Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Za půl roku vám řeknu, kolik stál Prahu tunel Blanka, slibuje radní Dolínek

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Nové kilometry silnic pod zemí nazývané Blanka slouží Praze už sedm měsíců a lákají v průměru 62 tisíc řidičů denně. Vzhledem k tomu, že některé části hlavního města pravidelně zahlcují auty, je jasné, že s výstavbou jejího pokračování ve směru k Jižní spojce není na co čekat.

Náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek. foto: ČTK

V řádu několika měsíců by měl být hotový harmonogram pro další část Městského okruhu, který na Blanku naváže. Je třeba hlavně požádat o důležitá povolení jako jsou územní rozhodnutí.

„Nyní v případě pokračování městského okruhu řešíme například to, zda stavba bude jedním celkem nebo ji rozdělíme do více částí,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Půl roku Blanky: pod zemí se porouchalo 173 aut. Vnikly tam i ženy s kočárkem

Pražané si však budou muset řadu let vystačit s Blankou vedoucí z Prahy 6 až k Vltavě v oblasti Holešoviček. A politici budou hledat drobná řešení, které můžou dopravu v Praze aspoň částečně vylepšit.

Lidovky.cz: Máte od odborníků nějaký výhled, jak se mohou počty aut v tunelu dál vyvíjet?
Celou dobu se bavíme o tom, že 75 tisíc aut denně je hrana, k níž kráčíme. Nečekáme, že by to mělo být výrazně více.

Pohled na spuštění provozu tunelu Blanka

Lidovky.cz: Sliboval jste expertní skupinu, mimo jiné s lidmi z ČVUT, která měla za úkol komplexně vyhodnotit vliv stavby na pražskou dopravu. Co z její činnosti zatím vyplynulo?
Skupina vyhodnocuje zkušební provoz. Největší roli bude mít od května, kdy nabereme data a bude potřeba s nimi pracovat. Dosud došlo v souvislosti s Blankou spíše k drobnějším úpravám, třeba na světelných křižovatkách. Vyhodnotili jsme některé aspekty provozu s městskými částmi, kterých se provoz spojený s tunelem dotýká, a probírali jsme možnosti řešení. Například na magistrále je dnes vidět, že se kolony pomalu vrací do období před spuštěním Blanky. Samozřejmě budeme hodnotit intenzity provozu i z pohledu dalších komunikací.

Lidovky.cz: Co vám sedm měsíců zkušebního provozu ukázalo?
Pro mě je velmi potěšující, že se podobně jako u ostatních tunelů projevila poměrně velká disciplína řidičů. To, že v Blance několikrát měsíčně jedou v protisměru, to se stává. Došlo i k tomu, že se dispečerům v dubnu najednou přestaly zobrazovat záběry z kamer. Kvůli tomu na čtvrt hodiny zastavili tunel, zresetovali server a systém znovu naběhl. U odstraňování porouchaných aut z tunelu (k poruše dosud došlo za sedm měsíců u 173 aut – pozn. red.) se nebavíme o hodinách, ani půlhodinách, ale desítkách minut, kdy je auto naloženo a odvezeno. V jedné části je zastavený provoz, ne v celé stavbě.

DATA ZA 7 MĚSÍCŮ PROVOZU

Statistiky z období 19. 9. 2015 – 18. 4. 2016

  • Počet vozidel, která tunely projela: 16,5 milionu
  • První milion vozidel: 3. 10. 2015
  • Prvních 10 milionů vozidel: 28. 1. 2016
  • Maximální denní intenzita: 76,2 tisíce (Brusnický tunel, 19. 2. 2016)
  • Minimální intenzita: 21 tisíc (Bubenečský tunel, 1. 1. 2016)
  • Dopravní nehody se zraněním: 3
  • Zastavení vozidel pro poruchu: 173
  • Překročení povolené rychlosti: 2400/měsíc

Zdroj: Magistrát hl. města Prahy

Lidovky.cz: A negativa?
Mění se dopravní chování řidičů, mají k dispozici jiné směrovosti. V ten okamžik se ukazuje, že nedokončený vnitřní a vnější silniční okruh, představují velkou bolest. Investice musí pokračovat ráz na ráz, ale nám v tuto chvíli chybí stavební povolení, moji předchůdci mi nechali prázdné šuplíky.

