Úroveň kupní síly na obyvatele v Česku dosahuje 56,8 procenta průměru Evropy. Ukázala to studie společnosti GfK Czech Kupní síla v okresech a obcích ČR 2016.
Dohnat vyspělejší evropské země se Česko podle studie zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří. V posledních sedmi letech kolísá index kupní síly obyvatel naší země podle momentální ekonomické situace mezi 51 a 59 procenty evropského průměru.
„Jsme na tom stále o něco lépe než většina dalších zemí středo a východoevropského prostoru. Před Českou republikou je však tradičně Slovinsko, již druhým rokem také Slovensko a v letošním roce i Estonsko a Litva,“ uvádí studie.
Autoři uvádějí, že zjednodušený pohled, který v minulosti rozděloval ČR z hlediska kupní síly na „bohatý západ“ a „chudý východ“, již neplatí. „Spíše by se dalo hovořit o bohaté metropolitní oblasti, kterou tvoří Praha a střední Čechy, doplněné o některé z krajských metropolí na jedné straně, a dvou problémových oblastech, kterými jsou severozápadní Čechy a severní Morava na straně druhé,“ uvádí dokument.
Mezi deseti okresy s nejnižším indexem kupní síly je pět z Čech a pět z Moravy. Nejnižší kupní sílu mají lidé v okresech Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov.
V posledních šesti letech výrazně stoupla kupní síla lidí Plzeňského regionu, některých oblastí středních Čech (Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a na jižní Moravě, především na Blanensku, Hodonínsku a Znojemsku.
Praha v úrovni kupní síly na obyvatele zůstává s výrazným náskokem nejbohatším krajem i městem ČR. Nicméně její index proti průměru Česka v posledních sedmi letech o procento klesl - z 132,3 na 131,3 procenta českého průměru. Pomyslné nůžky, vyjadřující rozdíly v kupní síle mezi metropolí a dalšími oblastmi ČR, se již delší dobu nerozevírají.
Kupní síla obecně udává množství služeb a zboží, které lze při dané cenové hladině koupit za určité množství peněz. Kupní síla se měří pomocí cenových indexů.
Úroveň kupní síly na obyvatele v Evropě
POŘADÍ ZEMÍ1. Lichtenštejnsko 460,9 2. Švýcarsko 309,4 3. Lucembursko 221,2 4. Norsko 204,0 5. Island 177,5 21. Slovinsko 75,2 23. Estonsko 61,1 24. Slovensko 59,9 26. Česká republika 56,8 zdroj: GfK |
