhodnocení potenciálních fiskálních a ekonomických dopadů,“ napsali oponenti ministru Tomáši Hünerovi.
Benešem pr eferovanou variantu transformace ČEZ podle PwC hodnotí studie mírnějinež další alternativy. Na zjištěné nedostatky už v květnu reagoval i meziresortní stálý výbor pro jadernou energetiku. Požaduje její dopracování. A to včetně dopadů na rozpočet, aby vláda mohla kvalifikovaně rozhodnout.
Stát ústy premiéra Andreje Babiše i ministra Hünera naopak dlouhodobě prosazuje, aby ČEZ nové bloky Dukovan stavěl sám.
Krátce před konáním valné hromady Beneš získával, zdá se, důležitého spojence. Včera se k budoucnosti jaderné energetiky vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Na setkání s občany v Ústeckém kraji s Benešem po boku prohlásil, že má pro postup generálního ředitele porozumění. „Chápu, že to, co tam vadí, jsou minoritní akcionáři,“ uvedl prezident. Narážel tím na fakt, že pokud by po transformaci ČEZ nebyly v nové firmě minoritní akcionáři, stát se za výstavbu snadněji zaručí. Snižuje se i riziko nedovolené podpory, kterou hlídá Evropská komise.
Projekt na desetiletí
Na problémy spojené s minoritními akcionáři ČEZ upozorňují analytici. „Pro ně by to znamenalo rizikovou, nejistou investici, o jejíž rentabilitě by se podle mého názoru dalo hovořit až při cenách elektřiny minimálně kolem 70 eur za megawatthodinu,“ potvrdil analytik Fio Jan Raška.
Nyní je cena energie zhruba poloviční. Nová jaderná elektrárna Dukovany by si na sebe nevydělala a musely by přijít stát a ČEZ, aby rozdíl vyrovnaly, což by stálo miliardy.
A to není jediná potíž. Jde o projekt na desetiletí. Například ve Finsku se nové reaktory budují už 13 let, původně měly být v provozu po čtyřech letech.
„Udržet termíny a rozpočet u jaderných zdrojů se v posledních letech žádné energetické skupině v žádné evropské zemi nepodařilo,“ říká analytik Patria Tomáš Sýkora. A i kdyby ano, akcionáři by nejspíš dlouhé roky zůstali bez dividend a museli by nést riziko pádu akcií při každém zdržení výstavby.
Šéf ČEZ Daniel Beneš podobný problém řešil už při plánované dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně. Projekt nakonec před čtyřmi lety skončil, protože prudce klesly ceny elektřiny a ČEZ nedokázal získat státní podporu, aby projekt dával smysl. Tomu se chce nyní vyhnout.
MOCENSKÁ OBMĚNA■ Během pátečního zasedání by měla valná hromada ČEZ projednat změny v klíčových pozicích firmy. Ačkoli se v minulosti spekulovalo o možném odvolání generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše kvůli jeho neshodám s premiérem Andrejem Babišem, v nejvyšším patře se přepřahat zřejmě nebude. Mnohem pravděpodobnější se zdá výměna dvou členů dozorčí rady. ■ V dozorčí radě aktuálně zasedá dvanáct lidí. Čtyři z nich jsou voleni zaměstnanci ČEZ a bývají považováni za prodlouženou ruku managementu firmy. Zbytek odráží zájmy majoritního akcionáře, tedy státu. Tak či onak bývají spjati s vládnoucím mocenským uspořádáním. ■ Výbor pro personální nominace, který spadá pod Babiše, schválil návrh na jmenování bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala a úředníka ministerstva financí Karla Tyllado dozorčí rady. To naznačuje posílení Babišova vlivu. ■ Podle informací LN by měli Lízal a Tyll v dozorčí radě energetické firmy nahradit Roberta Šťastného a Petra Poláka. Zatímco Šťastný je považován za nominanta KDU-ČSL, která již ve vládě není, Polák byl spojován s expremiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). ■ V médiích se objevily informace o obměně předsedy dozorčí rady, kterým je od roku 2013 bývalý šéf Akademie věd Vladimír Pačes. Této změně však ještě včera nic nenasvědčovalo. |
