„Jde o uznávaného odborníka a manažersky schopného soudce,“ zdůvodnil jmenování Kněžínek. Sváček totiž čtrnáct let řídil Městský soud v Praze. Jeho jmenování si pochvaloval jeho nástupce v čele městského soudu Libor Vávra. „Bude jistě pro justici přínosem,“ napsal LN.
U některých politiků a části justice není ale Sváčkovo povýšení vítáno. V minulosti čelil kritice za nestandardní vazby na lobbistu Tomáše Hrdličku a exministra spravedlnosti Pavla Němce. „K jeho jmenování nelze mít výhrady, pokud trochu omezí svůj společenský život,“ míní bývalá senátorka Eliška Wagnerová.
Pro prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou je chybou, že Sváčka na post navrhl současný šéf vrchního soudu, jenž bude k 1. lednu příštího roku ve funkci končit. „Problém je, že tak na sedm let jmenuje místopředsedu svému nástupci,“ uvedla Zemanová.
Politicky nepřijatelný
Trestní úsek jednoho z nejvlivnějších tuzemských soudů vede od ledna muž, jenž byl ještě před čtyřmi lety „politicky nepřijatelný“. Když se Jan Sváček o post v roce 2014 ucházel poprvé, jeho ambice zhatil tehdejší vicepremiér a nynější premiér Andrej Babiš (ANO). „Sdělil jsem paní ministryni, že hnutí ANO má ke jmenování (Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze) negativní stanovisko,“ řekl tehdy LN Babiš, jehož hnutí v té době ovládalo i resort spravedlnosti.
Po čtyřech letech přišel obrat. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek sice coby nominant ANO sedí také ve vládě premiéra Babiše, avšak Sváčka bez problémů do funkce místopředsedy jmenoval.
Justiční alarm v roce 2014
Od začátku roku tak vede Sváček úsek, jenž je odvolací instancí pro šest krajských soudů. Na postu vystřídal Vladimíra Stiboříka, který od Nového roku řídí organizační záležitosti soudu. „Jde o uznávaného odborníka a zkušeného soudce, který je velmi manažersky schopný, což prokázal již jako předseda Městského soudu v Praze,“ odůvodnil jmenování Sváčka ministr Kněžínek.
Za výběrem Sváčka si stojí i šéf instituce Jaroslav Bureš. „Zvítězil ve výběrovém řízení na místopředsedu už v září 2014. Ministru spravedlnosti jsem navrhl jmenovat doktora Sváčka a připojil jsem souhlasné stanovisko Soudcovské rady. S rozhodnutím ministra jsem proto spokojen,“ napsal LN Bureš.
Samotný Sváček podle svých slov ani na funkci nepomýšlel. Podle něj ho k tomu přiměl až předseda soudu. „Do doby, než mě předseda před dvěma měsíci oslovil, jsem o kandidatuře neuvažoval,“ napsal LN Sváček.
Když se soudce o post místopředsedy před čtyřmi lety ucházel, skončilo to fiaskem. Sváček tehdy výběrové řízení sice vyhrál, přesto se jmenování nedočkal. Po dvou měsících stáhl svoji kandidaturu. Akt oddalovala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Proti Sváčkovu jmenování se totiž postavili někteří senátoři a také protikorupční iniciativy, jež ministryni vzkázaly, že jeho jmenování by váženě podlomilo nejen důvěryhodnost celé justice. Zdůvodňovaly to mimo jiné Sváčkovými vazbami na pražského podnikatele a vlivného hráče v ODS Tomáše Hrdličku či exministra spravedlnosti Pavla Němce.
Sváčkovo jméno také figurovalo v policejních odposleších z roku 2013, a to při rozhovoru podnikatele Romana Janouška a lobbisty Martina Ulčáka. To bylo v době, kdy byl Sváček šéfem Městského soudu v Praze a hovořilo se o něm jako o kandidátovi na ústavního soudce. „Až tam (na Městském soudě v Praze) nebude Sváček, protože půjde dělat ústavního soudce anebo půjde k Burešovi dělat místopředsedu, bude tam Vávra,“ hlásil na nahrávce Ulčák Janouškovi. A přesně tak to dopadlo. Sváček nastoupil na Vrchní soud v Praze a Libor Vávra se stal předsedou pražského městského soudu.
Zamíří výš?
Podle dnes platných pravidel na post místopředsedy už ale nemusí výběrové řízení proběhnout. Návrh na jeho jmenování je plně v rukou předsedy. Šéf vrchního soudu Bureš tak na čtyři roky staré vítězné výběrové řízení stále odkazuje.
Podle zdrojů LN v justici může jmenování Sváčka místopředsedou předznamenat budoucí posun ještě výš, a sice do samého čela vrchního soudu. Za rok totiž ve funkci předsedy Bureš končí. O svém nástupci ale nechtěl spekulovat a svou budoucnost nechtěl komentovat ani sám Sváček.
Předsedu vrchního soudu jmenuje prezident. S těmi posledními dvěma měl Sváček velmi dobré vztahy – za člena Ústavního soudu ho chtěli jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman. Kariéru ústavního soudce mu ale nedopřáli senátoři. Horní komora jej v roce 2013 odmítla i přes Zemanovu přímou agitaci. Senátoři poukazovali na Sváčkovo členství v KSČ i kontakt s vlivným lobbistou Tomášem Hrdličkou. Sváček k tomu tehdy uvedl, že se s Hrdličkou viděl šestkrát v životě. Bylo to v roce 2000 kvůli stavbě justičního paláce v Praze 10. Asi po jedenácti letech ho prý jednou potkal v kavárně. „Předtím, ale ani potom jsem s ním nikdy nekomunikoval,“ uvedl Sváček. Jako jeden z mála soudců má bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.
KRITIKA SOUDCE■ Už dříve vyvstávaly pochybnosti ohledně kontaktů soudce Jana Sváčka s vlivným zákulisním šíbrem pražské ODS Tomášem Hrdličkou. Tomu se ale Sváček bránil odkazem na výhradně pracovní schůzky. ■ Byl také členem Lions Clubu, jehož zakladatelem byl lékař Jaroslav Barták, známý kauzou sexuálního napadání svých asistentek. ■ Kromě členství v KSČ některým senátorům vadil i projev. „Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě,“ poznamenal po jeho nezvolení ústavním soudcem senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) v roce 2013. ■ Novináři, kteří psali o justici, zmiňovali i nevýraznost soudce Sváčka. „Z právnických časopisů nelze vyčíst jeho názory na Ústavní soud,“ povzdechl si v LN v roce 2011 Tomáš Němeček. |
