17. srpna 2017 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Jak to vlastně Marx celé myslel? Pochyby z jeho učení ‚vymazal‘ Engels

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
První marxista dějin a spoluautor Kapitálu  Bedřich Engels. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První marxista dějin a spoluautor Kapitálu Bedřich Engels. | foto: Archiv

LONDÝN Již za svého života v reakci na různé vykladače svých myšlenek říkal, že není marxista. Těžko odhadnout, jaké mínění by měl Karel Marx o marxismu, kdyby zemřel o pár desítek let později. Možná by byl tezemi a učením svých následovníků poněkud překvapen.

Na tento týden připadá 150. výročí vydání jeho zásadního díla - Kapitálu. Poprvé vyšel 14. srpna roku 1867.

Zmíněné Marxovo překvapení snad platí i v případě prvního marxisty dějin – jeho přítele a spolupracovníka Bedřicha Engelse, spoluautora druhého a třetího dílu Kapitálu. „Jako Darwin objevil zákon vývoje organické přírody, tak Marx objevil vývojový zákon lidských dějin,“ kázal Engels na souputníkově pohřbu.

K TÉMATU:

Historický materialismus, tento neosobní a fatalistický pohled na dějinný vývoj, tvrdící, že podnětem k historickým proměnám jednotlivých typů společností jsou změny v oblasti materiální produkce, byl ale spíše Engelsovým než Marxovým dítětem.

Tvrdí to alespoň historik Gareth Stedman Jones ve své knize Karl Marx: Greatness and Illusion. Podle něj nebyl Marx rozhodně přesvědčen o tom, že k socialistické revoluci vede jen jedna jediná cesta.

Pochyby, které Marx o svém učení měl, byly dokonce podle Stedmana Jonese hlavním důvodem, proč Kapitál nedokázal dokončit. Nikoli ona často zmiňovaná časová zaneprázdněnost způsobená žurnalistickou prací či zhoršujícím se zdravím.

V historickém materialismu, jak jej předkládal veřejnosti Engels, ale žádné místo pro pochybnosti není. Náhle je tu dějinná teorie, jež o sobě tvrdí, že zná podstatu světa a povahu zákonitých objektivních procesů, které určují jeho běh.

Jakobín marxismu

Taková teorie samozřejmě láká totalitní vůdce. Vždyť jestliže znáte podstatu světa, proč nepřiložit ruku k dílu a nezačít urychlovat to, co se beztak musí jednou stát? Přesně takovou otázku si položil jistý Vladimir Iljič Uljanov, který do historie vstoupil pod pseudonymem Lenin.

Ten koncem 19. století viděl, že se některé Marxovy předpoklady dějinného vývoje nenaplňují. Kapitalismus stále vzkvétal a zlepšovaly se i životní podmínky dělníků. Levice se v reakci na tento vývoj rozdělila – jedna část (sociální demokraté) chtěla dát kapitalismu „lidskou tvář“, ta druhá věřila, že je zapotřebí marxismus v některých bodech redefinovat.

K ní patřil i Lenin, který odmítl pasivně přijímat historický determinismus a hlásal aktivní spoluúčast na dějinách. Jak jednou prohlásil, „být marxistou neznamená naučit se marxistické poučky, to dokáže i papoušek. Aby člověk byl marxistou, k tomu musí mít patřičnou psychologii – to, čemu se říká jakobínství“.

Jinak řečeno, i když je něco v rozporu s tím, co jsme kázali před nedávnem, jestliže to slouží našemu cíli a je-li to proveditelné, je třeba to učinit. A to bez ohledu na pravidla lidské společnosti. Zdůvodnění pro své jednání si vždycky zpětně najdeme.

Náš Stalin. Diktátora má v oblibě zejména starší generace (ilustrační foto).
Karl Marx.

„Předleninský“ marxismus je tedy spíše evoluční než revoluční. S revolucí sice počítá, ale musí pro ni být objektivní podmínky (kapitalistické výrobní vztahy již začnou brzdit další rozvoj výrobních sil).

Lenin klade daleko větší důraz na politickou akci, proto také později nařizuje vyvolávat revoluce všude tam, kde mají naději na úspěch – bez ohledu na společensko-ekonomické předpoklady.

Pekař socialismu

Lenina k těmto myšlenkám vedla také situace v Rusku, kde bylo obyvatelstvo tvořeno z 80 procent zemědělci. Dělnická třída byla slabá a množství proletářů se zdaleka nepřibližovalo procentu, které bylo nutné k vyvolání revoluce.

Jak ostatně prohlásil ruský marxista Georgij Plechanov, „ruská historie ještě nesemlela mouku, z níž by se v Rusku dal upéct piroh socialismu“.

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Lenin

Lenin ale péct chtěl, a tak se jeho typ revoluce podstatně odlišoval od Marxových představ. Leninova revoluce nebyla důsledkem vývoje výrobních sil, naopak vývoj výrobních sil předcházela a chtěla na něj působit bez ohledu na sociální a ekonomické podmínky.

Souhlasil by s ním nakonec Marx? Byl by spíše reformátorem, nebo revolucionářem? Postupoval by stejně tvrdě? Jistě to nebudeme vědět nikdy.

Mnohé ale napoví předmluva k ruskému vydání Komunistického manifestu z roku 1882 – jeho poslední publikovaná práce. Marx v ní doufá, že revoluce v Rusku se navzdory předkapitalistickému uspořádání země může stát „signálem pro proletářskou revoluci na Západě“ a může sloužit jako odrazový bod k dalšímu komunistickému vývoji. Zdá se, že Lenin svému učiteli rozuměl docela dobře.

ČTK
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na Lidovky.cz