1. Jistota desetinásobku
Tím prvním je klasický příslib horentních zisků bez rizika. Jestliže firma garantuje, že na tak rizikovém trhu, jakým je ten akciový, vydělá investor kupříkladu 50 procent ročně, je lepší se jí obloukem vyhnout. Ve světě investic to funguje úplně jinak. Čím vyšší chce investor zisk, tím vyšší musí podstoupit riziko.
Zhodnotit investované peníze o desítky procent ročně se na jakémkoli trhu podaří málokdy a dlouhodobě to zatím nedokázal nikdo. Vydělávat bez toho, že by člověk musel podstupovat riziko, je holý nesmysl. U garancí je pak také podstatné, na základě jaké smlouvy a jakého práva firma garanci poskytuje a zda má vůbec čím ručit.
2. Nedostatečné či zavádějící informace
Pro neseriózní firmy je typická i absence jakýchkoli informací ojejich historii, hospodaření či výši kapitálu. Nezveřejňují své účetní závěrky, pakliže jde o fondy, chybějí pravidelné měsíční reporty, informace o struktuře portfolia či výroční zprávy. Na internetových stránkách společnosti (pokud vůbec existují), nejsou žádné podrobné informace. Zjistit, kdo je vlastníkem takové firmy, bývá často nemožné, společnost často mění název, případně je struktura holdingu nepřehlednou změtí.
Je podezřelé, když údajně velká investiční společnost zaměstnávající desítky lidí působí ve virtuální kanceláři. Důležité je i to, kde má firma sídlo. Jestliže celosvětově působící investiční fond sídlí v rozestavěném vesnickém domku, nebudí to důvěru. Stejně tak když má firma sídlo v některém z daňových rájů, byť to samozřejmě automaticky neznamená, že provozuje něco nekalého.
3. Potíže se zákony
Základním znakem solidní investiční firmy je, že u České národní banky získala licenci, jež ji opravňuje nabízet investiční služby. Podvodné firmy se ničím takovým nezdržují, licenci by ostatně obdržely stěží.
O jejich neserióznosti pak svědčí, když před nimi regulátoři výslovně varují, nebo jim dokonce udělí pokutu. To samé platí o případných soudních sporech mezi poškozenými klienty a investiční společností.
4. Neprofesionální přístup
Podvodné firmy se dají poznat i podle toho, že se snaží klienty obloudit „odbornou“ terminologií, za níž se ale skrývá elementární neznalost trhu. Firmy tvrdí, že vydělávají pomocí metod, které ale skuteční odborníci považují za nesmyslné a nefunkční. Jejichprezentace bývají amatérské,internetové stránky neuměle přeložené, plné pravopisných chyb. K neprofesionálnímu přístupu patříi nepřípustný nátlak na klienty.
Společnosti často tvrdí, že jde o„unikátní“ a „časově omezenou“ příležitost, jak vydělat. Rovněž klienty pobízejí k častému obchodování, v jehož důsledku pak firmy vydělávají na poplatcích.
Nové číslo magazínu Index LN vychází v pondělí 12.9 v Lidových novinách
