Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jen málo nezaměstnaných si chce přivydělat. Práce jim nevoní

Ekonomika

  16:36
PRAHA - Institutu veřejné služby, která dává nezaměstnaným bez nároku na podporu v nezaměstnanosti možnost přivýdělku, využívá jen zlomek lidí.

Jen zlomek lidí bez práce si chce přivydělat. Práce od státu jim nevoní foto: Shutterstock

Kdo může vykonávat veřejnou službu?

Část nezaměstnaných výkon veřejné služby využít nemůže. "Mohou se do ní zapojit pouze lidé, kteří čerpají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi," říká mluvčí MPSV Štěpánka Filipová. Hmotná nouze je stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy na uspokojení svých základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z nějakých příčin, například nesežene zaměstnání, zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí ji v prosinci 2009 využilo asi 11 tisíc lidí. Počet lidí, kteří jsou na úřadu práce registrováni déle než půl roku, a mohli by ji tedy využít, však bylo k 31.prosinci podle statistik MPSV registrováno 350 tisíc.

Důvody pro malý zájem o veřejné služby mohou být různé. "U nás v Pardubicích nabízejí práci v rámci veřejné služby pouze tři nebo čtyři městské části ze sedmi," říká Jana Procházková z odboru sociálních věcí pardubického magistrátu. Mnoho lidí tak tuto práci vůbec nemá možnost vykonávat.

Důvodem také může být nízká částka za tuto práci. "Pro někoho ta tisícikoruna měsíčně, kterou dostanou, hraje velkou roli a pro jiného nic neznamená," říká Procházková. A to buď proto, že jeho partner nebo někdo jiný z rodiny vydělává dost, nebo proto, že pracuje někde načerno. Práce převážně manuálního charakteru se využívají především při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství či pomoc v oblastech kulturního rozvoje a sociální péče.

Výše částky na živobytí podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí klesá na úroveň existenčního minima. K tomu nemusí dojít, pokud příjemce vykonává například veřejně prospěšné práce, krátkodobé zaměstnání nebo veřejnou službu a dobrovolnickou službu minimálně v rozsahu 20 hodin měsíčně. Pokud odpracuje určený počet hodin, je tato aktivita považována za snahu o zvýšení příjmu vlastní prací a promítne se ve výši příspěvku na živobytí.

Autor: