Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ideální investice je do 250 milionů eur, říká spolumajitel Penty Dospiva

Ekonomika

  9:00
Marek Dospiva je jedním ze spoluvlastníků Penty, investiční skupiny, která prožívá rušné měsíce. Na konci loňského roku prodala řetězec maloobchodních prodejen Žabka, který v Česku poslední dva roky budovala. V současné době připravuje prodej dalších firem a současně bojuje o získání loterijního byznysu Sazky.

Marek Dospiva. foto: Lidové noviny

LN S jakou vizí jde Penta do nového desetiletí?

Penta má vizi jasnou. Zhodnocovat kapitál svých akcionářů investicemi do odkupu a prodeje firem a realitního developmentu. Z kapitálu, který máme k dispozici, půjde 70 procent do nákupu a prodeje firem a 30 procent do developmentu.

LN Kolik kapitálu máte připraveno k investování? Dříve jste zmínil částku půl miliardy eur...

Otázka by měla znít, jaká je naše ideální velikost jedné investice. Naší strategií je soustředit se na investice v rozmezí od 80 do 250 milionů eur. Takové investice bychom chtěli uskutečnit dvě až čtyři ročně. 

Unikátní rozhovory na Lidovky.cz

Lidové noviny se ptaly Miroslava Kalouska, Martina Romana, Tomáše Chrenka, Lubora Žalmana, Marka Dospivy a Jana Kadaníka, jaký vývoj očekávají v letošním roce?

Celé rozhovory najdete ve speciálu LN - VIZE 2011.



LN Jakým dílem se na investicích podílí vlastní kapitál Penty a jakým dílem bankovní úvěry?

Záleží na typu projektu. Při dnešních podmínkách na trhu je to zhruba půl na půl.

LN Vlastní kapitál tvoří jen kapitál majitelů Penty, nebo se na financování podílejí i další investoři, které k transakci přizvete?

To je právě kouzlo Penty, že my investujeme pouze kapitál akcionářů Penty. Ve standardní private equity firmě se na financování podílejí individuální investoři, hedge fondy, fondy univerzit a měst, penzijní fondy a další, kteří jsou osloveni manažerem firmy. Ale musí jim říci například: budu investovat na pět let. Po pěti letech, ať chce nebo nechce, musí z investice vystoupit. My můžeme investiční horizont na základě vlastního rozhodnutí prodloužit z obvyklých pěti třeba na osm nebo deset let. V jiném případě zase můžeme z firmy vystoupit za dva roky. V případě private equity firmy, která spravuje peníze cizích lidí, to není dost dobře možné.

LN Penta nedávno přibrala nové partnery a současně se změnila role partnerů. K jaké změně tedy došlo?

Přijali jsme dva nové partnery -Iaina Childa, který dříve pracoval pro společnost Deloitte, a Eduarda Matáka, který postoupil z pozice investičního ředitele Penty do partnerské pozice. Penta má celkem sedm partnerů. Změnili jsme také filozofii řízení, partneři se budou zabývat více strategií a méně exekucí konkrétních projektů.

LN Změní se kvůli tomu nějak struktura řízení vaší firmy?

Nové rozdělení je následující: Jaroslav Haščák se jako managing partner stará o firmu jako takovou a o divizi BuyOut - Private Equity. Druhý kolega Martin Kúšik se bude starat o rozvoj aktivit na německém trhu. Jozef Oravkin zastřešuje celou divizi developmentu a její slovenský trh. Iain Child bude mít na starosti banky a další finanční služby a spolu s tím i masný průmysl. Eduard Maták se zaměří na zdravotnictví. Já budu mít na starosti české projekty plus development v České republice a Polsku. Jozef Špirko se stahuje z aktivního řízení projektů Penty a během první poloviny roku předá své projekty investičním ředitelům.

LN Není jeho odchod vynucený?

Ne, to určitě ne. Prvních pět akcionářů se věnuje Pentě již 15 let, tudíž se jedná o přirozený vývoj. Jozef Špirko zůstane v pozici akcionáře a bude se věnovat svým dalším aktivitám, mezi něž patří výkon funkce viceprezidenta Unie zaměstnavatelů na Slovensku.

LN Jaké je tedy aktuální rozdělení vašich podílů ve firmě?

My jsme se interně dohodli, že podíly akcionářů nezveřejňujeme.

LN Investiční skupiny se specializací na střední a východní Evropu se málokdy zaměřují také na expanzi do Německa. Vy jste se rozhodli upřít svou pozornost i tam. Z jakého důvodu?

Rosteme. Objem našeho kapitálu je dost velký na to, abychom nakupovali nejen v zemích visegrádské čtyřky, ale jsme schopni nakupovat středně velké firmy i na vyzrálém trhu. Na německém trhu je sice velká konkurence, ale také je tam víc příležitostí. Podařilo se nám tam již koupit firmu Gimborn, což je výrobce potravy pro psy a kočky. Tuto investici považujeme za úspěšnou. Na německém trhu již máme svého zástupce, který zde Pentu reprezentuje. Projekty, které nám nosí, mají hlavu a patu.

