Jsou jich tisíce. Jen loni v Česku takových přibylo 857 a ke konci roku počet dosáhl rekordních více než 17 tisíc. Před 20 lety jich bylo 6,5 tisíce.
„Podle mě takových devadesát procent malých lodí tankuje z donesených kanystrů odkudsi ze břehu, což je tristní situace. Jenže malé lodě mají zejména v Praze, ale i jinde po republice, bídnou možnost, jak bezpečně a pohodlně přímo natankovat,“ říká kapitán a provozovatel lodní přepravy pro turisty a další zájemce David Hrdina.
Zájem o tyto služby podle něj ale roste, a tudíž i nabídka. Například v Praze provozuje osobní lodní přepravu už víc než desítka společností. „Nejvíce přibývají právě malá rekreační plavidla,“ potvrzuje ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Důvodů je podle ní více.
Máme se dobře, kupujeme lodě
„Jednak se projevuje dobrá kondice ekonomiky, lidé si ve zvýšené míře pořizují právě rekreační plavidla, jednak stát dlouhodobě investuje do splavnění vodních cest a rozvoje navazující infrastruktury, vznikají nová vývaziště, přístaviště a veřejné přístavy s využitím též pro rekreační plavbu,“ říká Němcová.
Poslední český remorkér převzal stát. Vodní silák bude dál zachraňovat lodě |
Připomíná například fenomén rekreační plavby splavněným Baťovým kanálem a navazujícími úseky řeky Moravy. Jenže právě na Moravě neexistuje jediná možnost tankování paliva do plavidel. V Čechách je situace jen o málo lepší. Rekreační plavidla mají k dispozici tankování na Vltavě v přístavu v Nelahozevsi a na Slapech. O něco jednodušší mají tankování velké osobní a nákladní lodě, remorkéry, kterých eviduje Plavební správa přes tisíc, třicítka jich přibyla loni. Zájem o naftu, zčásti i benzin, pro pohon lodí úměrně tomu roste.
A podle zástupců společnosti Čepro, jež provozuje v Praze na Vltavě jednu z největších tankovacích stanic pro (větší) lodě u nás, to není jen rostoucím počtem plavidel, ale vliv má i splavnost nebo počasí v dané sezoně.
„Spotřeba paliva pro podnikání vykazuje nárůst oproti minulosti. V Praze máme jednu tankovací loď a jedno prodejní místo na nábřeží Kapitána Jaroše,“ popisuje situaci mluvčí Čepra Lenka Svobodová. Čepro také v republice zaváží naftu autocisternou na další čtyři místa na jižní Moravě a v jižních Čechách – buď přímo do lodí, nebo do tamních nádrží.
Průkaz na malou loď (do 20 metrů délky a 12 osob)
|
Prodejců paliva do lodí je v Česku víc, lze například tankovat v některých servisních centrech v přístavech. „Servisní centra ve veřejných přístavech zabezpečují mnohem širší rozsah služeb než pouhé čerpání pohonných hmot. Jde třeba o odběr nádních vod (směsi vod s olejem v jímkách motorových člunů), zbytků nákladů, zbytků olejů a mazadel, zaolejovaného textilu, dodávky energií, vody a podobně,“ říká Miloslav Černý, šéf společnosti České přístavy, která provozuje říční přístavy, sklady a terminály v Praze, Kolíně, Ústí nad Labem a dalších městech.
Podle vltavsko-pražského patriota, cestovatele, někdejšího ředitele Pražské paroplavební společnosti a dnes šéfa společnosti Prezidentské plavby Štěpána Rusňáka souvisí rostoucí zájem o plavby a plavidla s lepší ekonomickou situací u nás. „Přibývá luxusních, aut, letadel, ale i plavidel,“ říká.
Bídný servis pro plavidla
Proti tomu však jde nedostatečná přístavní infrastruktura, nejen možnost tankování, ale samotného kotvení, doplňování pitné vody, napojení na elektřinu. Pro srovnání uvádí Rusňák výrazně lepší podmínky, včetně bezpečnosti a ekologie, v Nizozemsku a dalších západních zemích.
„Těžko očekávat, že u nás bude ze dne na den stejná situace jako v zemích, kde lodní kulturu budují po staletí. Ale stačilo by prozatím snížit ty obrovské administrativní překážky při budování přístavišť a infrastruktury. Zlepšit spolupráci podnikatelů s místní samosprávou,“ připomíná Rusňák.
