„My jsme původně ke klasickým akcionářům plánovali přibrat jen zájemce z řad hostinských, ale na základě velké poptávky připravujeme možný úpis i pro ostatní občany,“ říká Pavel Prchal, jednatel Zemského pivovaru. Ten zatím funguje v kategorii „létajících“. To znamená, že pivo podle vlastní receptury si nechává vařit u partnerských pivovarů a prodává ho už v desítkách hospod.
Myšlenku, jak zapojit příznivce do činnosti pivovaru, už ale dotáhli do konce jinde než v Praze. Loni založená akciová společnost První občanský pivovar v Chomutově, se základním kapitálem 3,8 milionu korun, sdružuje 92 akcionářů převážně z Chomutova, ale i Prahy, Brna a dokonce i Velké Británie.
Akcie za 30 tisíc
Většina si koupila jednu akcii v hodnotě 30 tisíc korun. Celkem je vydáno 129 těchto akcií. Chomutovští akcionáři už vaří piva od letošního jara.
Zemský pivovar vlastní výrobu teprve chystá. V pražském Braníku jedná o pronájmu zchátralého Dominikánského dvora a jeho rekonstrukci za 200 milionů korun. K přechodu na formu akciové společnosti má dojít při vybudování pivovaru.
V Česku funguje v současné době kromě 49 průmyslových pivovarů už také 235 restauračních a minipivovarů. Nekonkurují si, vaří většinou pro vlastní hospodu nebo dodávají do jiných restaurací. Už dávno nejsou doménou jen nadšenců, kteří začínali s vařením piva v garáži. Stále oblíbenější a hojně navštěvované minipivovary jsou jistou investicí pro lidi, kteří mají peníze a hledají způsob, jak je s velkou mírou jistoty a návratnosti investovat. Nejmenší pivovary provozují jejich majitelé stále nejčastěji na základě živnosti nebo „eseróčka“, ale trendem jsou právě přibývající akciové společnosti.
K nim patří kromě zmíněného chomutovského i nedávno na Plzeňsku otevřený Akciový pivovar Letiny nebo pražský Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha. Jako akciovky fungují z dřívějška například pivovary v Dalešicích nebo Kácově.
„Forma akciovky znamená větší důvěru u bank třeba při poskytování úvěru, podíly lze jednoduše prodávat, na druhé straně je to náročnější - například tím, že potřebujete na založení aspoň dva miliony korun,“ reaguje šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který je zároveň akciovým podílníkem v minipivovaru v Břevnově.
Podle Josefa Krýsla, stavitele pivovarů a majitele 15,4 procenta Akciového pivovaru Letiny, hraje v těchto případech velkou roli patriotismus i důvěra ve zhodnocení investice. Svůj podíl si v tomto novém pivovaru koupila kromě pivovarníků i skupina lékařů. Letiny však nepočítají se zapojením akcionářů z řad veřejnosti, jako tomu je v Chomutově nebo v případě pražského Zemského pivovaru. „Pro nás je to jakási investice do budoucna. Něco, co se snad zhodnotí,“ komentuje svůj akciový podíl Krýsl, který sám postavil řadu pivovarů v Česku i ve světě. Letiny jsou malá ves na jihu od Plzně, pivovar má vlastní restauraci, výhradně nekuřácké prostory, vlastní společenský sál i několik pokojů k přenocování.
Ukazuje se, že zapojení pivařů a místních patriotů může být lákavé pro řadu dalších pivovarů. „Uvažovali jsme o eseróčku i formě družstva, ale jako nejčitelnější se pro tento účel ukazuje akciovka,“ říká Krýslův jmenovec Pavel Krýsl, který je předsedou představenstva Prvního občanského pivovaru v Chomutově.
Chomutovští si chrání podíly svých 92 akcionářů před rizikem, že by pivovar chtěl ovládnout nějaký „nepovolaný“ investor. Akcie se bez souhlasu představenstva nesmí prodat a ze 129 vydaných akcií může jedna osoba vlastnit maximálně tři akcie.
