Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Lék na krizi? Darujte sperma

Ekonomika

  8:24
NEW YORK - Američan indonéského původu Daniel Rana zažil vNew Yorku období těžké frustrace. Aby se uživil a splácel školné, pokoušel se dlouhé měsíce najít dobře placenou práci. Brzy ale zjistil, že i restaurace, kde lze vydělat, letos nenabízejí tolik míst, kolik bylo běžné v minulosti. Ato obešel desítky barů. Bez úspěchu.

Nezaměstnanost USA foto: AFP

Na tomto příběhu by nebylo až tak nic zvláštního, je vlastní mnoha lidem, kteří se snaží v New Yorku uchytit. V době špatné ekonomické situace je ale „boj o přežití“ dramatičtější a hlavně s sebou přináší jeden významný efekt. Lidé prostě musí najít ze svých existenčních problémů východisko, a proto zkouší všechno možné. Takový dynamický přístup může rozhýbat celou ekonomiku.

Když Rana zjistil, že pochůzky po barech a desítky životopisů, které rozeslal na všechny strany, nezabírají, rozhodl se změnit taktiku. „Kamarád mi řekl, že peníze můžu vydělat jako taxikář. Tak jsem udělal kurz, složil zkoušky a už jezdím,“ říká tento absolvent politologie a psychologie z univerzity v New Orleans. Rana sice stále žije v nejistotě a stresu, může se třeba stát, že ekonomický propad bude pokračovat a Newyorčané vymění taxíky za městskou hromadnou dopravu, aby snížili své výdaje. Indonésan ale zatím nic takového nepociťuje, přesto je, jak říká, ve střehu. „Je dobrý mít v záloze ještě jednu práci, nebo stále vymýšlet, jak přijít k dolarům, a to zvlášť dnes, kdy to jde s ekonomikou z kopce,“ říká.

Akvária pro medúzy
Rana si přitom postěžuje, že jeho diplom za politologii mu nedává příliš šancí na získání slušné práce v oboru. Alex Andon si na druhé straně byl jistý, že diplom za biochemii mu dveře jako specialistovi otevře. Ani on ale poté, co byl propuštěn, o práci dlouhé měsíce nezavadil, i on přitom poslal hromadu životopisů. Nakonec se rozhodl, že promění ve skutečnost nápad, který se mu kdysi zrodil v hlavě. Alex vyrobil velká speciální akvária, v nichž mohou přežívat medúzy. Už se mu podařilo prodat tři takové tankery, jeden za 25 tisíc. Nebýt existenčních problémů, možná by se k tomu nikdy neodhodlal.

Ostatně řada ekonomů tvrdí, že v tvrdých časech mnozí lidé zkouší prorazit či někoho oslovit se svými vlastními nápady či myšlenkami. Mark V. Cammise z University San Francisco tomuto fenoménu říká „vynucené podnikání“. Podle něj mnohým těmto lidem chvíli trvá, než si uvědomí, že běžná praxe hledání práce, jakou je třeba výše uvedené rozesílání životopisů, nemá žádnou odezvu.

„Pak jim ale začnou opravdu docházet peníze i čas a prostě to zkusit musí,“ řekl Cammise pro list The New York Times právě na téma rození talentů v dobách recese. Deník citoval i další profesory zběhlé v oblasti byznysu a podnikání. Jerome S. Engel z univerzity Barkeley Haas School Of Business se například pozastavil nad stresem, jemuž jsou lidé hledající nové způsoby výdělku vystaveni. „Je to mnohdy bolestivý proces, ale rozhodně zdravý. Pro daného jedince i pro celou ekonomiku.“  S tím souhlasí i profesor Cammise. „Firmy propouštějí velké množství talentů, od inženýrů přes vědce až po ekonomy. Tito lidé začnou své nápady realizovat na vlastní pěst. Nazval bych to až rozkvětem talentu.“ Jiní Američané volí mnohem přímočařejší a zdánlivě snadnější cestu k výdělku.

Počet dárců spermatu roste
Andere Speckert podobně jako Rana rovněž zjistil, že nedokáže splácet školné. V inzerátu se ale dočetl, že za každé darované sperma může získat až 100 dolarů. Pokud tak učiní dvakrát do týdne v rozmezí od 12 do 18 měsíců, mohl by dokonce vydělat 10 000 dolarů. Opět by ale na něco takového nepomyslel, nebýt špatné ekonomické situace. „Minulý měsíc byl opravdu tvrdý. Pár stovek se mi teda dost hodilo. Asi bych to nikdy nepodstoupil, ale okolnosti mě k tomu prostě dohnaly,“ svěřuje se tento mladík, který v New Yorku studuje film.

Není rozhodně sám. Ze statistik newyorské spermobanky vyplývá, že počet dárců vzrostl od prosince minulého roku o 25 procent. Daniel Rana se nad touto statistikou pousměje. Není to ale pohrdlivý nebo pobavený úsměv, spíše grimasa mrzutosti. „I já jsem na darování pomyslel, ale neprošel jsem zdravotními testy. To víš, nejsem čistej Američan,“ říká bez obalu Rana a dodá: „Konkurence je tady v New Yorku velká prostě ve všem. Vždycky jsem ale věřil, že tohle město je tak velké a je tu tolik příležitostí, že se na mě osud jednou usměje.“ Má pravdu, New York se v oblasti nezaměstnanosti drží nad celonárodním průměrem, počet lidí bez práce se přitom v některých státech a městech USA již dostal do dvojciferných čísel. Například některé okresy průmyslové Indiany hlásí nezaměstnanost přes 15 procent. To je fakt, který Amerika nezažila nejméně čtvrt století. Optimismus mnohé neopouští. „Zase někdo přijde s nějakým velkým vynálezem, který celou ekonomiku opět postaví na nohy,“ uzavírá Rana s odkazem na supervynález z 90. let – internet.

Autoři: