Zálohy by v roce 2009 nemusely platit podniky, které zaměstnávají maximálně pět osob. Podle premiéra by se opatření mělo dotknout čtvrt milionu subjektů, které tak na svých účtech budou mít až o 22 miliard korun více. O stejnou sumu ale přijde státní rozpočet.
Výhodou návrhu je podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana také fakt, že jej lze zavést exekutivně a nemusí se měnit zákony. Opatření se má vztahovat již na zálohy, které by podnikatelé měli platit v prvním čtvrtletí. "Udrží to tedy v podnicích peníze. Těch 22 miliard jsou reálné peníze, které by musely podnikatelé zaplatit," uvedl ministr.
Ze stejného důvodu, tedy kvůli zvýšení platební schopnosti firem, vláda schválila i zrychlení vratky DPH. Obě opatření by nakonec měla být fiskálně neutrální, protože podnikatelé budou muset daně na začátku roku 2010 zaplatit.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman ale doufá, že uvolněné peníze podnikatelé použijí na investice, které si dle protikrizového plánu mohou mnohem rychleji odepsat.
| 16 bodů, které mají dostat Česko z krize |
|
1) Sleva na sociálním pojištění |
Protikrizový balíček se blíží ke 100 miliardám
V protikrizovém plánu zůstala většina známých návrhů, například snížení sociálního pojištění nebo zrychlení odpisů. Podle premiéra by tyto úlevy měly stát rozpočet okolo 21 miliard korun. Podnikatelé by si rovněž mohli odečíst DPH u všech nových aut. Tento návrh již projednává Poslanecká sněmovna.
Vláda by měla také dát dvě miliardy korun Českomoravské záruční a rozvojové bance, aby měli malí a střední podnikatelé dostupnější úvěry. Šest miliard plánuje kabinet investovat do zateplování rodinných domů a 600 milionů chce dát do zateplování paneláků. Dvě miliardy pak jsou připravené pro investice do veřejné dopravy do krajů, které krize postihne nejvíce.
Rekordní jsou i investice do infrastruktury. I s přebytkem z minulého roku chce vláda do této kapitoly přidělit přes 90 miliard korun, což je více než dvojnásobek investic z minulých let.
Celkové přímé výdaje na protikrizová opatření činí podle premiéra 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 70 miliard korun, dalších 22 miliard vyplývá z odpuštění placení záloh na dani z příjmu.
