Letošní tropická vedra tak sice do určité míry vylepší bilanci mnoha pivovarům, ale ne natolik, aby to zvrátilo sestupný trend spotřeby. Platí ustálené rčení – čeho je moc, toho je příliš.
Ještě v roce 2009 činila spotřeba piva na domácím trhu 17 milionů hektolitrů. Po propadu v následujících dvou letech, způsobeném zvýšením spotřební daně, a tedy i vyšší cenou piva, se pak odbyt vyšplhal k 16,5 milionu hektolitrů. Od té doby třetím rokem klesá.
Pivovary sázejí na plechovky. Chtějí do prodeje investovat stamiliony |
Češi si víc vybírají, padá kdysi obrovský prodej nízkostupňových výčepních piv a do trendu zdravého životního stylu se řadě lidí hodí spíš nealkoholické nápoje.
„Tahle nedávná panující vedra jsou z hlediska pivovarů příznivá, příznivější, než když v létě prší, ale má to své hranice. Nemyslím, že by letošek výrazně změnil situaci minulých let,“ soudí Tomáš Maier, který se na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze zabývá ekonomikou pivovarů.
Před lety na téměř stovce příkladů zdokumentoval závislost měsíční produkce pivovarů na měsíční průměrné teplotě. Vyšlo mu, že každý nárůst průměrné měsíční teploty o jeden stupeň Celsia vede ke zvýšení měsíčního výstavu piva v Česku téměř o 25,5 tisíce hektolitrů.
Růst prodeje má svůj limit
Jenže tahle přímá úměra má své teplotní hranice. V extrémních vedrech přes 30 stupňů už lidé místo piva volí často méně alkoholické alternativy.
„Optimální teplota pro prodej piva je podle našich zkušeností 23 až 25 stupňů Celsia a pak už spotřeba dále neroste,“ komentuje situaci Petr Samec z Budějovického Budvaru.
Pivovary ale jinak ve svých oficiálních odpovědích prodejní limity nezmiňují a nešetří superlativy nad nárůstem prodeje. Vyzdvihují přitom rekordní červencový odbyt. V Budvaru uvádějí, že v létě obecně roste prodej jejich piva napříč sortimentem zhruba o 50 procent oproti zimním měsícům.
„Přestože byl pro nás loňský červenec z hlediska prodeje nejúspěšnějším měsícem roku, ten letošní ho především díky teplému slunečnému počasí ještě překonal,“ pochvaluje si mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.
Pro Pivovary Staropramen byl letošní červenec druhým nejúspěšnějším prodejním měsícem v historii firmy. „Ve srovnání s loňskem byly naše prodeje v tomto měsíci vyšší o více než dvacet procent,“ vypočítal mluvčí Pavel Barvík.
Rozhodnou inovace
Na celý letošní prodej bude mít podstatnější vliv to, do jaké míry se pivovarům podaří přilákat své zákazníky na záplavu novinek a inovací. Platí to pro Prazdroj, který ovládá zhruba 40 procent trhu, i další velké hráče. Kromě zmíněných tří také pro Heineken nebo skupinu Pivovary Lobkowicz.
Mnohým malým a prakticky všem minipivovarům odbyt roste i bez plošných masivních reklam, ale dohromady nemají na celý trh zásadní vliv.
Největší podíl na tuzemské spotřebě má právě Prazdroj, který letos investuje desítky milionů do rozsáhlé přesvědčovací kampaně ve prospěch svého Gambrinusu. A jeho nových variant.
Ještě před lety pivovar uváděl, že značku Gambrinus má u nás každé čtvrté prodané pivo. Teď tvrdí, že každé páté. To by znamenalo jen u této značky za uplynulých několik let propad Prazdroje i tím i celého trhu o tisíce hektolitrů nápoje.
