Jde o nástroj, jehož prostřednictvím lze skrýt vlastnictví jakéhokoli majetku. Krom jiného tak může posloužit jako elegantní náhrada od nového roku rušených akcií na doručitele, respektive anonymních akcií.
„Z hlediska výsledku je úplně jedno, dojde-li k zakrytí vlastnické struktury prostřednictvím akcií na majitele nebo vložením akcií do svěřenského fondu,“ říká advokát Jan Petřík.
Důvod je jednoduchý. Svěřenský fond je de facto souborem majetku, který nikomu nepatří.
ČTĚTE TAKÉ: |
K pochopení této zdánlivě nesmyslné formulace je třeba ozřejmit roli tří osob, bez nichž se fond neobejde: zakladatel, správce a beneficient. Zakladatelem je osoba, která fond založí tím, že do něj vyčlení část svého majetku, stanoví mu správce, určí, k čemu má být majetek použit, a rozhodne, kdo bude beneficientem čili tím, kdo z fondu něco dostane a za jakých podmínek.
Klikněte pro zvětšení.
V praxi to může vypadat třeba tak, že se otec rodiny rozhodne, že by jeho pozůstalí neměli majetek v podobě firmy a nemovitostí jen tak zdědit, aleměli by dostávat plody z tohoto majetku. Tudíž z majetku udělá trust, ustanoví správce a pozůstalí po jeho smrti budou dostávat podíl ze zisku firmy a nájemné z pronajatých nemovitostí.
Jenže jakmile ustanovený správce převezme svou funkci, přestává majetek patřit zakladateli. Vlastnická práva vykonává správce, ale ani on není vlastníkem. Třeba v případě nemovitosti by byl v katastru jako majitel zapsán právě správce. Ovšem s dovětkem, že jde pouze o svěřenského správce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zakladatel ani beneficient přitom nefigurují v žádném veřejném rejstříku, takže původ majetku není snadno dohledatelný.
Past pro banky
Například pro banky a další podobné instituce mohou trusty znamenat nejen potenciálně zajímavé klienty, ale také komplikace. Podle zákona by totiž měly vždy zjišťovat, kdo je skutečným vlastníkem majetku, s nímž mají pracovat.
„V našem prostředí to bude fungovat asi tak, jako když zjišťujete skutečného vlastníka offshoru. Půjde o stejně neřešitelný problém, protože úředníci nebudou mít nástroje ověřit skutečného majitele. Další věc je, že trust vám může založit i jiná osoba, třeba notář,“ říká specialista na boj proti praní špinavých peněz Kamil Kouba, který působil i v Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.
ČTĚTE TAKÉ: |
Že jsou trusty kvůli své neprůhlednosti vnímány jako problém, naznačuje i dění na úrovni Evropské unie.
Podle nové směrnice o boji proti praní špinavých peněz, která by teoreticky mohla začít platit ve druhé polovině roku 2015, by správci fondů nově museli disponovat informacemi o tom, kdo je konkrétně původním vlastníkem majetku ve fondu a kdo je beneficientem. Zatím to nutně vědět nemusí.
Daňová změť
Nijak zvlášť výhodné nebudou trusty daňově. Fakticky se mají chovat velmi podobně jako běžné firmy.
Převod majetku do fondu zpravidla bývá bezúplatný, a tudíž se z něho daň platit nebude. Samotný fond však bude zdaňován daní z příjmu právnických osob, tedy podle současného nastavení 19 procenty. Příjmy, které beneficientům poplynou z fondu, budou podobné darům, dědictví či dividendám podle toho, z jakého důvodu jsou vypláceny. Na výplatu části majetku fondu se má hledět jako na dar.
Pak se postupuje podle toho, v jakém vztahu byl beneficient a původní vlastník majetku. Jde-li o fond pro správu pozůstalosti, dědicové daň platit nebudou. Výplaty podílů ze zisků fondu budou daněny srážkovou daní podobně jako dividendy.