LN Nenarážíte na určitou psychologickou bariéru? Nejste z pohledu Němců nedůvěryhodný investor z Východu?

Ne, vnímají nás jako standardního private equity investora, který je ochotný vyjít vstříc požadavkům původních vlastníků. Majitelé německých rodinných firem obvykle mají zájem ponechat si ve své firmě minoritní podíl, aby si v rámci svého regionu udrželi sounáležitost s firmou a sociální statut.

LN Proč jsou pro vás atraktivní právě rodinné firmy?

V Německu je velký trh s rodinnými firmami v hodnotě od 100 do 250 milionů eur. Otcové zakladatelé jsou unavení a vyhořelí, často nemají potomky, kteří by byli ochotni se firmou zabývat.

LN Vidím, že u sebe máte diář Žabky. Penta na konci loňského roku prodala českou část tohoto řetězce Tesku. Proč jste rozdělili obchody Žabka v Česku a v Polsku?

Českou Žabku jsme rozvíjeli, abychom prokázali replikovatelnost modelu malometrážních obchodů potenciálním investorům, kteří by chtěli koupil polskou Žabku. Krátce po akvizici sítě obchodů Koruna nás oslovili tři investoři včetně Teska a nabídli nám takové podmínky, že jsme se rozhodli z české investice vystoupit.

LN Investice do Žabky v Česku pro vás tedy byla zisková? Prodali jste ji za víc než miliardu korun, ale otázka je, jaké byly vstupní investice...

Byla to zisková investice a jsme s ní velmi spokojeni.

LN Jaký bude další osud polského řetězce Žabka?

Upolské Žabky jsme si najali poradce, investiční banku JP Morgan. Zvažujeme ještě teď v prvním kvartálu, zda v této společnosti setrváme, nebo ji prodáme. Možný je také částečný prodej formou IPO (emise akcií na burze - pozn. red.)

LN Chcete tedy zopakovat úspěch, jaký měla loňská emise akcií společnosti Fortuna?

Jako první připadá v úvahu Žabka. Při každém dalším exitu budeme zvažovat i variantu IPO. Je pracnější, má své výhody i nevýhody. Bude to záležet případ od případu.

LN Před emisí akcií Fortuny jste tedy jednali i se strategickými investory?

Byli jsme kontaktováni několika strategickými investory, ale v době krize nebyly jejich nabídky schopné konkurovat nabídkám investorů na varšavské a polské burze. Proto jsme se rozhodli pro emisi na burze, kde byly akcie Fortuny ohodnoceny férověji.

LN Když už jsme u oblasti sázení, Penta má zájem o převzetí Sazky. V minulosti se podílela i na emisi jejích dluhopisů, loni jste oznámili vstup do loterijního byznysu, tedy oblasti, kde Sazka dominuje. Zajímáte se o Sazku jen kvůli tomu?

Máme zkušenosti se sázkovým byznysem díky Fortuně a také máme celou řadu zkušeností s úspěšnými restrukturalizačními projekty. Vidíme prostor na spolupráci mezi Sazkou a Fortunou. V případě, že se akcionáři Sazky rozhodnou spolupracovat s Pentou, na úrovni Fortuny bychom rozvíjeli jen takové loterijní produkty, které nekonkurují Sazce. A z pohledu restrukturalizace jsme přesvědčeni, že bychom uměli využít naše zkušenosti k ozdravení a zvýšení hodnoty Sazky. V tom je podnikatelská podstata našeho angažování se.

LN Šéf Sazky Aleš Hušák vás obvinil, že Penta usiluje o nepřátelské převzetí Sazky...

Je to nesmysl. Pan Hušák, který s oblibou o sobě prohlašuje, že je drobný sluha svých akcionářů, by se měl držet této pozice a nevyjadřovat se k nabídkám možných investorů, které nejsou určeny jemu, ale jeho akcionářům. On možná vnímá naši nabídku jako nepřátelskou vůči sobě, ale neměl by ztotožňovat svou osobu se Sazkou a jejími akcionáři. Naše nabídka stojí a padá na souhlasu akcionářů Sazky. Neusilujeme tedy o nepřátelské převzetí Sazky.

LN Čím si vysvětlujete jednání akcionářů Sazky, kteří zatím nabídky všech investorů odmítají?

Chápu chování managementu, který se lidově řečeno drží svého koryta. Tak je tomu ve všech firmách, které došly do krizové situace. Nechápu ale postoj akcionářů. Základní pravidlo řízení firem zní, že nelze restrukturalizovat s managementem, který krizovou situaci firmy zavinil.

LN Jednou z nejvýraznějších aktivit Penty v Česku je snaha přeměnit zkušební vodochodské letiště nedaleko Prahy na letiště pro nízkonákladové aerolinie. Obce z okolí výrazně protestují a vy stále nemáte souhlas ministerstva životního prostředí. Očekáváte, že svůj záměr dotáhnete, nebo od něj ustoupíte?

