„Jediné, co je zatím vidět, je větší nával západních turistů ve staré Havaně, přijíždějí se dívat na naši bídu, než se tady všechno změní,“ přidává Oscar a gestem pravé ruky naznačuje uvozovky okolo posledního slovesa. Zahraniční politika Kuby je najednou jedním z hlavních témat napříč celým ostrovem.
Barack Obama dosáhl na Kubě v březnovém výzkumu realizovaném Washington Postem 85 % oblíbenosti a suverénně se tak stal nejobdivovanějším politikem na ostrově. Přesto však nyní začíná mít většina lidí obavu, že se jich celý proces příliš týkat nebude.
Při příjezdu do Santa Clary míjíme velký billboard s nápisem „náš nejlepší přítel“. Z fotografie se na nás usmívá zesnulý prezident Venezuely Hugo Chávez. Byl to on, kdo kubánskou vládu zachránil během hluboké krize, která nastala, když jí přestal podporovat Sovětský svaz. Historie se opakuje – stejně jako sovětské impérium má nyní velké problémy i Venezuela a její podpora Kuby se rychle chýlí ke konci. Ostrov tak nutně potřebuje nového přítele a lze jen doufat, že jej poprvé bude zajímat i osud jejích obyvatel, jejichž apatii a nedůvěře se po téměř šedesáti letech totality nelze divit.
Přesto umírá naděje v Karibiku poslední. Přejel jsem očima po rozpadlé kavárně v jedné ze starých ulic Havany. „Ted už na tom nesejde,“ reagovala na moje rozpaky číšnice, „Yankeeové už tu budou co nevidět.“
