Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropa

Lidé mají právo na levný internet, tvrdí šéf telekomunikačního úřadu

Předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák. foto: MAFRA

PRAHA - Konkurence je podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka klíčem k nižším cenám internetového připojení a lepšímu pokrytí. Pokud ji operátoři nepustí sami, nařídí jim to regulací.
  13:00

LN: Čeho chcete dosáhnout v druhé polovině svého funkčního období v čele ČTÚ?
Klíčovou prioritou je dostupný internet co nejvíce způsoby, pro co nejvíce lidí, v co nejlepší kvalitě a za co nejdostupnější cenu. To znamená podporu rozvoje konkurence v mobilním, pevném i bezdrátovém připojení. Do něčeho může ČTÚ zasáhnout jako regulátor, jiné věci ovlivníme jen nepřímo. Určitě kontrolujeme, jak operátoři plní podmínky pokrývání území novými mobilními sítěmi. Dále připravujeme další aukce kmitočtů, a to nejen těch, které zbyly z té minulé. Chceme podpořit lokální poskytovatele prodejem kmitočtů v pásmu 3600 MHz, což by mohlo pomoci wi-fi trhu.

LN: Nejvíce se nyní mluví o mobilním připojení LTE. Jak si dnes operátoři konkurují?
Rozhodně více než přede dvěma či třemi lety. Tehdy úřad dospěl k názoru, že operátoři jako oligopolisté sice neuzavírali přímo dohody, ale postupovali shodným způsobem nevýhodným pro zákazníky. I dnes však má trh stále rezervy, zejména právě v oblasti internetových tarifů. Máme problém s tím, jaké nabídky zveřejnili operátoři pro vstup konkurence do nových sítí LTE, což jim uložily podmínky aukce frekvencí. Nedávno jsme se sešli se zástupci virtuálních operátorů, vnímáme jejich problémy, je ale potřeba, aby nás v souladu se zákonem přizvali přímo k jednáním. Jasně říkáme, že jsme připraveni do toho vstoupit. Mobilní trh musí fungovat, v opačném případě bychom se museli vrátit k úvahám o regulaci.

Předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák.

LN: Takže pokud se operátoři neumoudří, úřad znovu udělá analýzu a začne regulovat?
Přesně tak. Několikrát jsme deklarovali, že máme zájem, aby se podmínky aukce plnily, trh fungoval velkoobchodně a byl konkurenční. To si v současné době nemyslíme, a pokud se to nezmění, nezbývá nám než regulovat. Původní analýza trhu ještě neumřela, její problém ale je, že se zaměřuje jen na volání a esemesky. Takže bychom měli trh redefinovat, aby obsahoval i data. Asi by přitom už nemělo smysl rozdělovat 2G, 3G a 4G sítě. To, co zákazník potřebuje, je úplná sada mobilních služeb.

JAROMÍR NOVÁK

  • Vystudovaný právník a ekonom začínal jako úředník na ministerstvu informatiky.
  • Po jeho zrušení přešel do odboru digitální agendy ministerstva průmyslu a obchodu, které později vedl.
  • Podílel se na vyjednávání balíčků telekomunikačních předpisů v Bruselu a je autorem vládní strategie Digitální Česko 2.0.
  • V roce 2013 nahradil v čele Českého telekomunikačního úřadu neoblíbeného Pavla Dvořáka. Funkční období mu končí v polovině příštího roku.

LN: Co by měla regulace zajistit?

Určitě nediskriminační přístup ke všem operátorům, aby ani malí nebyli lidově řečeno „bráni u huby“. Na trhu „virtuálů“ se pohybují nejen přeprodejci služeb, kteří mu dominují, máme tu dva „enablery“ kteří jsou napojeni přímo do sítí a otevírají cestu mnoha malým hráčům. To je poměrně pozitivní, ale musíme vyhodnotit i třeba fúzi jednoho z nich GTS s největším mobilním operátorem T-Mobilem a další vývoj.

LN: Jak to ovlivní sdílení sítí, kdy místo dříve slibovaných čtyř máme jen dvě?
Dohoda O2 a T-Mobilu je primárně otázkou pro antimonopolní úřad. Nejsme z principu proti sdílení sítí pokud nebude protikonkurenční a jeho pozitivní výsledky se přenesou na spotřebitele. Při analýze trhu musíme brát samozřejmě sdílení v potaz a vyhodnotit, jestli tady nemáme faktický duopol – vládu dvou. Zatím z toho svým způsobem profituje zákazník, protože dohoda dvojice operátorů vede třetího k inovacím. Další efekt je, že to rozbilo jejich dřívější shodný postup, takzvanou tacitní koluzi.

