Díky tomu můžou takové firmy nabízet majitelům vraků až dva a půl tisíce korun. „A i s výdaji na přepravu mají pořád obrovský zisk, protože na auto nemusí sáhnout,“ tvrdí v rozhovoru pro Lidovky.cz předseda Sdružení zpracovatelů autovraků Milan Petr.
Lidovky.cz: Jak poznám poctivé vrakoviště?
Zákazník to úplně nepozná. Vodítkem může být to, že vrakoviště dává enormní částku za výkup auta. Majitele samozřejmě zajímá, kolik dostane peněz do kapsy. Ale v rámci ekologie a plnění směrnice EU je to signál, že něco není v pořádku.
Lidovky.cz: Kolik firmy za auta nabízejí?
Můžou dostat dva až dva a půl tisíce korun.
Lidovky.cz: To se vrakovišti vyplatí? Marže za likvidaci jednoho auta se pohybují ve stovkách korun.
Milan Petr.
Vyplatí se to ve chvíli, kdy likvidaci neprobíhá tak, jak by měla. Když poctivý provozovatel odevzdá nebezpečné odpady, zajistí recyklaci plastů či molitanu ze sedaček a udělá vše podle pravidel, pak bude jeho marže skutečně ve stovkách korun. Pokud ale některé postupy vynechá a odveze auto třeba do Polska, může za vůz o jedné tuně dostat až šest tisíc korun. I s výdaji na přepravu má pořád obrovský zisk, protože na auto nemusí sáhnout. Pak se ale o ekologické likvidaci nemůžeme bavit.a odveze
Lidovky.cz: Co se v Polsku s autem děje? A v jakém stavu ho tam firmy odváží?
V Polsku si společnost Mittal z evropských dotací pořídila drtič. Je nutné dohlížet na jeho výkonnost, jenže tun se mu nedostává, na trhu je málo šrotu. Drtič je třeba něčím „nakrmit“, a proto firma nakupovala autovraky. To období ale podle mě letos skončí, už to tedy nebude tak výhodné.
VĚTŠÍ KONTROLA?V novém odpadovém zákoně plánuje ministerstvo životního prostředí recertifikaci všech vrakovišť. Dále pak zavedení povinnosti krajů fyzicky kontrolovat vrakoviště a uvažujeme také o zavedení značení jednotlivých dílů z autovraků s cílem větší kontroly nad prodejem náhradních dílů Petra Roubíčková, mluvčí MŽP |
Lidovky.cz: Co dalšího nepoctivci s vraky dělají?
Auta naloží do vagonu, někam dospodu, aby nebyla vidět. Vraky pak shoří v hutích. Do nich by měly teoreticky přijít jen čisté karoserie a železo po demontáži. To se ale úplně neděje. Proto můžou některá vrakoviště nabízet takové peníze za výkup aut.
Lidovky.cz: Může majitel auta nějak doplatit na to, že ho odevzdá na sběrné místo, které s ním nenaloží podle pravidel?
Když auto odevzdá do zařízení, které má povolení od krajského úřadu, dostane doklad o odevzdání vraku k ekologické likvidaci. Občanovi nehrozí žádný postih, nemá žádnou povinnost sledovat dál, co se s autem děje.
Lidovky.cz: Poškozuje jej tedy “pouze“ to, že musí dýchat spalované autovraky?
Ano, když třeba na Ostravsku hoří v pecích čalounění a gumy, pak to dýchá v ovzduší.
Lidovky.cz: Pro ekologickou likvidaci ale existují přísná pravidla. Kdo dohlíží na jejich dodržování?
A jsme u toho: nikdo. Česká inspekce životního prostředí má 80 kontrolorů na celou republiku a 570 provozovatelů nemůže prověřit. Dlouhodobě proto tvrdíme, že v Česku ekologická likvidace autovraků – až na výjimky – neexistuje. Podle našich odhadů je poctivých provozovatelů vrakovišť jen zhruba 180. Ministerstvo životního prostředí firmy kontrolovat může, ale současný stav ignoruje a úmyslně tak porušuje zákon.
SDRUŽENÍ ZPRACOVATELŮ AUTOVRAKŮ
|
Lidovky.cz: I ministerstvo ale říká, že vrakovišť je na malé Česko příliš. Proč vydávají krajské úřady tolik licencí?
Protože ministerstvo neumí a nechce trh regulovat. Zákon o ekologické likvidaci platí od roku 2004. Směrnice EU se dostala do českého právního řádu. To je správné. Jenže jak ministerstvo, tak krajské úřady vrakoviště nekontrolují, byť nástroje k tomu mají. Jestli se dnes ministerstvo hájí tím, že připravuje nějaký zákon, který bude trh regulovat, tak ten jsme z 90 procent řešili a navrhovali my.
Lidovky.cz: Co potřebuju k tomu, abych mohl v Česku provozovat ekologickou likvidaci?
Řeknu to trochu nadneseně: koupíte si někde zbořený kravín, buldozerem ho rozhrnete, najdete si správný kontakt na krajský úřad a povolení dostanete. Poctiví podnikatelé investují miliony do zabezpečených ploch, a vedle nich fungují vrakoviště v rozhrnutém kravíně.
Lidovky.cz: Jak by měl vypadat správný postup při likvidaci auta?
Za likvidaci své značky primárně zodpovídají její výrobci. Jinak řečeno: žádný provozovatel vrakoviště by neměl existovat bez smlouvy s výrobcem či zástupcem značky, jejíž auta ekologicky likviduje. To se ale neděje, každý zpracovává všechno a nikdo to nehlídá. Správný postup je například ten, že se v dílně nejprve vypustí všechny nebezpečné kapaliny. Pak někdo vozidlo rozebere do šroubku, odpady odevzdá a druhotné suroviny zpeněží.
Lidovky.cz: Autobaterie či katalyzátory pak tedy dále prodáváte?
Ano, jsou firmy, které zpracovávají katalyzátory, to samé platí u autobaterií. Podobné je to u olejů, brzdové či chladicí kapaliny. Ke všem těmto surovinám je nutné mít doklad, kam se od vás dál posunuly.
Lidovky.cz: Jak často se stává, že vám majitelé přivážejí auta „očesaná“ o autobaterie a další díly?
Ve velké míře. Lidé z různých výkupen jezdí po obcích a hází do schránek letáky, že mají zájem o autobaterie, katalyzátory, kabely... Zbytek pak majitelé vraků přivezou k nám, protože potřebují doklad o ekologické likvidaci vozu, aby ho mohli vyřadit z registru. Ve městech se to děje méně, na vesnicích jsou lidi větší kutilové.
Lidovky.cz: Když vám takové auto přivezou, tak to pro vás není zrovna zlatý důl, že?
Samozřejmě, ve vraku zůstanou hlavně odpady, za které platíme. Třeba čalounění, sklo nebo pneumatiky. Protože jim doma zbyly, hodí vám ještě nějaké do kufru.
Lidovky.cz: Pomáhá vám aspoň částečně státní příspěvek, který je nyní 412 korun za jedno zlikvidované auto?
V současné době je mininum firem, které se k příspěvku přihlásí. Jeho systém je absolutně špatně nastavený, bez konzultace s naším sdružením. Komodity musíme odevzdat jen do určitých firem, které jsou někdy i na druhém konci republiky. Převoz je často tak nákladný, že to nikdo neudělá. Podle mého názoru je to dokonce porušení hospodářské soutěže, což zřejmě napadneme.