Lidovky.cz: Kterým místům v Praze Blanka přitížila? Co třeba Holešovičky, v jejichž blízkosti Blanka ústí?
Holešovičky postižené nejsou, tam zmizely zácpy. Auta mají nyní dva směry, kterými odtud můžou jet. Už tedy nestojí pod domy, nejhorší z hlediska životního prostředí je právě rozjíždění aut. Tím, že aspoň jedou, je situace v Holešovičkách lepší. Nicméně příkladem problematických míst jsou Strakonická, Vítězné náměstí v Dejvicích nebo Patočkova ulice. Situace si tam trochu sedla, ale pořád je horší než před spuštěním tunelu Blanka.

Lidovky.cz: Komplex negativně ovlivňuje i relativně hodně vzdálenou Jižní spojku ve směru do centra, kde se pak její dopravní proud slévá s tím ze Strakonické. Řada řidičů pak míří do Blanky. Dá se s tím něco dělat?

Možností je extrémní posílení parkování ve Středočeském kraji. Aby se doprava řešila v místech, kde vzniká. Na některých nádražích mají v rámci modernizace vzniknout parkoviště P+R. Každý si pak může vybrat, zda chce být v centru Prahy za 22 minut, nebo si chce vystát hodinovou frontu. Klíčem je dobrá investice, na což máme například dotační program ITI, který se rozbíhá a je určený právě pro projekty, jako jsou přestupní terminály nebo zmíněná záchytná stání. Další možností je vznik parkovišť v okrajových částech Prahy či velmi inteligentní telematické řízení dopravy. To už máme nyní, ale chybí nám takový velký deštník, který by tento systém sjednocoval. Na tom ještě musíme pracovat.

Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014.

Lidovky.cz: Jak jste daleko s přípravou pokračování Městského okruhu, trasy od Blanky přes Balabenku, Vysočany až k propojení s Jižní spojkou?

Po mých předchůdcích toho moc nezůstalo. „Vyjedli“, či jak to nazvat, stavební povolení, která měli, ale nová nevytvořili. Jak jsem už avizoval, rok 2016 bude především zaměřený na projektování, plánování a získávání povolení. Nyní v případě pokračování Městského okruhu řešíme například to, zda stavba bude jedním celkem nebo ji rozdělíme do více částí. Podle toho můžeme sestavit harmonogram pro získávání potřebných povolení. V tomto případě se bavíme o řádu měsíců. Proto to navenek vypadá, že projekt trochu spí, ale naši lidé mu věnují stovky hodin práce.

Lidovky.cz: Zmiňoval jste také diskuse se starosty městských částí, přes něž trasa povede. Jak jsou daleko?
Musím říct, že většina městských částí se shoduje na zachování původní trasy. Ale je jasné, že třeba Praha 3 se chce bavit o tom, co všechno má být pod zemí a co na povrchu.

Praha nezaplatí Hradu za popraskané fasády. Blanka za to nemůže, tvrdí posudek

Lidovky.cz: Ovlivní důsledky spojené s Blankou i vznik dalších velkých staveb, které by pražské dopravě pomohly?
Nyní máme jedinou komunikaci podél proudu Vltavy pro vjezd do Prahy, což je Strakonická. Praha 12, řada zastupitelů i občanů by chtěli vybudovat její propojení s Pražským okruhem. Menšina toto řešení ale blokuje s tím, že se obávají druhé Strakonické. Teď je třeba identifikovat si, kolik objezdů městských částí a propojů by v Praze mělo vzniknout, aby se doprava správně rozložila a nevznikala problémová místa. Pro mě je absolutní prioritou nová část vnějšího okruhu Prahy mezi D1 a hradeckou dálnicí D11. Až ji vybudujeme, budeme schopní určit další dopravní potřeby města.

Lidovky.cz: Před půl rokem jste řekl, že v Praze máte vytipovaných zhruba 60 míst pro vznik autobusových pruhů, kde má hromadná doprava přednost. Jak jste daleko?
Vznikají průběžně. Jeden je třeba na Strakonické, pod Barrandovským mostem. A musím říct, že tam vyhrazený pruh opravdu pomáhá, autobusy zrychluje o osm až devět minut, byť pro řidiče aut to psychologicky může být horší.

Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014.
Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014.

Lidovky.cz: Na problematické Strakonické je těch vyhrazených úseků v plánu více, ne?
V posledních třech až čtyřech měsících naši inženýři vymýšlejí, jak přidat pruh navíc. Jenže tam je velmi úzký profil mezi silnicí a řekou. Musíme se podívat, zda by nepomohl mírný posun chodníku, který je tam dnes velmi rozbitý. Popravdě i zúžení pruhů na nejnižší hranici normy by pomohlo, protože řidiči pak nejezdí tak rychle. Je jasné, že třeba v Lahovičkách není vyhrazený pruh možný, tam jsou domy nalepené skoro až na silnici. Ale za nimi, ve směru do centra, to můžeme řešit.

Lidovky.cz: Před půl rokem jste slíbil, že se spolu s investičním odborem magistrátu budete věnovat rozklíčování utracených položek u tunelu Blanka. Jak jste daleko?
Jeho lidé jednotlivé položky probírají a třídí. Zároveň probíhají práce v rámci reklamačních řízení. Není to jednoduché, ale měli bychom být schopní všechno postupně identifikovat. Pro mě bude zásadní, kolik stály práce v tunelu a na povrchu a co vyplynulo z požadavků městských částí.

Firmy žalují Prahu kvůli Blance. Nezaplatila nám miliardu, stěžují si

Lidovky.cz: Narazil jste při kontrole na něco konkrétního, co vás zarazilo?
Nedostávám dílčí výsledky, potřebuji od odboru, aby mi to připravilo jako celek. Odhaduji, že práce ještě několik měsíců potrvají, protože tunel Blanka je stavba, která svým rozsahem nemá obdoby. Navíc nám pořád zbývají dva resty, které je třeba dodělat, což jsou parkoviště na Prašném Mostě a na Letné.

Lidovky.cz: Hovořil jste v minulosti i o tom, zda není Blanka nasvícená až příliš. A že to ukážou účty za elektřinu. Co vám ukázaly?
Účty se vejdou do očekávané částky, jedná se zatím o desítky milionů korun, což jsou ale i peníze za údržbu. Podle norem je tunel nasvícený tak, jak by ideálně měl být. Musím říct, že se ozvala celá řada řidičů – poté, co začali jezdit Blankou – a stěžují si, že například Strahovský tunel je příliš šedý. Přisvítili jsme i v Husákově tichu (mělký tunel na břehu Vltavy, nazývaný oficiálně Těšnovský – pozn. red.), na což jsou velmi kladné ohlasy.

Lidovky.cz: Výši účtů ale budete řešit, ne?
V září budeme mít rok s Blankou a u té příležitosti chci mít jeden velký veřejný účet, kolik tunel stojí. Nejprve ale musíme uzavřít soudní spory s dodavateli, vyřídit reklamace a pak se můžeme zabývat tím, kolik bude v budoucnu stát údržba. Technická správa komunikací už připravuje sérii výběrových řízení pro jednotlivé služby údržby. A i to nám hodně naznačí. Nyní ve zkušebním provozu se o údržbu tunelu stará firma ČKD, dodavatel technologické části.

Lidovky.cz: Zmínil jste reklamace. Co se v tunelu porouchalo?
V tuto chvíli nechci o reklamačních řízeních mluvit. Ale není to nic takového, že by půlka tunelu nefungovala.

Autor: