Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdy je svoboda volby na obtíž? Odpoví džemový experiment

Ekonomika

  9:44
Svoboda výběru je základem demokracie i kapitalismu. O tom téměř nikdo nepochybuje. Jenže taky jste občas zmateni možností výběru produktů v supermarketu, že vlastně nevíte, co si vybrat, a nakoupíte raději v krámku s omezenou nabídkou? Není svoboda volby někdy vlastně na škodu?

Otazník (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Někdy skutečně ano, tvrdí ve své nové knize "Umění volby" americká ekonomka Sheena Iyengarová. Iyengarová se proslavila svým "džemovým" experimentem. V kalifornském obchodě s luxusními potravinami zorganizovala ochutnávku exotických džemů a sledovala, jak na ni reagují zákazníci. V prvním případě nabízela k ochutnávce šest druhů džemů. Téměř třetina ze zákazníků, kteří se u ochutnávky zastavili, si nějaký z džemů vybrala a koupila.

U druhého stánku nabízela k ochutnání 24 džemů. Tady si ovšem vybrala jen tři procenta zákazníků. Závěr? Příliš velká volba je stresující a vlastně znemožňuje udělat výběr.

Iyengarovou ihned napadlo několik amerických konzervativců za to, že podlamuje důležitost svobody volby jako základu tržního kapitalismu (nepřímo poukazovali i na to, že je to slepá dcera indických rodičů, a navíc nekřesťanského vyznání). Naopak liberálové ji chválili, že zpochybnila důležitost svobodné volby z co nejvíce alternativ. Podle nich tak zaútočila na posvátnou krávu americké společnosti.

Ve své letos vydané knize se Iyengarová na svůj džemový experiment odvolává, byť její koncept psychologové Benjamin Scheibehenne, Rainer Greifeneder a Peter Todd ve svém průzkumu různých experimentů a studií vážně zpochybnili. Zároveň ale upozorňuje na to, na co její kritici zapomněli: vždy záleží na okolnostech a také na kultuře.

Někdy podle ní může být dobré vybrat si jen z několika málo možností, někdy je nejlepší mít téměř nekonečný výběr. Lidský mozek má totiž omezenou kapacitu a člověk nemá zjednodušeně řečeno čas rozhodovat se například o výběru jídla celý den.

Lidé se proto často nerozhodují zcela racionálně a neposuzují každý detail všech alternativ a občas nechají část svého výběru rádi na někom jiném. Na svém náboženství, expertech, kamarádech nebo rodičích. Ať již jde o výběr potravin, nebo vzorců chování, školy a v některých asijských kulturách i životního partnera. Dokonce se přitom necítí omezeni a jsou často i šťastnější.

Pěkný argument pro to, proč lidem omezit výběr a přenechat ho pokud možno státu. Jenže jak vyplývá z výzkumu Iyengarové, přesně tohle nefunguje. Když zkoumala reakce dětí na omezení volby, pokud přišla od cizince zvnějšku, vyvolávala (například na rozdíl od omezení ze strany rodičů) silně negativní reakci. A stát je pro většinu lidí spíše oním cizincem a strážníkem než důvěrně známým. Ostatně čím jiným by měl být?

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...