Obsluha ho často z hlavy nezná. Proto více či méně ochotně vytiskne nalepovací etiketu pro danou uzeninu. Za vámi už se v tu chvíli prodlužuje fronta. Nepříjemná chvilka, zvlášť pokud se budete chtít ptát na obsah masa ještě u dalšího zboží.
Povinnost uvádět tento důležitý údaj zákon nenařizuje. Proto je na rozhodnutí jednotlivých řetězců, co na cedulku u masných výrobků - takzvaný zápich – napíšou.
„Trváme na tom, aby tato informace byla přímo u zboží, pro zákazníka je rozhodující. Měl by znát podíl hlavní složky, tedy zda je ve výrobku 90 procent masa nebo třeba sóji,“ říká Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory.
Pět skvělých šunek místo gothaje? Večer je vyhodíme, říká šéf kvality Albertu |
Nyní by měl být u tohoto zboží uvedený jeho název, výrobce, země původu, cena a jakost. Ale ani poslední jmenovaná položka nestačí - je rozdíl, pokud má šunka 85 nebo 95 procent masa.
Řetězce k této vděčné, leč nepovinné informaci přistupují různě. Například Globus, který často sklízí pochvaly za to, že má vlastní řeznictví, přímo u výrobku podíl masa neuvádí.
„Cenovky jsou primárně určeny pro komunikaci cen. Nyní přibyly ještě další zákonné informace - výrobce a původ - a každý další údaj znemožňuje čtení textu. Velikost cenovky by měla být přiměřená a nezakrývat zboží,“ vysvětluje šéf řeznictví řetězce Globus Pavel Holeček.
Postoj firmy hájí tím, že termín „obsah masa“ je údajně značně zavádějící a nemá až tolik společného s obsahem masa v receptuře výrobku. Globus nabízí alespoň dotykový informační panel, na němž si zákazník může vyťukat složení zboží.
Podobný postoj zastává vedení supermarketů Albert.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Nad rámec platné legislativy je každý výrobek zakoupený v obsluhovaném úseku označen etiketou s přesným složením. Na cenovce podíl masa neuvádíme, protože není přesně legislativně vymezeno a explicitně jasné co to ‚maso‘ je. Zda jen svalová hmota, nebo svalová hmota + tuk + případně kůže a tak dále,“ vysvětluje Pavel Mikoška, ředitel kvality firmy Ahold, která obchody Albert provozuje.
Trochu šalamounský postup zvolil další z lídrů trhu – společnost Tesco. Ta se odvolává na přístup dodavatele, který může, a nemusí uvádět u zboží procento masa. Někdo prý zveřejňuje jen maximální obsah tuku.
„Pravidlo je u uzenin nastaveno tak, že pokud dodavatel udává procento masa (údaj, který není legislativně povinný), tak jej na pultové etiketě uvádíme. Jinak zveřejňujeme maximální obsah tuku v procentech, který musí dodavatel na etiketě povinně udat,“ popisuje mluvčí Tesca Václav Koukolíček.
Na opačném pólu v přístupu je pak společnost Kaufland, která obsah masa zveřejňuje spolu s cenou či zemí původu na každém „zápichu“ přímu u uzenin. Penny a Lidl nebalené uzeniny neprodávají, respektive pronajímají prostory pro řeznictví jiným firmám.
