2. října 2017 17:15 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Jím jen jednou denně, na víc nejsou peníze. Jak také žijí ženy v Česku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 16Diskuse
Pracující matka (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracující matka (ilustrační foto). | foto: Shutterstock

PRAHA Rozdíly mezi mzdami mužů a žen u nás patří k největším v Evropě, ženy také tvoří většinu české nízkopříjmové populace. Může za to i příliš dlouhá mateřská dovolená či fakt, že v Česku jsou to stále ženy, kdo se primárně stará o domácnost a děti.

O tom, jaké to je vyžít s pár tisícovkami na měsíc, by třicetiletá Marie (jméno je fiktivní, redakce ale její pravou identitu zná) mohla vyprávět hodiny. Po třech letech mateřské dovolené nastoupila nedávno jako pomocná síla do jednoho z obchodních řetězců. Doplňováním zboží do regálů si na poloviční úvazek vydělá necelých 15 tisíc korun hrubého. 

Ze zhruba dvanácti tisíc, které jí přijdou na účet, jí ale každý měsíc devět tisíc spolknou úroky z několika úvěrů, které si v posledních deseti letech vzala. „Mám dluhy asi za čtvrt milionu. Postupně se to nabalilo, stačil jeden mimořádný výdaj, a už to jelo. První půjčku jsem si vzala na cestu do Anglie, bylo to 50 tisíc, a nakonec jsem musela splatit čtyřnásobek,“ vypráví.

Žije devět let s přítelem, který je ze zahraničí a v Česku má dočasné povolení k pobytu. Je sice zaměstnaný, ale když společně zaplatí měsíční splátky dluhů, nájem za byt a další nezbytné výdaje, zbude jim na měsíc tři tisíce korun na jídlo.

Magazín Index Lidových novin.

„Jím maximálně dvakrát, někdy jen jednou denně. Na víc nejsou peníze. Když se malá narodila, neměli jsme o Vánocích na dárky. Kdybych ji ale neměla, tak to normálně zabalím, vždyť mě nic nečeká na tomhle světě. Co s takovým životem bez perspektivy,“ vypráví Marie. 

Jak ale obratem dodává, má vlastně štěstí. Když přijde domů, čeká na ni přítel, o kterého se může opřít. Její známé, které jsou na tom finančně podobně, mají často tři nebo čtyři děti a musejí se o ně starat samy.

Nejdelší „dovolené“ na světě

Příběh Marie je jen jedním z mnoha. Jak říká ekonom Filip Pertold z CERGE, jsou to právě ženy, kdo tvoří většinu české nízkopříjmové populace. Zhruba čtvrtina pracujících žen v Česku má výdělek nižší, než jsou dvě třetiny mediánu. Muži jsou na tom lépe, stejně bídný příjem má 16 procent z nich. Důvodů, proč zrovna ženy berou tak málo, je několik.

Jednak je to „zásluha“ rodičovské a mateřské dovolené, která patří v mezinárodním srovnání k nejdelším na světě. Většina maminek s malými dětmi tak v Česku nadlouho vypadne z pracovního procesu – v práci je jen zhruba jedna pětina Češek s dětmi mladšími tří let. 

Třeba ve Švédsku přitom zůstává zaměstnaných téměř 72 procent matek s dětmi do tří let věku a zaměstnanost žen se nesnižuje ani s přibývajícím počtem dětí v rodině. Do peněženek českých žen se tak vyvrtávají hned dvě díry najednou. Snižují se nejen jejich příjmy v průběhu mateřské dovolené, ale i později. Po dlouhé „dovolené“ se totiž hůře vracejí do pracovního procesu, zvyšuje se u nich riziko nezaměstnanosti a snižuje jim to budoucí výdělky.

Aby toho nebylo málo, české ženy jsou podle Pertolda v domácnosti stále jako v kleštích. Jsou to primárně ony, kdo se musí starat o domácnost a děti, právě ženy jsou s nimi doma na rodičovské, případně když jsou nemocné, a tudíž musí mít zaměstnání, které jim toto všechno umožní. A nejde jen o děti, na ženách je i největší břímě starostí o jejich rodiče.

„Mají to skutečně, vzhledem k jejich roli v české společnosti, objektivně těžké, zejména pak ve srovnání se zahraničím“ říká Pertold. Není tak divu, že Česko patří k zemím, kde jsou největší rozdíly v platech a mzdách mužů a žen. 

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí berou ženy ve veřejném sektoru v průměru o 17 procent méně než muži, v tom soukromém pak mají mzdy dokonce nižší v průměru o 24 procent.

Stát by se měl podle Pertolda více zajímat o to, co může udělat, aby měly ženy na trhu práce větší volnost, aby byly sebevědomější a mohly si vybrat práci, kterou skutečně chtějí. Mezi tyto možnosti patří nižší zdanění práce, státem podporované služby pro děti a pro seniory.

  • 16Diskuse