Zvláště pokud jim nejde o rychlé zbohatnutí na riskantních měnových operacích, ale o to, aby během období několika příštích let kvůli „sázce“ na korunu neztráceli.
„Koruna je dlouhodobě nejstabilnější měnou v regionu,“ uvádí šéfka ekonomického výzkumu Raiffeisenbank Helena Horská. „Když se povede dobře české ekonomice, povede se i koruně. V horizontu tří až pěti let bych určitě sázela na korunu,“ dodává.
PSALI JSME: |
Ten, kdo uvažuje v krátkodobějším horizontu, nejspíš k podobně jednoznačnému závěru nedojde.
Česká národní banka (ČNB) předloni korunu oslabila kvůli boji s hrozbou deflace – tedy poklesu cen, který bývá obvykle spojen s nepříznivým vývojem celé ekonomiky. I když se na první pohled může lidem vidina nižších cen líbit, časem by mnozí z nich zjistili, že se jejich životní úroveň ve skutečnosti zhoršuje.
Kvůli závazku ČNB, že koruna neposílí pod úroveň 27 korun za euro, se tak lidem například prodražily dovolené v zahraničí. Jejich úspory v korunách v přepočtu na euro či jiné měny mírně klesly.
Konec intervencí jen tak nepřijde
A centrální banka se ani na konci loňského roku rozhodně nezavázala, že už na žádné další oslabování koruny tlačit nebude.
V prosincovém prohlášení ČNB je možné najít větu s opačným vyzněním, i když se týká vyloženě „černého“ scénáře, který ve skutečnosti nemusí nastat: „Teprve pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání, bylo by třeba zvážit posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň.“ To už by muselo být...
Helena Horská o podobném scénáři pochybuje. „Pouze hrozba návratu recese do českých luhů a hájů by donutila Českou národní banku znovu vstoupit do stejné řeky – zaintervenovat proti koruně a poslat ji přes 28 korun za euro.“
To podle Horské zatím nehrozí. Ani tato ekonomka ale zcela nevylučuje „samovolné“ dočasné oslabení české měny. „Kdyby přece jen začala česká ekonomika zpomalovat pod tíhou chřadnoucí Evropy, devizový trh sám pošle korunu k slabším úrovním, jak to udělal i v srpnu 2014.“ Tehdy koruna oslabila z obav před dopadem ukrajinského konfliktu.
Miroslav Singer, guvernér České národní banky (ČNB)
Podobně se ostatně vyjádřil v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny také guvernér ČNB Miroslav Singer. Na otázku, zda by centrální banka mohla nastavit jiný cíl, než je 27 korun za euro, odpověděl: „Nelze to vyloučit, ale bez mnohem dramatičtější změny ekonomické situace to považuji za velmi nepravděpodobné. Nezdá se, že by k tomu byla v bankovní radě vůle.“
Kdo by si už dnes chtěl přece jen trochu zaspekulovat, jistou možnost podle Horské má. Nabízí ji dobrá kondice ekonomiky Spojených států. „Je-li chuť a odvaha, nabízí se uložit část prostředků do amerického dolaru, kterému jsou i v roce 2015 předpovídány další dvouciferné zisky,“ uvádí ekonomka.
Proč ale všichni očekávají, že by ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu koruna měla posilovat v každém případě?
Za prvé je jasné, že současná politika centrální banky nemůže pokračovat donekonečna. Dříve nebo později ČNB korunu „pustí ze řetězu“. Zatím se mluví o tom, že to nejspíš bude v roce 2016 – až ekonomika zaznamená výraznější oživení, které s sebou přinese také přiměřený růst cen. Jisté je, že dřívější posílení koruny pod 27 korun možné není – tedy pokud ČNB splní to, k čemu se zavázala. A to nejspíš splní.
Příchod eura, silnější koruna
Další očekávané posilování koruny souvisí s budoucím zaváděním eura v Česku. Čím blíže bude datum českého vstupu do eurozóny, tím větší může být paradoxně trend směrem k silnější koruně.
Češi už něco podobného zažili před vypuknutím finanční krize v roce 2008, kdy se zdálo být zavedení eura v tuzemsku na spadnutí.
Jak uvádí český zmocněnec pro zavedení eura Oldřich Dědek, tuzemští exportéři byli tehdejším posilováním koruny velmi rozladěni a tlačili na vládu Mirka Topolánka, aby tomu učinil přítrž právě zavedením eura. (Více v rozhovoru na vedlejší straně.) Vše se nakonec „semlelo“ jinak a krize znamenala pro eurooptimisty čáru přes rozpočet.
Nejde ale jen o české vzpomínky. „Dřívější zkušenosti zemí, které vstupovaly do eurozóny, ukazují, že je lepší mít kurz národní měny vůči euru relativně slabší, protože před samotným vstupem bude tak jako tak posilovat,“ řekl guvernér Singer.
Otázkou je, jak daleko je zavedení eura. Vstup do eurozóny není v Česku zrovna populární záležitostí, nezdá se, že by politici spěchali. Kdyby se změnila politická atmosféra a rok 2016 by přinesl jak opuštění nynější politiky ČNB ohledně hlídání kurzového stropu, tak jasný závazek co nejrychlejšího příjetí eura, tlak na posilování koruny by mohl být skutečně enormní.
Přehnaná očekávání ale kroťme. Centrální bankéři prohlásili, že proti příliš rychlému posilování koruny po roce 2016 zase zakročí – nejdříve verbálními intervencemi (tedy že budou „kurz ukecávat“, jak se vyjádřil Miroslav Singer v jiném loňském rozhovoru – pozn. red.) a pak případně i intervencemi reálnými – tedy tím, že by využili devizových rezerv ČNB k masivnímu nákupu korun, čímž by srazili hodnotu české měny.
A je také nutné dodat, že ministerstvo financí a centrální banka ve zprávě z prosince loňského roku o plnění příslušných kritérií pro vstup do eurozóny žádné rychlé zavádění eura nedoporučily. Postavily se i proti tomu, aby vláda nyní stanovila jakékoliv přesné datum.
Ekonomka Horská v této souvislosti uvádí, že euro bychom měli zavést až ve chvíli, kdy si budeme jisti, že nám koruna nebude chybět. „A kdy nám nebude chybět? Až ekonomika bude dostatečně silná na to, aby se sama, popřípadě s pomocí vládních rozpočtů, vypořádala s číhajícími hrozbami a šoky.“
A kdy nejdříve přichází zavedení eura v Česku teoreticky v úvahu?
„Protože samotnému přijetí eura předchází zhruba tříleté předvstupní období, bavíme se realisticky o vstupu České republiky do eurozóny nejdříve někdy v roce 2020 nebo 2021,“ říká Singer. To je ovšem zatím opravdu pouze v oblasti teorie.