Lze pochopit, že pár stovkám lidí, které provoz letiště zasáhne, se to nelíbí. Na druhou stranu, to by pak nevznikla ani jedna silnice, dálnice, železnice nebo letiště. Letiště ve Vodochodech vždy bylo, létaly tam mnohem hlučnější vojenské letouny. My jsme se v privatizační smlouvě museli státu zavázat, že zachováme letiště po dobu dalších nejméně 30 let.

LN Ale je rozdíl, jestli zde bude malé zkušební letiště, nebo mezinárodní letiště...

Zachování letiště stojí peníze, ročně jde o desítky milionů korun. Dráha i celý areál se musí udržovat, platíme letecké dispečery. Samozřejmě, že se Aero Vodochody chová tržně a snaží se, aby si letiště vydělalo na své náklady. Jediné řešení je vytvořit zde nízkonákladové letiště. Náš projekt nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí v rámci řízení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí - pozn. red.).

LN Jste připraveni i na variantu, že ministerstvo záměr odmítne?

Podmínky známe a všechno jsme naprojektovali tak, abychom je splnili. Například jsme obětovali možnost nočního provozu od deseti večer do šesti ráno, kdy bude letiště zavřené. Přicházíme tím o významnou část byznysu - noční charterové lety. Je to daň za to, abychom splnili stanovené podmínky.

LN Penta je specifická tím, že příliš nevstupuje do transakcí se státem. Je to tak?

My se byznysu se státem nevyhýbáme. Ale nejsme firma, která žije ze státních zakázek.

LN Ptám se na to proto, že jiné investiční skupiny se do budoucna chtějí zaměřit na PPP projekty, jako je například financování výstavby nových dálnic. Budete se pouštět do něčeho takového?

Nebráníme se tomu. Ale náš směr podnikání to není.

LN Jedním z oborů vašeho podnikání je i energetika. Na podzim roku 2008 jsme oznámili poměrně ambiciózní plán mít do pěti let elektrárny o výkonu 1000 megawattů. Zatím jste však příliš daleko nepokročili...

Jsme často v tendrech na energetická aktiva spolu se strategickými hráči, kteří mají jiná investiční kritéria a požadavky na výnosnost než my. A to je i důvod, proč jsme v posledních letech žádnou novou akvizici v energetice neuzavřeli. Pořád svou ambici nevzdáváme. Sledujeme veškerá aktiva, která jsou na prodej. Je to běh na dlouhou trať, podobně jako ve zdravotnictví.

LN Nakolik vás ve vašich plánech postihuje krize v oboru developmentu?

Došlo k zreálnění hodnoty aktiv i poptávky na trhu. Vše se po období přehnaného optimismu vrací do normálu. Dopad krize je zhruba takový, že místo tří projektů se pustíme do dvou projektů. Určitě ale neslevíme z jejich velikosti.

LN Skončila již z vašeho pohledu ekonomická krize? A jste spokojeni s příležitostmi, které vám přinesla?

Cítíme mírné oživení. Ale očekávali jsme, že krize přinese víc investičních příležitostí, tedy že víc firem bude v potížích a bude na prodej. Také jsme čekali, že banky budou agresivněji přistupovat k vymáhání svých pohledávek. Realita byla jiná. Takže příležitostí tolik nebylo.

LN Již jsme zmínili prodej obchodů Žabka. Máte v tuto chvíli nějakou další nákupní nebo prodejní transakci, která je těsně před uzavřením?

Právě teď prodáváme dvě firmy z našeho portfolia. Kontaktovalo nás několik investorů, kteří mají velký zájem o podnik TES Vsetín. Pokud se jejich nabídka střetne s naším očekáváním, prodáme ho. Jméno té druhé firmy zatím nebudeme zveřejňovat.

LN Jaké oblasti jsou pro vás prioritní a zaměřuje se na ně vaše pozornost?

Jsme oportunisti, nezaměřujeme se jen na vybrané segmenty. Je pravda, že máme některé obory raději a třeba ve zdravotnictví chceme setrvat déle.

LN Neuvažujete o tom, že byste vytvořili v Česku obdobu zdravotnického holdingu Agel, který by zahrnoval vše možné od nemocnic přes zdravotní pojišťovnu až po lékárny?

Přesně to máme na Slovensku, kde proběhla zdravotnická reforma a kde bylo legální vytvářet zisk ve zdravotních pojišťovnách a vyplácet jej akcionářům. Vznikají díky tomu synergické efekty při investování do poliklinik, laboratoří a lékáren. V Česku jsou naše aktivity omezenější, ale máme zde řetězec ambulancí MediClinic, síť lékáren Dr Max a laboratoře AeskuLab. Ale nemáme zde zatím zdravotní pojišťovnu, protože k tomu chybí legislativní podmínky.

LN Čekáte tedy na skutečnou reformu českého zdravotnictví?

Až vláda začne realizovat své programové prohlášení v oblasti zdravotnictví, aktivně se zaměříme na všechny potenciální akvizice, které se na trhu objeví.


Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...