LN: Co by se stalo, kdyby sdíleli všichni tři, jak chce Vodafone?
Je otázka, jestli by rozdělení Česka na tři části bylo vůbec technicky reálné. Další otázkou je, jestli by byli motivováni stavět v takovém tempu jako minulý rok. Jsou státy, kde má sdílení sítí pozitivní výsledek, jako ve Švédsku. Víme ale, jak u nás v minulosti vypadal mobilní trh, takže si na to musíme dát pozor. Na podzim jsme pozvali do Prahy Evropskou komisi právě proto, abychom zhodnotili další kolo analýz a jejich nová doporučení. Jak sdílení, tak plánované dělení O2 je velmi zajímaly a cokoliv budeme posílat do Bruselu, budou tam pečlivě sledovat.

LN: Jak budete postupovat v pevném připojení k internetu?
Pro dnes již regulovaný širokopásmový internet, takzvaný broadband na pevných linkách, nyní připravujeme sadu nových opatření. Především přístup do takzvané pasivní infrastruktury, tedy existujícího vedení, což je klíčové pro další stavbu a vychází i z doporučení Evropské komise. Přístup k pevným sítím a tedy jejich fungující regulace je zásadní pro menší poskytovatele internetu i pro připojení mobilních vysílačů. Tohle je přesně oblast, na kterou by se měl úřad tento rok blíže podívat, jestli existují třeba lokální monopoly. Jde o zajištění konkurenčního prostředí, a proto rada úřadu v plánu hlavních úkolů pro rok 2015 schválila, že se podíváme, zda funguje trh pro připojení mobilních sítí, takzvaného backhaulu.

LN: Operátoři tvrdí, že větší regulace omezí investice. Je nějaká cesta, jak zajistit stavbu pevných sítí v zanedbaných oblastech s pomalým připojením?
Fungující a dobře nastavená regulace jednoduše vede ke konkurenčnímu prostředí, které přináší rozvoj a inovace. Zásadní je ale i snížení byrokracie ve stavebním řízení. Brusel schválil směrnici na redukci nákladů při výstavbě sítí, která by se měla rychle implementovat do českého právního prostředí.

Osobně se ale obávám, že se to úplně časově nepotká s chystanými dotacemi z EU pro podporu budování broadbandu, a reálně proto hrozí, že se tyto prostředky budou využívat neefektivně. Už v roce 2011 existovala studie, podle které tvoří 80 procent nákladů při výstavbě sítí výkopové práce a přemrštěné ceny za věcná břemena. Ze strany ministerstev tady chybí jasný signál: Ano, máme zájem na tom, aby se stavba zjednodušila.

ČTĚTE TAKÉ:

LN: Jak regulaci pevných linek, ovlivní dělení O2, které je v nich dominantní?
Ohlášené rozdělení dává situaci nový rozměr. Naším cílem je teď provést funkční regulaci, i když víme, že budeme muset znovu analyzovat všechny trhy kde je O2 dominantní hráč. Plán je takový, že u složitějších trhů to bude na pořadu až příští rok. Do té doby budou platit ty současné, které už nyní předpokládají, že O2 může mít nějakého právního nástupce. Takže tady nebude žádné vakuum, kdy by někdo mohl vyklouznout z regulace. Je ale předčasné říkat, jestli nové analýzy skončí větší, nebo menší regulací.

LN: Společnost O2 si stěžuje, že 40 procent trhu má wi-fia není zdaleka tak dominantní, jak ČTÚ tvrdí. Budete to brát v potaz?
Je podstatné si uvědomit, že my analyzujeme velkoobchodní trh. Samozřejmě se díváme, jaký je dopad na spotřebitele, ale zohlednění podílu wi-fi v minulosti neprošlo přes Evropskou komisi. Takže si neumím představit, že bychom něco takového zkoušeli znovu.

LN: Jaký je váš pohled na návrh zpoplatnit bezplatné frekvence, tedy hlavně wi-fi připojení?
Nedovedu si představit, že bychom my něco takového navrhovali. Je to naprostý nesmysl. To, co naopak dlouhodobě říkáme, je, že současné poplatky jsou ze starého analogového světa, platí od roku 2005 a jejich princip je ještě starší. Žijeme ale v digitálním světě a měli bychom zohlednit poptávku po datech, tedy aby se za více využívání frekvencí neplatilo násobně více. To má souvislost i s aukcí na zbylé frekvence v pásmu 1800 a 2600, tak i nové 3600, kterou máme v plánu tento rok. Je ale potřeba nejdříve jejich využívání zlevnit. Připravili jsme nařízení vlády snižující poplatky a na podzim ho předali ministerstvu. Připomínkové řízení ale bohužel ještě neproběhlo, a mám proto obavu, jestli stihneme ještě letos přinést na trh nové kmitočty, které zlepší pokrytí v Česku.

