Podle listu to bylo i jedním z hlavních témat nedělní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Berlíně. Paříž se k tomu ale údajně staví
skepticky.
Škrty řeckých dluhů by podle listu vedly k velkým odpisům u evropských
bank, což by se poprvé mohlo přímo dotknout německých daňových poplatníků. Řecko doposud podle FTD obdrželo od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu půjčky ve výši 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Z nich na německou státní rozvojovou banku KfW připadlo 13 miliard eur. "Pokud by se část odepsala, muselo by to být kryto státním rozpočtem," píše ekonomický list. Finanční pomoc Řecku je přitom u německé veřejnosti značně nepopulární.
Agenda 2012
Škrtnutí zhruba poloviny řeckých dluhů, navýšení současného záchranného fondu eurozóny, vytvoření jejího vlastního eurokomisaře a zavedení společných evropských dluhopisů. Takový je podle bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera recept na zvládnutí nynější krize v eurozóně.
Předchůdce Angely Merkelové v čele německé vlády svůj plán nazval Agenda 2012. V případě oddlužení Atén má podle Schrödera jít o "inteligentní dluhový řez o přibližně 50 procent". "Toto částečné oddlužení musí být provedeno tak, aby nebyl bankovní sektor dlouhodobě poškozen ani nedošlo k řetězové reakci v dalších evropských státech," píše kancléř z let 1998 až 2005.
Řecký majetek sjednotit a prodat
Věří přitom, že takového výsledku je možné dosáhnout pomocí nyní diskutovaných opatření. Jedním z nich je rekapitalizace bank, k níž mají podle Schrödera být v případě nutnosti použity i peníze daňových poplatníků. Podporuje rovněž myšlenku vytvořit v Řecku správní instituci, do níž by byly převedeny státní podniky, majetek a infrastruktury a následně privatizovány.
"Také záchranný fond (eurozóny) bude muset být rozšířen," tvrdí sociálnědemokratický politik v rozporu s oficiálním názorem Merkelové, podle níž je Evropský fond finanční stability (EFSF) s nyní plánovanou úvěrovou kapacitou 440 miliard eur dostatečný.
Nesouhlasí ani s jejím odporem proti společným evropským obligacím, takzvaným eurobondům. "Nepřispívá to k důvěře, když spolková vláda tento instrument v zásadě odmítá," uvádí Schröder, podle něhož je zavedení eurobondů nevyhnutelné.
Právě v posilování evropských struktur vidí exkancléř jedinou správnou odpověď na současnou krizi. "Jeden stát sám, i kdyby to bylo silné Německo, je příliš slabý, aby mohl v globální soutěži uspět," je přesvědčen Schröder, který navrhuje vytvořit zvláštního evropského komisaře odpovědného jen za eurozónu. Tento evropský ministr financí by podle něj měl také vést jednání euroskupiny.
Z dalších ekonomických opatření prosazuje zavedení "vlastní evropské daně", která by mohla odpovídat například Evropskou komisí podporované dani z finančních transakcí, nebo vytvoření paktu růstu a zaměstnanosti EU.
Všechny jím navrhované kroky lze podle Schrödera prosadit bez vleklých úprav stávajících unijních smluv. Dlouhodobým politickým cílem EU pak podle něj musí být vznik Spojených států evropských. Tuto myšlenku ale rezolutně odmítá například český prezident Václav Klaus.
