Nová Mosilana je tím jediným, co zbylo z původní slávy brněnského Manchesteru, jak se na přelomu 19. a 20. století přezdívalo moravské metropoli bohaté na textilní fabriky.
Konkurenční Vlněna byla před dvěma lety srovnána se zemí a dnes její existenci připomíná už jen staveniště, na němž developeři plánují postavit stejnojmenný bytový komplex. Největší tahoun Mosilana nyní patří italským majitelům.
V roce 1994 získala Mosilana přívlastek Nová a koupila ji italská skupina Marzotto. Ta rozdrobené výrobní závody zcentralizovala do Brna-Černovic a udělala z ní svůj největší vlnařský podnik.
Marzotto je dnes jedním z významných hráčů na evropském textilním trhu a kromě moravské Nové Mosilany vlastní fabriky v oblasti Benátska, Biella u Torina a u Comského jezera, kde se věnují výrobě hedvábných šátků i lnu. Třetím rokem také provozuje závod Sametex v západočeských Kraslicích, kde vyrábí samet.
Češi chtějí nakupovat českou módu. Ale nemá ji kdo šít, o řemeslo není zájem |
Ročně Nová Mosilana vyrobí na devět milionů metrů textilií, které od ní kupují oděvní domy specializující se na pánskou formální módu. Od německé značky Hugo Boss, která je podle objemů jejím největším zákazníkem, po italské domy Armani a Versace.
V Česku od nich nakupují látky značky Blažek nebo Koutný. Uniformu z české látky mají ušitou i zástupci veřejného sektoru v Itálii či v Nizozemsku.
V brněnském showroomu jsou vystaveny vzorníky vlněných látek v 8000 variantách. Design letních a zimních textilií mají na starosti kreativci v italské centrále.
Z 90 procent jsou látky určeny pro pánskou formální módu, která si však žádá inovace. Mladí zákazníci chtějí nemačkavé materiály, směs vlny a bavlny v ležérním stylu či voděodolné varianty.
V koutě místnosti se vzorníky stojí i dřevěný tkalcovský stav jako připomínka již historické výroby. Většina úkonů se v místní fabrice provádí pomocí automatických strojů.
Chvála všestrannosti
Vše začíná u balíku ovčí vlny, ze které právě předseda představenstva podniku Pavel Zezula v padnoucím tmavě modrém saku vytahuje chomáč jemné bílé vlny. Vyrostla na novozélandských ovcích, vyčesána a zbavena nečistot však byla v Číně, Itálii nebo českém Nejdku.
Než se takzvaný bumps ovčí vlny dostal do Brna, byl na cestě až půl roku. V barvírně získá odstín vhodný pro pánský oblek. Široké barevné palety se však nedočkáme. Barví se tu především konzervativními odstíny – 20 druhů černé a 300 variant modré. Pravidelné probarvení příze se právě ověřuje na upletené ponožce, která odhalí kvalitu probarvení.
Poslední přeživší brněnské textilce pomáhá její široké zaměření. „V minulosti šli textiláci směrem specializací – tkaní, úprava nebo barvení. My děláme vše. Přijde k nám vypraná ovčí vlna z Nového Zélandu či Austrálie a transformujeme ji až do podoby hotové tkaniny,“ říká s italským přízvukem Zezula.
Třetina textilních výrobků z Nové Mosilany zůstává v Itálii, další třetina je určena pro ostatní evropské země, zbytek brněnských látek míří do Spojených států, Japonska a Číny.
  |
Právě stojíme v druhém patře budovy, kde dochází k čištění vlny. Lomoz strojů rozechvívá podlahu celé fabriky. Předseda představenstva, který ve firmě začínal v oddělení prádelny, vezme do ruky chomáč odpadu, který je pro Novou Mosilanu také cennou komoditou. „Jedno její kilo prodáváme do výroby izolace i za pět eur,“ usmívá se Zezula.
Dlouhé černé copy ovčí příze se stáčejí do kontejnerů. Pevnost, tažnost nebo chlupatost jednotlivých vláken otestuje přilehlá laboratoř. V další výrobě se příze postupně ztenčuje a namotává na 40 tisíc vřeten.
Když stroj na přízi zaznamená vadu, rozstřihne ji, napojí a pokračuje v namotávání. Zároveň do počítače odesílá informace o kvalitě vlákna. Ročně do nových technologií a inovací majitelé Nové Mosilany investují asi šest milionů eur.
Bez cizinců by to nešlo
Dalším patrem procházíme mlčky, kvůli lomozu strojů, které již tkají látku v rychlosti 770 otáček za minutu, není slyšet vlastního slova. V osnově jsou čtyři tisíce až devět tisíc nití, které nakonec budou tvořit textilii.
Všech 160 tkalcovských stavů pracuje automaticky, pokud se zastaví, přiběhne ke strojiobsluha, která ho uvede do pořádku. Produkce vlněných látek, které se zde věnuje kolem 40 profesí, zabere celkem dva až tři měsíce.
V Brně Nová Mosilana zaměstnává asi tisíc pracovníků. Část z nich pochází z Ukrajiny. „Počty cizinců se zvýšily především v průběhu roku 2016.
Logicky to má i svá úskalí, především ve vyšších nákladech, protože jim tu musíme vytvořit zázemí, a také z důvodů jazykových – jejich zapracování je delší. Jsme však za ně rádi, protože díky nim dokážeme plnit naše závazky. Nemít je, byli bychom na tom v posledních letech špatně,“ křičí Zezula.
Chyby se opravují ručně
Chyby na látce se opravují ručně. Vyšívačky se pohybují zleva doprava na židli s kolejnicí. Rukou i pohledem za dioptrickými brýlemi kontrolují tkaninu.
Jakmile vidí kaz, zapraví ho jehlou a nití, až chyba stroje úplně zmizí. Zkontrolovat se však musí celá role, která se ve velkém oblouku posouvá nad hlavou vyšívačky.
„Počet vyšívaček se snižuje, a to kvůli kvalitní výrobě, která přichází již z přádelny,“ ujišťuje Zezula před finální úpravou látky, která je cítit ještě před vstupem do vyhrazené části fabriky.
Textilka Juta loni vydělala rekordních 7,5 miliardy. Tržbu zvedla o 6,5 procenta |
Látka se totiž opaluje nad plamenem, jenž ji zbaví všech chlupů. Následně ji čeká praní ve stroji, kde se právě zmítá několik pruhů světlé tkaniny. Ještě vysušit, vyžehlit a zafixovat, aby se později tkanina nesrazila.
Právě srážlivost je bedlivě hlídána. „Zaručujeme srážlivost do 1,5 procenta u vlněných látek,“ říká Zezula a rukou přejede po béžové vlněné látce, která je určena pro americkou oděvní značku Talbot. Kolem visí další role látek a vzorky. Mezi tmavými textiliemi prosvítá zářivě červená a růžová, určená pro dámské oděvy.
Ačkoli vyučených textiláků každoročně ubývá, brněnské textilce se daří. Vloni utržila téměř 3,5 miliardy korun. Zároveň otevřela výuční obor výrobce textilií, na kterém studenty měsíčně podporuje částkou 3000 korun.
Minulý rok tak získali sedm studentek, letos se na studium hlásí dalších deset zájemců. Nová Mosilana si tak chce vychovat své vlastní textiláky.