LN: Je pravda, že i kvůli wi-fi nemáte právě idylické vztahy s ministerstvem průmyslu?
To si nemyslím. Nemohu vyloučit, že někteří radní mají s ministerstvem jiné vztahy, to ale neovlivním. Jednotliví radní jsou na předsedovi nezávislá jednotka. Na pracovní úrovni je snad vše v pořádku.

LN: Neshodli jste se ale třeba při nedávné novele zákona, oklešťující práva spotřebitelů, jaký je tam posun?
Nemáme aktuální informace o tom, jak se k tomu staví Evropská komise. Problém je, že ti, co psali novelu, trošku zapomněli, že tady existuje nový občanský zákoník. Připravujeme proto metodiku pro naše oblastní odbory, jak novelu aplikovat v praxi. Rozhodně nehodláme pominout třeba skupinu živnostníků, na které změny dopadly možná nejvíce. Určitě neplatí argument „ty jsi náš zákazník a já ti měním podmínky, protože to je ze zákona“. Operátory nic ke změně současných podmínek nenutí a všichni zákazníci mají právo od smlouvy odstoupit.

LN: Prý si úřad na novelu sám stěžoval u Evropské komise. Je to pravda?
Ne, to není pravda. S komisí úřad v této věci nekomunikoval, sami monitorují stav legislativy v jednotlivých státech z veřejných zdrojů. ČTÚ si tedy nemusí stěžovat v Bruselu, celý systém funguje jinak. Navíc, pokud vím, pan poslanec Jiří Pospíšil se toho sám chopil, informoval komisi a vydal o tom i tiskovou zprávu.

LN: V jaké fázi je novela zákona, která měla odstranit průtahy při přenášení čísel?
Návrh jsme připravili loni na podzim. Jedním z důvodů bylo, že jsem na sociální síti Twitter požádal, aby mi uživatelé sdělovali své zkušenosti. A právě přehnaně dlouhé lhůty pro přenos byly zmiňovány jako velký problém. Ministerstvo průmyslu nám poděkovalo za přípravu s tím, že to zohlední při některé z příštích úprav zákona. Takže jsme v očekávání.

LN: Na co dalšího se zaměřujete v ochraně spotřebitele?
V rámci standardních evergreenů je to kontrola smluvních podmínek a přenositelnosti čísel. Velkou novinkou je pak aplikace na měření rychlosti mobilního internetu. Chtěli jsme ji mít už loni, ale trochu se to zpozdilo, protože bude obsahovat nejen měření rychlosti, ale i kvality služby.

Bude obsahovat i sérii testů, jestli operátor blokuje přístup k některým službám. V současné době testujeme poslední verzi aplikace, někdy v březnu ji předvedeme a zpřístupníme veřejnosti. Vznikne nová mapa pokrytí, která ukáže uživatelskou zkušenost se sítěmi. Určitě to bude dobré jako zpětná vazba pro operátory a jejich marketing. My z toho budeme čerpat data a dále je zpřístupníme v otevřeném formátu, takže je bude moci využít kdokoliv. Poté bychom chtěli udělat aplikaci i pro pevné připojení.

LN: Jak se to líbí operátorům, nebudou to chtít napadnout?
Nezpochybňují, že takovou aplikaci můžeme mít, diskuse probíhají o tom, jak by měly být výsledky zveřejňovány, aby nedocházelo ke zkreslení. Od kolegů z Rakouska jsme byli upozorněni, že k tomu může docházet záměrně v rámci konkurenčního boje. Naše aplikace ořezává výkyvy, aby k tomu nedošlo.

Naším cílem je, aby aplikace byla ve všeobecné shodě, aby ji i operátoři vnímali jako důležitý ukazatel, jak lidé využívají a hodnotí jejich síť. Pokud ale shoda nebude, tak je nám líto, ale my tu aplikaci chceme. V Rakousku se prý jeden operátor chystá aplikaci soudně napadnout, takže se na to můžeme připravit i my, ale snad to nebude potřeba.

LN: Jak dnes vypadá plán zrušení roamingu v EU?
Ambiciózní telekomunikační balíček, který loni prosadila dřívější komisařka Neelie Kroesová, byl postupně „vykostěn“. Zbylo jen téma síťové neutrality a právě roamingu. Od jeho úplného zrušení je ale postupně upouštěno, protože hojně turisticky navštěvované státy se bojí, že to ekonomicky uškodí jejich domácím sítím.

Stávající regulace roamingu tak zůstává v platnosti a komise se nyní soustřeďuje na snížení či nesnížení cen dat. V rámci členských států asi obecně panuje shoda, že by operátor mohl účtovat jen nějakou jednorázovou částku. Ale to je všechno ještě předčasné.

Autor: