Otázka jestli má přednost naše soukromí nebo bezpečnost přerostla do globální roztržky. Vlády stále více tlačí na internetové společnosti, aby jim poskytovaly údaje o jejich občanech. V našich zprávách, emailech i dalších osobních informacích online chtějí prý tajné služby pátrat hlavně po teroristech. Firmy jako Facebook nebo Google se ale bojí, že strach uživatelů z Velkého bratra jim zničí jejich vlastní byznys, který stojí na využívání našich dat pro cílení reklamy.
Technologie byly v Davosu tématem z mnoha důvodů. Šéf Uberu například obhajovla svou službu. |
Spor se řešil i minulý týden na Světové ekonomické fórum v Davosu, které se letos neslo ve znamení technologií. “Vlády se snaží získat znova kontrolu nad daty o svých občanech,” komentoval na místě Chris Watson, který vede praxi technologického práva v jedné z největších světových advokátních kanceláří CMS. “Soukromí se stalo jedním z hlavních bojišť transatlantické obchodní války,” dodal.
Dohoda na spadnutí
Přenos dat přes oceán loni na podzim přerušilo rozhodnutí Evropského soudního dvora, který zrušil 15 let starou dohodu a EU musí s USA urychleně dojednat novou. Evropané především po odhaleních Edwarda Snowdena ale americkým kolegům příliš nevěří a nechtějí ustupovat v zájmu boje s terorismem.
“Nikdo z teroristů nebyl osamělý vlk, dosud všichni už byli na nějakém seznamu. Třeba chodili do mešity, které jsme sledovali,” uvedl v debatě belgický vicepremiér Alexander De Croo.
Jednání o takzvané dohodě Safe Harbour má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová, podle které je její uzavření na spadnutí “V nadcházejících týdnech musíme tato jednání dokončit,” uvedla pro LN Jourová s tím, že ale ochrana dat evropanů musí platit, i když opustí hranice EU.
Blížící se konec jednání potvrdil i její protějšek, americká ministryně obchodu Penny Pritzker. Pro server Yahoo! uvedla, že by se o nové dohodě mělo v USA hlasovat už 2. února. “Je to složité, ale musíme mít na paměti co je v sázce. Vzájemný digitální obchod v hodnotě až 260 miliard dolarů ročně,” prohlásila.
Magazín Index LN vychází 25: ledna v Lidových novinách
Chybějící pravidla jsou přitom velký problém pro čtyři a půl tisíce malých a středních firem, které nemají vlastní dohody jako největší giganti. Kvůli problémům podnikatelů se už počátkem prosince obrátil dopisem na premiéra a všechny ministry české vlády i Svaz průmyslu a dopravy a Americká obchodní komora. Společně s dalšími evropskými asociacemi vyzvali k rychlé dohodě i přímo Evropskou komisi.
Špehování může hrozit téměř každému. Podle bezpečnostního experta by se měli uživatelé chránit preventivně. |
Některé společnosti ale naopak využívají strach evropanů z amerických tajných služeb v čele s nechvalně proslulou NSA a staví na tom svůj marketing. Svého šéfa na jednání do Davosu tak doprovázel například hlavní právník Microsoftu Brad Smith.
A právě Redmondská firma staví svá datová centra v EU a zaručuje, že se data z nich nedostanou do rukou NSA. V Německu kvůli tomu dokonce předala jedno do správy společnosti T-Systems z domácího koncernu Deutsche Telekom, který podléhá místním zákonům citlivým na ochranu soukromí.
Požadavky na předávání dat ze strany vlád ale rostou i v samotné EU. Například v prvním pololetí loňského roku zaznamenala analýza listu Wall Street Journal nárůst o čtvrtinu. Ochranu našich dat má ovšem nově zajistit nové celoevropské nařízení, které na konci loňského roku dojednala komisařka Jourová.
IT firmy jako Microsoft se tak dostávají do dvojích kleští na obou stranách Atlantiku. Na jedné straně požadavky vlád a obavy o bezpečnost, na druhé pak hrozící přísné sankce za porušení soukromí. “Není příjemné být v situaci, kdy si prakticky vybíráte jaký předpis porušíte,” uvedl pro americké novináře Smith.
Sleduje nás Velký bratr? A jakou máme cenu pro firmy? Soukromí v digitální době je hlavním tématem magazínu Index, který vychází v pondělních Lidových novinách.
