Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank
Z globálních témat vidím jako nejzajímavější dvě. 1) Kdy a na jaké úrovni dojde ke stabilizaci, případně k obratu ve světové ceně ropy. 2) Jaké důsledky bude mít začátek normalizace ceny peněz v USA a zda se k této tendenci již přidají další ekonomiky, kupříkladu Velká Británie.
Z politických událostí, které mohou dříve či později promluvit do ekonomiky, je třeba zmínit růst vlivu stran s extremistickým programem ve vrcholné evropské politice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Rok 2015 může ukázat, jak ji tento trend začne měnit a jak to bude měnit strany samotné. Pro Evropu je podstatný také další vývoj ruské krize a vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Jako vždy kromě toho určitě zažijeme i nepředvídatelné události, u nichž bychom si přáli, aby jich bylo co nejméně.
Cesty ke zhodnocení peněz vidím letos jako dost klikaté. Rok bude charakteristický nadbytkem volné likvidity a nedostatkem investičních příležitostí, aspoň těch konvenčních. V Česku může situace vést k růstu poptávky po reálných aktivech jako byty, lesy a zemědělská půda, u nichž lze předpokládat zhodnocení aspoň v dlouhém časovém horizontu.
Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus
Nejzajímavější událostí budou kroky americké a evropské centrální banky při řízení měnové politiky. Evropská centrální banka řeší velký problém s klesající inflací a pomalým ekonomickým růstem. Nízké inflaci nenapomáhá ani pokles ceny ropy, který může snahy ECB do určité míry kompenzovat.
Nízká cena ropy by se měla projevit v podpoře ekonomického růstu, k níž ale kvůli nízké inflaci nemusí dojít.
Centrální banka musí na začátku roku připravit nějaký velký měnově-stimulační program, který by vyvedl evropskou ekonomiku z anemického růstu. Hodně se mluví o kvantitativním uvolňování, to ale může být právně velmi problematické.
Americká centrální banka Fed má úplně jiné problémy. Pravděpodobně v polovině roku přistoupí k utahování měnové politiky. Půjdou tedy úplně opačným směrem než ECB. Bude velmi zajímavé sledovat reakci kapitálových trhů a snahu centrálních bankéřů zabránit panice a poklesům akciových trhů.
Vzhledem k nízké ceně ropy se vyplatí investovat do firem, které jsou spotřebitelem pohonných hmot. Zejména se jedná o letecké společnosti a přepravní firmy. Z geografického pohledu bych volil spíše americké tituly.
Petr Dufek, ředitel makroekonomických analýz ČSOB
Za zásadní pro rok 2015 považuji dva do jisté míry spojené ekonomické trendy, jejichž trvání a hloubku je zatím možné jen odhadovat. V první řadě jsou to nízké ceny ropy. Zda jsme již u dna a samozřejmě, jak dlouho takové ceny mohou vydržet.
Druhým zásadním tématem bude vývoj ruské ekonomiky, který se od cen ropy nepochybně odvíjí. Jak hluboký bude propad tamního hospodářství a jak dlouhou bude trvat.
PSALI JSME: |
Další nepochybně významnou událostí příštího roku bude spuštění či nakonec nespuštění politiky kvantitativního uvolňování v eurozóně.
O dodatečném tisku eur se dlouhodobě hovoří, avšak prozatím se v tomto směru příliš neučinilo. Rok 2015 by z tohoto pohledu mohl konečně rozhodnout.
David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte
Vzhledem k charakteru české ekonomiky, vysoký a stále rostoucí podíl vývozu na HDP, představuje očekávaný vývoj v zahraničí klíčový vstup do prognózy domácího ekonomického vývoje.
Nejvýrazněji ovlivňuje vývoj české ekonomiky eurozóna. Do zemí platících eurem směřuje 62 procent českého vývozu. Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však očekává pokračování mírného růstu HDP.
Průměrný odhad podle výsledku šetření agentury Bloomberg počítá s růstem o 1,2 procenta. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,4 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta.
Z pohledu české ekonomiky je klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. V případě eurozóny je dále rizikem deflace a její negativní dopady. Případná eskalace situace na Ukrajině a Rusku a uvalení dalších ekonomických sankcí představuje další riziko pro ekonomický vývoj. Sankce uvalené na Rusko zpětně dopadají na eurozónu, a tedy i Českou republiku.
Milan Vaníček, hlavní analytik J&T banky
Investiční svět se upíná především k americké centrální bance Fed, kde se očekává, že by mohlo dojít ke zmírnění dosavadní monetární expanze, respektive ke změně v úrokových sazbách. Tento krok by byl stěžejní ve světle toho, že ostatní centrální banky světa jsou nastaveny stále spíše na uvolnění měnové politiky.
U centrálních bank bych nerad vynechal Japonsko, které ukázalo, že vše sází již na jednu kartu a tamní uvolnění se zdá být nekonečné.
Kromě centrálních bank se zaměříme na tradiční ekonomický vývoj. Sledovat se bude transformace v Číně, což má rozsáhlý dopad především do komoditních trhů. Snížení růstu v této ekonomice je negativní pro komoditně orientované země, měny či společnosti.
