Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Klíma píše Johnovi: Radku, že chceš tepat chobotnici, nikdo neuvěří

Média

  7:00
Tuhle pohlednici Ti posílám z malé vesničky Opočno u Loun, kde jsem měl dnes o státním svátku besedu s občany.

Politik a novinář Radek John (VV) foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Zase se mě na Tebe ptali (stejně jako předtím ve Strakonicích a předtím v Turnově a ještě předtím v Olomouci). Pořád se ptají, co si jako myslím o tom, že jsi odešel do politiky, a jak hodnotím to, jak si tam vedeš. Ptají se škodolibě, a už když se někdo ptá, ostatní se škodolibě smějí, protože si myslí, že mě tím uvádí do obtížné situace. Jestli řeknu, že Ti stejně jako většina z nich nevěřím už ani zlámanou grešli, nebo jestli se Tě budu zastávat.

Nezastírám, že mě do obtížné situace uvádějí, a taky jim to upřímně říkám. Jak mám nestranně hodnotit někoho, s kým jsem patnáct let denně spolupracoval a měl jsem ho docela rád? Takže jim odpovídám stokrát opakovanou větou, že jsem Tě varoval, když ses rozhodl jít do politiky, zda chceš, aby na Tebe lidi vzpomínali jako na dobrýho novináře, nebo na blbýho politika. Oni se smějou (někdy i tleskají) a já jsem rád, že jsem se z toho vyvlík.

Co jim budu povídat o tom, že už jsi posledních deset let nebyl ani novinář, natož dobrej? Že jsi nic nenatočil ani nenapsal, takže Tvé výlevy, jak spíš s pistolí pod polštářem, připadaly kolegům z branže k smíchu? Jak jsi reportáže, k nimž jsi namlouval úvodní studio, neviděl ani před vysíláním a často ani po něm, takže Tě divácké reakce občas vyváděly z míry? Drželi jsme basu, abychom nepoškodili ani pořad, ani Tebe. Ale když ses dal přímo dohromady s tuneláři, začal dojit předraženým časopisem zdravotní pojišťovnu a dotacemi na kuchařku o zvěřině státní lesy a nakonec šéfoval nakladatelství, úzce spojenému s Janouškem, přece jen jsme se rozhodli domluvit Ti. Ale bylo už stejně pozdě.

Tehdejší šéfové televize už byli rozhodnuti, že náš pořad zruší – a ty že se necháš nalepit jako plakát na partaj, která navenek troubí do světa, jak chce bojovat proti korupci, ale ve skutečnosti se sama hodlá dostat ke korytu.

Já ne, říkám těm lidem na besedách, když se ptají, jestli bych taky šel do politiky. Musel bych totiž obětovat svou profesi. Lze se vrátit z politiky k podnikání, k advokacii nebo do špitálu, ale do novinařiny ne. Jen kdyby se člověk smířil s tím, že bude psát o sportu, o kultuře nebo o módě. Jinak je už předem diskvalifikovaný, ušpiněný tím prostředím. Nikdo mu nemůže věřit, protože základní předpoklad novináře je NESTRANNOST, zatímco politika STRANICKOST. Slyšíš rozpor už v těch dvou slovech? I kdyby stokrát proklamoval, že chce zase tepat tu chobotnici, už to nejde. Už mu nikdo neuvěří, že jen jedno chapadlo chobotnice nebojuje s druhým – a samo se tím maskuje.

Jsem rád, že aspoň v tomhle jsme zajedno. Že Tě ještě nenapadlo, když Tvá loď tak prudce klesá ke dnu, vyskočit do záchranného člunu jménem žurnalistika. Musel bych si myslet, že jsi ztratil poslední zbytky soudnosti a že stáhneš ke dnu i ten záchranný člun. Protože ten plakát, přilepený na firmu, platí bohužel i obráceně.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha