Schodek rozpočtu je naplánován na 38,1 miliardy korun. Podle Kalouska by se ale ve skutečnosti mohl pohybovat v rozmezí 50 až 60 miliard korun. Nevyloučil přitom, že v případě nepříznivého ekonomického vývoje by mohl být i vyšší.
"Nemám teď žádný důvod se domnívat, že by měl růst HDP v příštím roce se pohybovat jinde než v hranici dvou až tří procent. To znamená, že mohu říci, že taková realistická úvaha o deficitu za rok 2009 je 50 až 60 miliard (korun)," řekl Kalousek.
"Samozřejmě se může stát, že situace bude horší, pak budou použity jiné fiskální nástroje a i to číslo deficitu bude jiné. Ale v žádném případě nebude trojciferné," dodal a ohradil se proti spekulacím, že schodek může příští rok vzrůst až na 140 miliard korun. Jsou to prý poplašné zprávy.
Kalousek: Vyšší deficit je lepší než škrty
Rozpočet na příští rok je podle Kalouska postaven na indikátorech vývoje ekonomiky z letošního jara a nyní se situace změnila. "Ty příjmy víme, že nebudou naplněny. Pokud nebudou naplněny v rozmezí 10 až 15 miliard, tak jsem schopen to kompenzovat odložením nějaké méně významné vládní spotřeby a zkrácením provozních výdajů jednotlivých kapitol."
Pokud bude výpadek příjmů rozpočtu ještě vyšší, promítne se to podle Kalouska v jeho deficitu. "Protože další škrty by byly jenom na úkor výdajů do dopravní infrastruktury, do vzdělání a tam unáhlené škrty napáchají více škody než užitku," podotkl.
Na Česko dopadne finanční krize
"Finanční krize neskončila, napětí na mezibankovních trzích všude v Evropě se opět prohlubuje, tržní hodnocení rizika zemí střední Evropy dále narůstá...Pravděpodobnost, že i česká ekonomika uvízne v recesi se stále zvyšuje," uvedl vedoucí ekonom Patria Finance.
Opozice i vládní kritici z koaličních řad tvrdí, že rozpočet se schodkem 38,1 miliardy korun je založen na nereálných odhadech růstu české ekonomiky a schodek bude daleko vyšší.
Na to upozorňují také někteří analytici, kteří přesto schválení rozpočtu přivítali jako dobrou zprávu. Vládě podle nich totiž dává manévrovací prostor pro výdajová opatření ve světle celosvětové krize a investorům jistotu, že vláda je akceschopná. Případné provizorium by sice začátkem příštího roku nebylo katastrofou pro běžné vládní výdaje včetně mandatorních, utrpěly by nicméně výdaje na investice, poznamenal ve středu analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
