Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Luxusní vila po Gottwaldovu zeti je na prodej

Ekonomika

  6:00
SENOHRABY - Vnitřní bazén, pozlacené kohoutky, posilovna. Na první poslech by člověk těžko odhadoval, že jde o výčet zařízení v secesní vile, která patřila duchovnímu otci převýchovných lágrů, kam bývalý režim posílal lidi se „špatným“ třídním původem. Odpovídá to ale vlastně tomu, jakou pověst generál a první zeť komunistického prezidenta Klementa Gottwalda měl. Jen šeptem a opatrně se říkalo, že jestli něco Čepička umí, tak marnotratně rozhazovat státní peníze.

Klement Gottwald foto: Reprofoto

Alexej Čepička si senohrabskou vilu pořídil jako letní rezidenci. Pokud se najde někdo, kdo má volných pár desítek milionů, může si užít stejný výhled do krajiny, jaký si dopřával někdejší socialistický ministr obrany. 

Ani nejznámější majitel letního sídla, jimž byl právě kovaný komunistický ideolog s armádní hodností, si nedělal vrásky z toho, kdo v domě bydlel předtím, jinak by mu mohlo vadit buržoazní zázemí. Vilu postavili za Rakouska Uherska mezi lety 1902 a 1904, už tehdy se v ní nepočítalo s celoročním pobytem, nýbrž sezonním luxusním odpočinkem.  První majitelkou byla pravděpodobně Marie Oswaldová, která již několik realit vlastnila v hlavním městě Praze.

Dům získala Čepičkova manželka

To je další paradox kolem nabízeného bydlení v Senohrabech – generála Čepičku i v paměti těch, kdo danou dobu nezažili, udržuje knižní a filmové zpodobnění Černých baronů. Zatímco do pomocných technických praporů posílal šlechtice, vysokoškolsky vzdělané lidi nebo kněze, k domovům, odkud je odváděl, takovou averzí netrpěl. Čepička rád kádroval. V 50. letech nechal sledovat desítky jiných generálů, a když se mu nezdáli, přinutil je odejít.

Vila po Čepičkovi přecházela mezi soukromými majiteli až za komunistické éry, zájmu nacistů unikla. U komunistů se jí to nepovedlo. Generál luxusní a velmi drahou nemovitost vlastně vyženil. V roce 1957 vila přešla za 70 tisíc korun do rukou Marty Čepičkové, dcery Klementa Gottwalda, který zemřel čtyři roky předtím. To už byla Marta, jak příjmení ukazuje, chotí prominentního režimního pohlavára. Do secesní vily se zamilovala na první pohled. 

Spolehlivé historické prameny v tomto ohledu nejsou, ale kolem prodeje vily panují podezřelé okolnosti. Někteří historikové předpokládají, že přechod majetku na komunistické prominenty nebyl zcela dobrovolný.

V rodině Čepičkových stavba zůstala až do roku 1992, kdy ji prodala dcera Alexeje a Marty Čepičkových Alena. Vydělala na tom pohádkově, přišla si na astronomických 40 milionů korun. V ekonomických poměrech raných 90. let je to neuvěřitelná částka.

Dům vydržel Čepičkovým déle než členství ve straně. Po Stalinově smrti se hledal viník praktik režimu v první půli 50. let. Čepička se stal symbolem nespravedlivě potrestaných, KSČ ho vyloučila.

Celková plocha prodávaného pozemku je 6235 metrů čtverečních, samotná obytná plocha vily zabírá 609 metrů čtverečních. Na pozemku lze najít například fontánu na vydlážděné terase, ale také sochy Boženy Němcové a Karla Havlíčka Borovského přímo na fasádě vily. V interiéru narazíte například na mramorový krb, obývací pokoj s původně malovaným stropem či finskou saunu. Současná zachovalá podoba vily je především výsledkem nemalých investic současných majitelů. 

Autor: