Zpracovává se tam ropa, vyrábějí auta značky Seat, nezanedbatelný je i rozvíjející se obor IT technologií. Silná je také potravinářská produkce typická pro jih Evropy: pěstování vína, pomerančů nebo zpracování masa.
Přeloženo do řeči čísel: Katalánci vytvářejí bezmála pětinu španělské ekonomiky. HDP na hlavu v tomto regionu – kde žije zhruba šestnáct procent obyvatel Španělska – odpovídalo předloni 107 procentům průměru Evropské unie. Oproti tomu Česko bylo ve stejném roce podle dat Eurostatu na pouhých 87 procentech.
Společné rysy
Region ze severozápadu země tak lze v českém měřítku srovnat v podstatě jen s Prahou, která i přes absenci těžkého průmyslu ekonomicky udýchá čtvrtinu českého HDP a její průměr ve srovnání s Evropskou unií je 178 procent. Podobu lze najít zejména v atraktivitě historické Prahy a Barcelony, kde turisté utrácejí za jídlo, průvodce, ubytování a další služby.
Rozbili dveře kladivem a stříleli zakázanými projektily, popisuje účastník referenda v Katalánsku |
Společné je i to, že obě města začíná nepříjemně tížit čím dál rozšířenější služba Airbnb, jež je určená primárně pro soukromé ubytovatele a která mění situaci na trhu hotelů i pronájmů.
Ze Španělska by každopádně případným odtržením Katalánska zmizela obří ekonomická síla. Ne nadarmo tamní ministr hospodářství Luis de Guindos před pár dny přiznal, že dopady katalánského odchodu by pro španělskou ekonomiku byly „brutální“. Ministr na druhou stranu zůstává klidný, protože referendum se pohybuje mimo španělské zákony a stejně to podle něj vnímají také zahraniční investoři.
„V tuto chvíli nemá dění okolo referenda žádné dopady, protože finanční trhy nepředpokládají, že by došlo k osamostatnění,“ řekl Luis de Guindos podle The Financial Times.
Stejný list ale zároveň připomíná i nedávný vzkaz ratingové agentury Moody’s, jejíž experti se nechali slyšet, že eskalace napětí okolo víkendového referenda může mít vliv na hodnocení země jako spolehlivého dlužníka. A to i v případě, že Katalánsko podle očekávání zůstane součástí španělského království.
  |
Ačkoliv ekonomická síla regionu je jen jedním z důvodů, proč zde znovu ožily separatistické tendence, peníze v tom rozhodně hrají roli. Podle politologa Martina Mejstříka z Univerzity Karlovy se Katalánci cítili nejvíce ukřivdění v době ekonomické krize.
Sami tvrdí, že na daních odvádějí nejvíce z celé země, peněz však údajně do regionu přitéká na investice o poznání méně (byť Madrid některá tvrzení mírní).
„Dánsko Středozemí“
„Katalánsko je nejbohatším a nejrozvinutějším regionem Španělska a politická reprezentace tehdy tvrdila, že musí dotovat ostatní regiony. Proto by prý v té době byla nezávislost výhodná, stali by se takovým Dánskem Středozemí a byli by technologicky pokročilou zemí,“ řekl Mejstřík v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Nezávislost Katalánska si přeje 90 procent voličů. Volební účast byla 42 procent |
Tato argumentace podle něj dlouho hrála roli, ale v poslední době ustoupila do pozadí politickým a ideovým sporům mezi mocenskými centry v Madridu a Barceloně.
A ještě jedno důležité téma, o němž musí Katalánci přemýšlet. V případě odtržení od Španělska by museli počítat s tím, že by se zřejmě ocitli mimo Evropskou unii a tamní vláda by si podle všeho musela vyjednat přechodné období včetně placení eurem, na něž jsou tamní firmy nastavené. Otázka také je, jak by rozvod ovlivnil obchodní vztahy se samotným Španělskem, s nímž mají katalánské podniky celou řadu důležitých vazeb.
