Jukos ze záhrobí úspěšně napadl Rusko, země má zablokované účty

Soudy v USA a Británii totiž už vydaly předběžná opatření, aby kvůli vleklému sporu mezi Ruskou federací a Jukosem byla zabavena část majetku Rosněfti.

Vedení Rosněfti však uvedlo, že rozhodnutí mezinárodních soudů nebude mít na činnost firmy výraznější vliv. Rosněfť prý dál vyváží ropu a bude plnit všechny smluvní závazky vůči zahraničním odběratelům. Ruský podnik sdělil, že nařízení amerického soudu bylo částečně zrušeno, o podobný výsledek teď Rosněfť usiluje také u londýnského soudu.

Krátkodobě by podle některých analytiků tato situace mohla vést ke zmatkům v platbách a k přerušení prodeje ropy do zahraničí. Rosněfť je přitom největším ruským exportérem ropy. Na Západ ale většinou prodává přes další firmy.

Podnikání v Rusku Jukos byl jednou z největších ropných společností v Rusku. Hlavním akcionářem byl miliardář Michail Chodorkovskij. V roce 2007 firma pod tlakem ruských úřadů zbankrotovala. Značnou část jejího majetku koupila Rosněfť. Proti bankrotu protestovala část akcionářů, která se dodnes kvůli tomu soudí s ruským státem i s Rosněftí. Žaloby podává společnost Group Menatep, která údajně vlastní 60 % bývalého Jukosu.

Problémy s hotovostí
Celý problém vznikl kvůli sporům akcionářů zbankrotované společnosti Jukos s ruským státem a se samotnou Rosněftí, která je ruským polostátním podnikem. Zástupci Rosněfti odmítli situaci komentovat. Podle lidí z branže je ale jasné, že jde právě o případ Jukos.

Rosněfť totiž koupila před třemi lety přes sedmdesát procent majetku Jukosu v podivných aukcích, z nichž byli rozhodnutím ruských státních orgánů vyloučeni další zájemci. Podle odhadu ruského listu Vedomosti byla cena, za kterou Rosněfť majetek dostal, o více než čtyřicet procent nižší, než byla cena tržní.
 
Jukos původně patřil miliardáři Michailu Chodorkovskému, kterého se chtěl Kreml zbavit kvůli podpoře opozice. Proto ho obvinil z daňových úniků a podvodů. Chodorkovskij skončil v sibiřském vězení a Jukos pod státním tlakem zbankrotoval. Akcionáři Jukosu s nuceným bankrotem společnosti a jejím výprodejem nesouhlasili. Slíbili, že povedou s ruskými úřady "celoživotní spor".



Momentálně prý většinu akcií původního Jukosu drží společnost Group Menatep se sídlem ve Velké Británii. Ta také jménem akcionářů podala na ruský stát žaloby u haagského arbitrážního soudu a u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Cesta od Jukosu k Rosněfti Rosněfť je největší ropnou společností v Rusku. Přes 75 procent společnosti vlastní ruská vláda a předsedou představenstva je Igor Sečin, místopředseda ruské vlády a blízký spojenec současného premiéra Vladimira Putina. Firma má přes 160 tisíc zaměstnanců.

Další stížnosti podali bývalí akcionáři letos u soudů ve Velké Británii a ve Spojených státech. Není jasné, se kterým ze soudních procesů souvisejí současné problémy Rosněfti.

Žaloba ve Štrasburku totiž dosud běží a rozhodnutí se očekává až za několik měsíců. Soud v Haagu zase pouze rozhodl, že akcionáři Jukosu se mohou domáhat svých práv proti Rusku. Mohlo by jít o žalobu v USA, která prý navazuje na haagské rozhodnutí.

Podle agentury Bloomberg už soud v New Yorku požádal místní úřady o zadržení 419 milionů dolarů z účtů Rosněfti na vyplacení případných pohledávek akcionářů Jukosu. Celkově akcionáři Jukosu žádají téměř 100 miliard dolarů, tedy necelé dva biliony korun.

Výměna obchodníků
"Nezasáhne to těžbu ropy firmy Rosněfť," prohlásil o současné situaci Rosněfti Oleg Maximov, analytik ruské investiční společnosti Troika Dialog. "Ale mohlo by to mít negativní vliv na její pracovní kapitál, minimálně krátkodobě," varoval. Jinak řečeno, Rosněfť by mohla mít problémy s hotovostí.

Tržby i zisk Rosněfti se propadly o třetinu                                                     2008        2009         změna Tržby (miliony dolarů)             68,991      46,826       -32,1 % Čistý zisk (miliony dolarů)       10,164        6,514       -35,9 % Prosukce (tisíce barelů za den) 2,121          2,182        +2,9 %

Přitom firma má už teď méně hotovosti, než je obvyklé u společností z oboru, a analytici to považovali za jednu z největších slabin firmy i bez současných problémů. Navíc firma má dluhy, které musí splácet, a k tomu potřebuje právě hotovost.

Podle odborníků, kteří nechtěli být jmenováni, možná Rosněfť podobný vývoj očekávala. Změnila totiž v úterý prostředníky, přes které prodává většinu své ropy. Například místo s francouzským Totalem bude obchodovat s norským Statoilem či italskou ENI. To by mohlo zkomplikovat soudní rozhodnutí o obstavení majetku. Rosněfť zřejmě také začne pro své obchody využívat banky, které nepůsobí ve Velké Británii a v USA.