Zjednodušeně řečeno, daň nebude vyměřovat finanční úřad, ale bude automaticky stanovena ve výši, kterou uvede sám poplatník. A pokud ten daňové přiznání nepodá, bude se mít za to, že daň je nulová.
Poplatníkům odpadne čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním. Uvítat by to mohli třeba ti, kteří čekají na stanovení nadměrných odpočtů a dnes musejí týdny čekat, než berní úřad vyjasní případné pochybnosti.
Evidence tří mrkví? Babišovy pokladny vadí farmářům. Někteří na trzích skončí |
Úředníci už nebudou ani „vychytávat“ případné nesrovnalosti v přiznání a řešit s poplatníkem jejich nápravu. Stát zkrátka přijme údaje a výši doplatku nebo přeplatku tak, jak je uvede občan nebo firma.
„Samovyměření znamená, že co jste podal, to se vám rovnou vyměří,“ říká šéf finanční správy Martin Janeček.
Opatření, které na první pohled vypadá jako revoluční benevolence pro plátce, nepovede podle ministerstva k většímu riziku chyb, nebo dokonce machinací a podvodů. „Těžiště prověřování se přesune z úseku vyměřování do oblasti kontroly. Bude to pro finanční a celní správu velká změna v jejich práci,“ uvedla na adresu chystané úpravy zákona náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. S redukcí úřednického stavu se proto nepočítá.
Zodpovědnost se přesouvá k lidem
O co méně budou úředníci dohlížet na lidi a firmy při podávání daňového přiznání, o to více finanční správa podle svého šéfa Janečka posílí automatické softwarové filtry a IT analytické nástroje, které částečně už dnes údaje z daňových přiznání vyhodnocují.
V podstatě se zodpovědnost za správně podané a vyčíslené daňové přiznání ještě víc přesouvá na poplatníky. Pokud berní úřad při následné kontrole zjistí pochybení a daň doměří, musí dotyčný počítat i s příslušnou sankcí.
Podle lidí z branže a daňových poradců se z pohledu klientů finančních úřadů oproti současnému stavu zas tak moc nestane. A změna bude mít větší význam spíš pro berní správu.
„Je to projekt, který míří spíš dovnitř daňové správy než ke klientům. Nějakých pětadevadesát procent daňových přiznání už dnes vyměřuje finanční správa tak, jak je podali poplatníci,“ komentuje chystanou novinku prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.
I ona si myslí, že změna nepovede k rozšíření machinací třeba se základem daně. „Výhodou současného stavu ale je, že když se poplatník splete, úředník ho na chybu může hned upozornit,“ dodává Pospíšilová.
Prověrka i odjinud
Kontrolovat daňové subjekty podle dalšího z plánů ministerstva financí bude nově moci kterýkoliv finanční úřad v republice – nejen ten, pod který konkrétní občan nebo firma spadá. V praxi to bude znamenat, že například firmu se sídlem v Praze bude kontrolovat některý méně vytížený finanční úřad z jiného kraje.
„Místně příslušný úřad bude dál subjektům k dispozici pro kontakt třeba při podání daňového přiznání, ale kontrola může přijít odkudkoliv,“ říká Janeček.
Čtvrtina živnostníků nezvládá zaplatit daně. Vezmou si půjčku |
Úřady tento systém začaly zkoušet už dříve; má pomoci zejména při odhalování rozsáhlých karuselových podvodů s DPH v řetězci nastrčených bílých koní a desítek propojených firem, které mají sídla napříč republikou.
Právě DPH je podvodníky nejvíce zneužívaná daň. Evropská unie, která má rozpočet 140 miliard eur, odhaduje, že ročně přichází daňovými podvody o 170 miliard eur.
Pro Česko se tato „DPH mezera“ způsobená podvodníky udává ve výši 3,2 miliardy eur, tedy necelých 90 miliard korun.
