30. října 2017 18:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Lithium jako ropa budoucnosti. Vznikne kartel těžařů, nebo jde o bublinu?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
V Bolívii se lithium získává ze solných roztoků ve vyprahlých oblastech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Bolívii se lithium získává ze solných roztoků ve vyprahlých oblastech. | foto: Shutterstock

PRAHA Dnes se často skloňuje v médiích, a nemusí jít jen o Česko před volbami. Investiční banka Goldman Sachs lithium rovnou nazvala „ropou budoucnosti“ a někteří analytici se strachují, že po vzoru ropného OPEC vznikne něco jako kartel producentů lithia. Nebo je to vše jen krátkodobá bublina?

Když na rok přesně před dvěma sty lety objevil Johan August Arfwedson lithium, asi vůbec netušil, že se tento prvek jednou bude těšit celoplanetární pozornosti. Švédský vědec nazval nový kov značné fádně – lithos znamená ve starořečtině prostě kámen.

Dnes už víme, že lithium je kov v mnohých směrech zajímavý a užitečný. Jako nejlehčí kov totiž plave na vodě a po vhození do ní začne syčet a vzplane červeným plamenem. Lithium je také značně měkké, můžete ho krájet běžným kuchyňským nožem a taví se už při 180 °C.

Tyto vlastnosti přinesly lithiu řadu využití i mimo školní chemické laboratoře. Člověk nemusí mít doma sklokeramickou desku nebo pracovat s průmyslovými mazivy, aby přicházel s lithiem do styku denně. Průměrná baterie v mobilním telefonu ho totiž obsahuje pět až sedm gramů a každý notebook až čtyřicet.

Je to právě schopnost dobře ukládat elektrický proud, která činí z lithia horké zboží. Vedle baterií do elektronických zařízení, případně baterií pro skladování elektřiny vyrobené v solárních panelech na střeše nebo ve větrné turbíně za humny, jde především o elektromobily.

Magazín Index Lidových novin

O pokrocích na tomto poli čteme denně. Ceny stále padají a například v Číně je elektromobil po započtení všech státních dotací stejně drahý jako klasické auto a i v Evropě a USA bude asi brzy dosažena cenová parita.

Tažení za čistší ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů, spojené s možným zákazem prodeje automobilů se spalovacím motorem v některých zemích, roztáčí technologický pokrok na plné obrátky. V dnes asi nejznámějším elektromobilu Tesla S je přitom celých 63 kilogramů lithia. Poptávka proto bude s velkou pravděpodobností růst, možná raketově.

Podíl využití lithia mimo energetiku se do roku 2025 smrskne z dnešních 60 procent na necelou třetinu a podobně poklesne také význam tradičních baterií. Uvolněný prostor zaberou zejména baterie do elektromobilů (38 procent trhu v roce 2025, dnes čtrnáct procent) a elektrických kol. Stoupne také podíl baterií pro skladování elektřiny v přenosové síti anebo u jejích producentů.

Jak a kde

Tradičně se lithium získávalo obvyklými hornickými postupy. Důlní těžbu ale následuje poměrně náročné přepracování na sloučeninu, kterou můžeme dále využít, zejména na uhličitan lithný (jeho koeficient LCE, lithium carbonate equivalent, je pak nejpoužívanější jednotkou měření produkce lithia).

Těžba v dolech je ale technicky a kapitálově značně náročná, a proto se v minulých desetiletích produkce lithia přesunula do vyprahlých oblastí Severní a Jižní Ameriky, kde se prvek získává ze solných roztoků.

Takzvaný jihoamerický lithiový trojúhelník, odkud dnes pochází skoro polovina světové produkce, se rozprostírá ve východní části pouště Atacama. Na tamních solných pláních se čerpá solný roztok, který se ve speciálních nádražích odpařuje.

Po 18 až 24 měsících na pouštím vzduchu a slunci zhoustne lithiový koncentrát patnáctkrát a po vyčištění ho lze často prodat zákazníkům bez dalšího zpracování. Tento způsob je levnější než důlní těžba, ale na druhou stranu není produkce příliš flexibilní a i její rozšíření má svá úskalí, mimo jiné ekologické povahy. V současnosti mají obě metody na získávání lithia stejný podíl.

Těžbě lithia nyní kraluje Chile, hlavní producent jihoamerického lithiového trojúhelníku. První místo ale podle odhadů brzy obsadí současná světová dvojka Austrálie se svou důlní těžbou. Na třetím místě je Argentina s Čínou, jejichž postavení na trhu s lithiem je ale daleko významnější, než by napovídala tato statistika.

Čína je totiž největším importérem lithiových meziproduktů, hojně dovážených zejména z Austrálie, a má největší zpracovatelské kapacity. Navíc se ve východní Asii, nacházejí hlavní výrobci baterií, což čínské postavení dále posiluje. Koho bychom naopak mezi největšími producenty hledali marně, je Bolívie, ačkoli představuje další roh lithiového trojúhelníku. Navíc by se na bolivijském území mohlo nacházet více lithia než v Chile nebo Argentině.

Tamní socialistické vládě se ale nedaří produkci lithia nastartovat a zahraniční investoři s potřebným know-how se do země z pochopitelných důvodů příliš nehrnou (obdobně to do nedávna bylo v Argentině, která má rovněž daleko větší potenciál). Zajímavý dlouhodobý potenciál mají také USA, kde se zatím těží spíše méně, a v menším množství i další státy, mezi nimi například Kongo, Brazílie a Srbsko.

Roh hojnosti, nebo tržní bublina

Mediální pozornost věnovaná lithiu by stěží nabrala takové obrátky, kdyby nedošlo v posledních dvou letech k raketovému nárůstu jeho ceny. Některé zdroje mluví o růstu až na dvojnásobek. Avšak trh je značně nepřehledný (žádná burza s lithiem neexistuje) a možná nárůst tak strmý nebyl.

V každém případě se množí obavy, že producenti nebudou s to pokrýt zvýšenou poptávku, především ze strany výrobců elektromobilů. Například Tesla by v roce 2018 mohla podle agentury Bloomberg potřebovat přes 35 tisíc tun uhličitanu lithného, tedy téměř šestinásobně více než o pouhé dva roky dříve.

Na druhou stranu existují analytici, kteří o nárůstu ceny lithia mluví jako o spekulativní bublině, která brzy splaskne. Jednak může elektrifikace osobní dopravy zaostat za očekáváními. To má být mimochodem vedle technologického pokroku příčina, proč jsou lithiové baterie nyní velmi levné – kapacit na jejich výrobu se postavilo příliš a výrobci teď horko těžko shánějí odbyt.

Nemálo odborníků ale poukazuje na paralelu s kovy vzácných zemin, které se krátce staly miláčkem médií v zimě 2010/2011. Tehdy se svět strachoval, že Čína, kde se těžilo 95 procent vzácných zemin, omezí vývoz těchto pro některé obory zásadních kovů. Ceny vyletěly strmě vzhůru, často až na deseti- nebo dokonce dvacetinásobek. A dnes? Otevřela se nová naleziště, atmosféra se uklidnila a ceny vzácných zemin spadly téměř na hodnoty před cenovým boomem. Podobně to může dopadnout i s lithiem.

Jakub Kučera
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na Lidovky.cz